Israel: Den 6-7

Program v neděli

- Mše sv. v arabštině v místním betlémském kostele Sv. Antonína
- Wádi Quelt (vyhlídka do údolí)
- Nábi Musa (muslimská poustevna s mešitou v Judské poušti)
- En Gedi a Kalya (koupání v Mrtvém moři)
- Kumránské jeskyně (zvenku),
- Jericho



Program v pondělí
Neprve jsme šli s manželkou na mši sv. v italštině v místním betlémském kostele Sv. Antonína. Poté jsem (již sám) navštívil kolegu Yehudu Halpera v Jeruzalémě (seznámili jsme se , kterého jsem 31.12.2009 na APA v New Yorku). Yehuda právě dokončuje doktorát z filosofie na velmi zajímavé téma hebrejského středověkého překladu Averroeova komentáře k Aristotelově Metafyzice V. (Tato Aristotelova kniha je jakýmsi "filosofickým slovníkem", Aristotelés v ní rozebírá různé významy termínů jako je počátek, příčina, element, přirozenost, nutnost, jedno, jsoucno, substance, stejný, opačný, dřívější-pozdější, potence, kvantita, kvalita, relativní, celistvý, hranice, díky čemu, dispozice, mít-něco, afekce, privace, pocházet z něčeho, část, celek, rod, omyl, akcident. Je jasné, že překlad tohoto spisu do arabštiny a hebrejštiny bude klást celou řadu obtíží, např. hebrejština sama o sobě neodlišuje "stávání-se" od "bytí").


Yehuda mě provedl po Van Leerově institutu, na kterém dostal doktorandské stipendium. Prošli jsme taktéž krásné okolí tohoto institutu (nedaleko bydlí izraelský prezident a ministerský předseda). Nedali jsme se odradit prudkým deštěm, protože zde v Izraeli/Palestině je déšť velkou vzácností a požehnáním.

Foto z wikipedie (foťák si nechala manželka)

Odpoledne jsme s Yehudou zajeli do Tel Avivu (resp. Ramat Ganu) na Univerzitu Bar-Illan (kde dělá doktorát). Zašel jsem s ním na seminář prof. Ephraima Meira "Psaná a mluvená diskuse v Buberově myšlení o bibli".


Pro zajímavost: dnes večer jsou v Betlémě třetí vánoce (tentokrát arménské - podle starého kalendáře dodržovaného jen v Jeruzalémě) a přijel sem palestinský prezident Mahmoud Abbás.



V noci z pondělí na úterý: Odjezd na letiště do Tel Avivu asi v 1.30 ráno, odlet do ČR v 06:15 hod. s příletem do Prahy v 09:25 hod. V letadle jsem se díval na velmi zajímavou komedii The Informant!, založenou na skutečném příběhu finančního podvodníka Mark Whitacra.

Perská diskuse o empirismu, neexistenci a principu sporu

Íránský profesor filosofie Pirooz Fatoorchi mě kontaktoval ohledně západních diskusí o „nepostižitelnosti neexistence“ (inconceivability of nonexistence). Článek, na kterém pracuje, se týká diskuse dvou středověkých perských teologů, Raziho (Fakhr al-Din al-Razi; 1149-1209, EN) and Tusiho (Nasir al-Din al-Tusi; 1201-1274, EN). Je podivuhodné na jak vysoké úrovni se pěstovala filozofie v íránském středověku. Zde je citát z Fatoorchiho dopisu, kde popisuje argumentu z „nepostižitelnosti neexistence“:

"Razi zmiňuje třetí skupinu myslitelů podle nichž nám smysly poskytují jistotu a spolehlivý zdroj vědění, zatímco intelekt sám o sobě nikoli. V argumentu, který můžeme nazvat „z nepostižitelnosti neexistence“, tito myslitelé argumentují proti evidentnosti samo-sebou-evidentních (self-evident) propozic ... jako např. principu sporu, na který jsou ostatní samo-sebou-evidentní propozice redukovatelné. Argument zní takto: podle principu sporu nic nemůže být (pravdivě) zároveň tvrzeno a popíráno; anebo podle jiné verze nic nemůže zároveň existovat a neexistovat. Náš souhlas s tímto principem spočívá na našem pojmu neexistence. S tímto pojmem je ale spojena obtíž: Vše, co dokážeme (myšlenkově) postihnout, musí být rozlišeno od jiných věcí. Vše, co je rozlišitelné od jiných věcí, je individuováno. Vše, co je individuováno tak subsistuje (trvá). Tedy vše, co dokážeme postihnout, subsistuje. Neexistence, tj. nic, ale subsistovat nemůže – tudíž ani nemůže být (myšlenkově) postižena. Pokud ale nemůže být postižena, nemůže být postižen a myšlenkově přijat ani princip sporu. A pokud ani tento princip není samo-sebou-evidentní a přijatelný, pak jak můžeme spoléhat na svůj intelekt?"