Aristotelovo dílo 2

Od Aristotela se nám dochovala řada větších i menších spisů. V nich lze nalézt víceméně jednotnou nauku, jejichž interpretace je poměrně jasná v základních obrysech, třebaže samozřejmě existují spory o jednotlivosti. Použijeme-li (3.5.2010) Aristotelovo trojčlenné dělení plus logiku (όργανον -nástroj), jeho dílo vypadá takto:

Organon
- Kategorie (Cat.)
- O vyjadřování
- První analytiky
- Druhé analytiky
- Topiky
- O sofistických důkazech

Teoretické vědy
- Fyzika
- O vzniku a zániku
- O nebi
- Metafyzika
- O duši
- Krátké přírodovědné spisky (Parva naturalia)
- Zkoumání živočichů (Historia animalium)
- Části živočichů
- Pohyby živočichů
- Meteorologie
- Vývoj živočichů (Progressio animalium)
- Generace živočichů

Praktické vědy
- Etika Nikomachova
- Etika Eudémova
- Velká etika (Magna Moralia)
- Politika

Produktivní vědy
- Rétorika
- Poetika

Aristotelova klasifikace věd 2

Potíže, které mám s Aristotelovým dělením věd (3.5.2010):

1. Teoretické vědění zahrnuje podle uvedených příkladů pouze vědění o přírodě (a o její Příčině). Cožpak ale neexistují různé sociální a humanitní vědy, jejichž cíl je také teoretický, tj. "pravdivé poznání pro ně samo"? Zdá se, že Aristotelés směšuje vědění o tom, jak jednat/vytvářet (cíl praktický/umělecký/užitkový) a vědění o samotném jednání/vytváření (cíl teoretický). Např. (ideálně vzato) politikovi jde o spravedlivé uspořádání státu, kdežto politologovi o poznání politické reality; hudebníkovi jde o složení a předvedení hudebního díla, kdežto muzikologovi o poznání hudební reality. Obojí se samozřejmě prolíná, nicméně cíle jsou různé.

2. Kam patří sport a sportovní vědění? Mezi produktivní vědění? Pokud ano, muselo by sportování splňovat dvě podmínky (a) hodnota sportování by spočívala ve výsledku; (b) výsledek by měl být krásný či užitečný. Zdá se, že ani jedna podmínka neplatí: hodnota sportování je často v samotné sportovní činnosti a (hlavním) cílem není často ani krása ani užitek. To ovšem znamená, že sportování je spíše praktické než produktivní vědění.

3. Třebaže ve sportu jde často o krásu, zdá se, že jeho hlavní motivací je zábavnost (hravost). Kromě poznání hledající morálně dobré jednání je tedy třeba uznat i poznání hledající zábavu (pobavení) či něco takového. Termín 'zábava' vyjadřuje naneštěstí v češtině nejrůznější pojmy, většinou s konotacemi, kterým se zde chci vyhnout. Zatím mě ale nenapadá lepší výraz a pravděpodobně půjde o to výraz ponechat a pokusit se jej lépe vystihnout (související pojmy: hra či hravost, viz např. 15.12.2009, a trochu specifičtěji: legrace/humor).

Problém klasifikace věd oživl v sedmnáctém století a byl živý až do století devatenáctého. V dvacátém století se ho chopilo knihovnictví (library science), ovšem s poměrně malou návazností na předchozí filosofickou reflexi (viz). Příkladem rozšířeného nešvaru v klasifikaci věd je řazení filosofie do společenských věd (14.4.2010).

Aristotelova klasifikace věd 1

Aristotelés nám zanechal řadu spisů, které se tradičně rozdělují do tří skupin, podle Aristotelova rozdělení věd/vědění (epistemai - pl. od vědění):

• teoretické
• praktické
• produktivní.
  

Toto dělení bere za své kriterium cíl.

• vědění teoretické usiluje o pravdivé poznání pro ně samo;
  
• vědění praktické usiluje o poznání, které by vedlo k dobrému jednání člověka individuálně i ve společnosti; hodnota spočívá v praktické činnosti samotné.
  
• vědění produktivní usiluje o poznání, které by vedlo k vytvoření krásných či užitečných objektů (umění a technika) [ODKAZY]; hodnota spočívá ve výsledku tvůrčí činnosti.
  

Věda/vědění pro Aristotela není, tak jak je to často chápáno dnes, záznam o probíhajících empirických výzkumech, ale spíše něco jako ideální výsledek výzkumu - organizované a souhrné poznání určité oblasti. Vědění se u něho samozřejmě týká nejen oblastí smyslové zkušenosti, ale i toho, co oblast smyslů přesahuje.

