Zpráva z konference "Vzdělání a udržitelný život" 2

První nástřel zprávy, kterou s kolegy (Dr. Fellner, Mgr. Machovcová, Mgr. Bargel) připravujeme z naší konference (bez poznámek pod čarou - na tomto blogu by to byly poznámky pod čarou druhého řádu :-)):

Od konce osmdesátých let se do popředí zájmu veřejných činitelů dostala idea udržitelného rozvoje ve smyslu snahy uspokojit „potřeby přítomnosti, aniž by byly oslabeny možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby.“  Tato idea vnáší do environmentálních, sociálně-kulturních a politicko-ekonomických kruhů pozitivní orientaci: svět není jen bojem přírody proti civilizaci či civilizace proti přírodě, ale je zde i naděje k nalezení takové vyváženosti mezi různými silami, že vše, co je v životě nás lidí potřebné a důležité bude dlouhodobě zachováno a rozvíjeno. Třebaže hlubší obecně-teoretické analýzy této ideje jsou doposud v odborné literatuře poměrně vzácné , udržitelný rozvoj je natolik atraktivní ideou, že Valné shromáždění OSN v prosinci 2002 přijalo rezoluci v níž jsou léta 2005–2014 vyhlášena jako Dekáda vzdělávání pro udržitelný rozvoj. Konference při příležitosti 15. výročí založení Svatojánské koleje – vyšší odborné škole pedagogické (VOŠP) ve Svatém Janu pod Skalou byla proto věnována právě této v současnosti aktuální ideji. Jednalo se o mezinárodní konferenci s názvem „Vzdělávání a udržitelný život“ (Education and Sustainable Life). Konference se konala od středy 23. června do soboty 25. června 2010 ve Sv. Janu p. Skalou a v Praze.  Jednalo se vlastně o tři na sebe navazující události: ve středu a ve čtvrtek probíhalo předkonferenční sinologické symposium na téma „Nové otázky nad Starým mistrem“ v Ekocentru Kavyl ve Sv. Janu p. Skalou, v pátek byla zahájena vlastní pedagogická konference v Pastoračním centru v Praze-Dejvicích a v sobotu se konal tamtéž speciální konferenční den OP VK („Operační program Vzdělání pro konkurenceschopnost“). Předkonferenční sinologické symposium se týkalo interpretace staročínského spisu Dao De Jing (道德經; „O Cestě a Ctnosti“) a třebaže i to mělo návaznost na téma udržitelného života, v následující zprávě se omezíme na páteční a sobotní příspěvky. V těchto dvou dnech vystoupilo 22 přednášejících z pěti zemí (Česko, Slovensko, Čína, Brazílie, Finsko). 

... pak následuje stručné shrnutí obsahu konferenčních příspěvků (ještě nehotové) a nakonec závěr ...

Konference proběhla v uvolněné a přátelské atmosféře, čas byl rozumně rozvrhnut tak, aby kromě přednášek byla příležitost i k diskusím. Příspěvky byly, pokud to bylo možné, řazeny tak, aby na sebe vhodným způsobem navazovaly, což dávalo konferenci dobrou argumentační linii. Tematicky byla konference přínosná svým širokým záběrem: od příspěvků ke konkrétní implementaci environmentálních programů do vzdělávání až po obecně-koncepční hlasy volající po zasazení péče o přírodu do kulturního kontextu péče o člověka. Z živých diskusí nad některými příspěvky bylo zřejmé, že politické, úřední, pedagogické i vědecké kruhy cítí potřebu setkávat se a své perspektivy promýšlet v diskusi. V současné západní společnosti si lze povšimnout nejen pozitivních, ale i negativních trendů. Jedním z negativních trendů je ztráta smyslu pro harmonii celku neboli společné dobro. Lidé jsou fragmentováni do nesčetných labyrintů soupeřících skupin a náhledů na svět. Výslovným či bezděčným cílem mnohých skupin je často jen prokázání vlastní důležitosti a zbytečnosti všech ostatních. Jen málokterá zájmová skupina rozvíjí svou činnost se snahou o synergii s ostatními či se smyslem pro celistvý rozvoj všech základních dimenzí lidského života. Environmentální, ekonomicko-politické a sociálně-kulturní síly někdy vidí svět jen ze své perspektivy a jejich případná spolupráce není daná společným hledáním spravedlivého uspořádání, ale jen momentálním příměřím, které se v nové situaci rychle rozpadne. Třebaže idea udržitelného rozvoje je v politických a pedagogických dokumentech zatím chápána jen v užším smyslu slova jakožto hledání ekonomických řešení šetrných vůči lidem i přírodě, v hlubším smyslu slova jde vlastně o lék na právě popsaný negativní trend současné společnosti. Vždyť jádrem snahy o udržitelný rozvoj je synergizace a integrace různých aspektů života jednotlivců i společnosti. Ať už tedy přijímáme či odmítáme momentálně módní nálepku ‘vzdělání pro udržitelný rozvoj’, pojem, který je zde vyjádřen, má kořeny v prastaré a tisíciletími osvědčené moudrosti různých tradičních kultur. Doufejme, že dialog k základním otázkám VUR a to nejen mezi jeho zastánci, ale i mezi jeho kritiky, bude na podobných konferencích či kolokviích pokračovat i v budoucnu.  K trvale udržitelným vizím lze patrně dospět různými cestami, ovšem jedna z nejlepších vede skrze upřímné, otevřené a trpělivé diskuse.