Aristotelovy příklady teoretických věd/vědění:

• první věda či teologie (později nazvaná metafyzika a ještě později ontologie);
• fyzika nebo-li přírodní filosofie (v širokém smyslu slova: zahrnuje i astronomii, biologii a dokonce i psychologii);
• matematika (nauka o kvantitě, tj. geometrie a aritmetika).
  

Aristotelovy příklady praktických věd/vědění:

• etika;
  
• politika;
• ekonomie.

Aristotelovy příklady produktivních věd/vědění:

• řemesla a technologie (truhlářství, kovářství, kamenictví, stavebnictví, loďařství, atd., ovšem také zemědělství, chovatelství a lékařsví);
• krásná umění (výtvarná jako např. sochařství či malířství, músická, jako např. hudba a divadlo, a literární, jako např. rétorika).

[ODKAZY] (ze SEP) Topiky kn. VI, 6, 145a15-16 (kn. 6 pojednávající o definici; vlastní relevantní citát); Phys. 192b8–12; DC 298a27–32, DA 403a27–b2; Met. 1025b25, 1026a18–19, 1064a16–19, b1–3; EN 1139a26–28, 1141b29–32).

APA Eastern 2009 - 1

Blíží se 106. výročním zasedání východní divize Americké filosofické asociace (American Philosophical Association). Zasedání proběhne v New Yorku od neděle 27.12. do středy 30.12.2009. Vzhledem k tomu, že mám tu čest zúčastnit se tohoto velkého setkání (asi 600 účastníků), rád bych ještě setrval u tématu americké filosofie.

Podle Proceedings (PDF) se poradní výbor pro zasedání člení podle následujících specializací:

Dějiny filosofie:

• Starověk
• Středověk a renezance
• Novověk
• Devatenácté století
• Dvacáté století

Tradiční dělení:

• Metafyzika
• Epistemologie
• Etika
• Estetika
• Logika

Speciální pole:

• Filosofie jazyka
• Filosofie práva
• Filosofie vědy
• Filosofie mysli
• Sociální a politická filosofie
• Filosofie matematiky
• Filosofie a literatura
• Filosofie náboženství
• Ne-západní filosofie
• Aplikovaná etika
• Feminismus
• Africana
• Americká filosofie
• Filosofie výchovy
• Fenomenologie, Existencialismus a Hermeneutika
  
• Postmoderna, filosofie kultury a kritická teorie

Vesměs jsou tyto specializace dány náhodně a dost nevhodně. Kam např. patří studium scholastiky 17. století? Nebo kam patří filosofická antropologie (vč. témat z filosofie biologie)?

Grantová agentura České republiky

Jak jsem zmínil v pondělí, neuspěl jsem s grantem u GAČRu. Škoda, že jsem nevěděl, že složení jednotlivých posudkových panelů je veřejné, možná bych přeci jen měl větší šanci přizpůsobit svůj projekt pravděpodobným kritériím pro vědeckou práci, kterou daní členové uplatňují.
Složení panelu P401 (Filosofie, religionistika, teologie):

• Marie Duží (Technická univerzita Ostrava, Fakulta elektrotechniky a informatiky), předsedkyně.
• Josef Dolista (Vysoká škola politických a společenských věd), místopředseda
• Josef Fulka (UK Praha, FHS)
• James Hill (UK Praha, FF)
• Lenka Karfíková (UK Praha, ETF)
• Vojtěch Kolman (UK Praze, FF)
• Dušan Lužný (MU Brno, FF)
• Tomáš Machula (JČU České Budějovice, TF)
• Milan Mráz (FÚ AV ČR)
• Zdeněk Novotný (UP Olomouc, PF)
• Ivan Štampach (Univerzita Pardubice, FF)

Obávám se, že můj projekt byl pro komisi příliš "ambiciózní" (historie kontroverzí ohledně ne-reality od starověku po 20. století). Můj spíše americký styl historiografie (navíc se systematickými přesahy) asi většině členů komise připadal podezřelý.

Pro informaci další panely z oblasti společenských a humanitních věd:

• P402 - Ekonomické vědy, makroekonomie, mikroekonomie, ekonometrie, kvantitativní metody v ekonomii
• P403 - Podnikové vědy, finance, administrativa, správa
• P404 - Sociologie, demografie, sociální geografie, mediální studia
• P405 - Historické vědy, národopis
• P406 - Lingvistika a literární vědy
• P407 - Psychologie, pedagogika
• P408 - Právní vědy, politologie
• P409 - Estetika, hudební vědy a vědy o umění
• P410 - Dějiny 19. a 20. století

Další panely jsou v kategoriích:

• Technické vědy
• Vědy o neživé přírodě
• Lékařské a biologické vědy
• Zemědělské a biologicko-environmentální vědy

Zajímavé i z hlediska otázky, jak dělit vědy ...

Tak tedy další záznam k tomuto tématu za rok; ať už uspěji či ne, jsem zas o něco moudřejší. :-)