Zpráva z konference "Vzdělávání a udržitelný život" 1

Z metafyzických hlubin zpět k "udržitelnému rozvoji". Zjistil jsem, že v literatuře toho vlastně moc obecně-filosofického k tomuto populárnímu termínu není. Např. na Stanford Encyclopedia of Philosophy je sice článek k environmentální etice, kde se sustainability občas vyskytne, ale není předmětem filosofické analýzy. Ani v češtině jsem zatím nic moc filosofických analýz udržitelnosti nenašel, i když kol. Bargel mi zde doporučil zajímavý článek "Trvale udržitelný rozvoj a vzdělávání" od Ivana Ryndy. Samotný termín vešel do módy díky zpravě Gro Harlem Brundtlandové nazvaný Our Common Future z r. 1987. Bezprostřední kořeny zájmu o tento termín a spřízněné pojmy jím vyjádřené lze přes Římský klub vysledovat přinejmenším do diskursu anglických filosofů a ekonomů 19. století, např. k John Stuart Millovi (1806-1873; viz článek Sarah Lumleyové a Patricka Armstronga).

Pro odlehčení. Zde je rozhovor s Ivanem Ryndou z října 2007:



Navzdory "společenské indisponovanosti" je ovšem vidět, že Rynda je opravdový odborník na své téma.

13. neděle v mezidobí (C) - Vzdělávání a udržitelný život - sobota

1 Král 19,16b.19-21 
ŽALM 16

Gal 5,1.13-18 ... vy jste byli povoláni ke svobodě. Ta svoboda však nesmí být záminkou, abyste se vraceli k prosazování sebe. Spíše si navzájem posluhujte láskou. Celý Zákon totiž ve své plnosti je obsažen v jediné větě: „Miluj svého bližního jako sebe.“ Jestliže se však mezi sebou koušete a požíráte, dejte pozor, abyste jeden druhého nepohltili! Chci říci toto: Žijte duchovně, a nepropadnete žádostem těla. Tělo totiž touží proti duchu, a duch zase proti tělu. Mezi nimi je vzájemný odpor, takže neděláte, co byste chtěli. Jestliže se však necháváte vést Duchem, nejste už pod Zákonem.

Lk 9,51-62 ...Ježíš mu však odpověděl: „Žádný, kdo položil ruku na pluh a ohlíží se za sebe, není způsobilý pro Boží království.“
----------

Program konference dnes: Jana Čermáková (MŠMT Praha) "Vzdělávání pro udržitelný rozvoj z pohledu MŠMT"; Jan Činčera (Liberec) "Výchova k udržitelnému rozvoji: Nová generace environmenální výchovy?"; Eva Šmelová (Olomouc):  Jak realizovat VUR v předškolním a raně školním věku; Jana Fellnerová (Sv. Jan p. S.) "Specifika EV a vzdělávání dětí předškolního věku."; Kirsti Lindh (Finsko) mluvila o hodnotách; Danuše Kvasničková o historii ekogramotnosti v ČR; Jana Harmanová "Jak moravskoslezský kraj podporuje EVVO"; Karel Tomek (VÚP Praha): "VUR z pohledu kurikulárních dokumentů"; Miroslav Novák (MŽP odbor EV): "Posilování kontaktu dětí s přírodou v MŠ"; Milada Švecová: "Evropské projekty a TUŽ"; Alena Marková: "Vzdělávání k udržitelné spotřebě"; nakonec jsem představil náš program "Příroda, krajina a lidé pospolu".

Vzdělávání a udržitelný život - pátek

Třetí den konference Education and Sustainable Life na počest 15. výročí založení VOŠP ve Sv. Janu p. Skalou (viz 11.6.2010).

Konference byla zahájena mým příspěvkem "Příroda jako kulturní problém: Poznámky k RVP G". Zde je abstrakt:
Sémantická analýza řady pojmů vyjadřovaných pomocí termínů  ‘příroda’ a ‘kultura’ vede k formulaci teze, že péče o přírodu je neoddělitelně spjatá s kulturou. Příroda, na které nám záleží, je totiž vždy nějakým způsobem již příroda kulturně zformovaná či alespoň kulturně zhodnocená. Příroda (přirozenost) pak dále není jen něco vnějšího, ale i vnitřního: člověk sám je totiž součástí přírody v širokém smyslu slova a proto když člověk kultivuje a hodnotí sám sebe, kultivuje a hodnotí část přírody (což má následky nejen pro něho samého, ale právě i pro zbytek přírody). Význam teze, že péče o přírodu je neoddělitelně spjatá s kulturou, je patrný především v kontrastu s obavami, že mezi přírodou a kulturou existuje zásadní a stěží překonatelných konflikt. Ve světle této teze by bylo vhodné zpracovat lépe teoretické i praktické návaznosti environmentálního,  multikulturního, a osobnostního a sociálního průřezového tématu v plánovaných revizích Rámcových vzdělávacích programů.

Další příspěvky:
Olga Mokrejšová (Sv. Jan p. S.) prezentovala metodiku výuky chemie. Valny Giacomelli Sobrinho, profesor ekonomie z Brazílie mluvil o nalezení nějaké cesty mimo (za) současnou antropocentrickou/environmentalistickou a biocentrickou/ekologickou ekonomií. Hanne-Lore Bobáková (Ostrava) mluvila o komunikačních kompetencích (znalostech) cizích jazyků v terciálním vzdělávání - k výuce (to mě potěšilo) doporučovala mj. jazykový dril a důraz na reálná komunikační cvičení. Dušan Fedič (Slovensko) prezentoval sociologické studium "atmosféry třídy". Výsledky prokázaly špatnou či neexistující  vysokoškolskou metodiku výuky (tzv. logotropie vs. paidotropie). Christina Ching Pui Sun (Hong Kong) měla "aplikovanou" přednášku o environmentálních tématech ("sounáležitost s přírodou") v díle japonského animátora Myasakiho. Barbora Machovcová (Sv. Jan p. S.) analyzovala RVP a Robert Bargel (Sv. Jan p. S.) důležitost vazby na místo/domov v environmentální výchově. Dominik Fellner (Sv. Jan p.S.) nás seznámil s metodickým portálem www.rvp.cz (na kterém dělá digiportfolio). Tereza Vošáhlíková mluvila o vzdělávání pro udržitelný rozvoj v MŠ. Vošáhlíková kromě praktických ukázek práce v MŠ poukázala i na absenci kompetence "jednat spravedlivě"; v diskusi ovšem vyplynulo její stanovisko, že "není jedna spravedlnost"a "není jedna pravda". Kompetenci "kritické myšlení" nechápe jako schopnost rozlišovat spravedlnost a nespravedlnost, ale "pochopit různost v kontextu". Např. kastovní systém v Indii není špatný/nespravedlivý, ale prostě jiný. (Říkám si, že Sókratova mise mezi sofisty neskončila). Rostislav Fellner nakonec zakončil pojetím přednáškou o trvalé udržitelnosti u Laoziho (hezky tím navázal na naše sympozium k interpretaci Dao De Jingu).

Tak ještě zítra a pak mám dva dny "volno" ...

Program PKL a pět činitelů

Program Příroda, krajina a lidé, který jsem zde již zmiňoval (21.4.2010), je rozložen do pěti tematických celků. Schéma těchto celků jsem napasoval do tradičního čínského (taoistického) schématu pěti činitelů (五行; wǔxíng), tj. dřeva (木mù), ohně (火 huǒ), země (土tǔ), kovu (金 jīn) a vody (水shuǐ). Začíná to v zeleném dřevě:

Prezentace tohoto projektu čeká Dr. Fellnera, mě a mé kolegy zítra na Církevní SOŠ ve Spáleném Poříčí (pro učitele).

Konference "Vzdělávání a trvale udržitelný život" - sobota

A konečně na sobotu 26. června je předběžný program konference "Vzdělávání a trvale udržitelný život" následující (viz včera):

Jan ČINČERA: Výchova k udržitelnému rozvoji jako nová generace environmentální výchovy?
Eva ŠMELOVÁ: Jak realizovat vzdělávání pro udržitelný rozvoj v předškolním a raně školním věku.    Jana FELLNEROVÁ: Specifika environmentální výchovy v předškolním věku.
Kirsti LINDH (Finsko): The significance of values in youth education for sustainable life. (Význam hodnot při vzdělávání a výchově mládeže pro trvale udržitelný život.)
Dana KVASNIČKOVÁ: K pojetí vzdělávání pro udržitelný rozvoj.
Karel TOMEK: Vzdělávání pro udržitelný rozvoj z pohledu kurikulárních dokumentů, přípravy učitelů a jejich metodické podpory.
Miroslav NOVÁK: Posilování kontaktu dětí s přírodou v mateřských školách.
Jana HARMANOVÁ: Jak Moravskoslezský kraj podporuje EVVO ve školách a školských zařízeních.
Milada ŠVECOVÁ: Evropské projekty v kontextu výchovy k trvale udržitelnému rozvoji.
Alena MARKOVÁ: Vzdělávání k udržitelné spotřebě a udržitelnému životnímu stylu.
Marie KORDULOVÁ: Výchovně vzdělávací strategie a jejich vliv na rozvoj znalostí, rozhodovacích dovedností i postojů ve prospěch udržitelného rozvoje, všech pracovníků škol.

Pravděpodobně ještě v jedné prezentaci s kolegy představíme svůj projekt:

Rostislav FELLNER, Daniel D. NOVOTNÝ, Barbora MACHOVCOVÁ, Robert BARGEL & Olga MOKREJŠOVÁ: Projekt OP VK „Příroda, krajina a lidé v rámci vzdělávání pro udržitelný rozvoj“ zahajuje.