13. neděle v mezidobí (C) - Vzdělávání a udržitelný život - sobota

1 Král 19,16b.19-21 
ŽALM 16

Gal 5,1.13-18 ... vy jste byli povoláni ke svobodě. Ta svoboda však nesmí být záminkou, abyste se vraceli k prosazování sebe. Spíše si navzájem posluhujte láskou. Celý Zákon totiž ve své plnosti je obsažen v jediné větě: „Miluj svého bližního jako sebe.“ Jestliže se však mezi sebou koušete a požíráte, dejte pozor, abyste jeden druhého nepohltili! Chci říci toto: Žijte duchovně, a nepropadnete žádostem těla. Tělo totiž touží proti duchu, a duch zase proti tělu. Mezi nimi je vzájemný odpor, takže neděláte, co byste chtěli. Jestliže se však necháváte vést Duchem, nejste už pod Zákonem.

Lk 9,51-62 ...Ježíš mu však odpověděl: „Žádný, kdo položil ruku na pluh a ohlíží se za sebe, není způsobilý pro Boží království.“
----------

Program konference dnes: Jana Čermáková (MŠMT Praha) "Vzdělávání pro udržitelný rozvoj z pohledu MŠMT"; Jan Činčera (Liberec) "Výchova k udržitelnému rozvoji: Nová generace environmenální výchovy?"; Eva Šmelová (Olomouc):  Jak realizovat VUR v předškolním a raně školním věku; Jana Fellnerová (Sv. Jan p. S.) "Specifika EV a vzdělávání dětí předškolního věku."; Kirsti Lindh (Finsko) mluvila o hodnotách; Danuše Kvasničková o historii ekogramotnosti v ČR; Jana Harmanová "Jak moravskoslezský kraj podporuje EVVO"; Karel Tomek (VÚP Praha): "VUR z pohledu kurikulárních dokumentů"; Miroslav Novák (MŽP odbor EV): "Posilování kontaktu dětí s přírodou v MŠ"; Milada Švecová: "Evropské projekty a TUŽ"; Alena Marková: "Vzdělávání k udržitelné spotřebě"; nakonec jsem představil náš program "Příroda, krajina a lidé pospolu".

Vzdělávání a udržitelný život - pátek

Třetí den konference Education and Sustainable Life na počest 15. výročí založení VOŠP ve Sv. Janu p. Skalou (viz 11.6.2010).

Konference byla zahájena mým příspěvkem "Příroda jako kulturní problém: Poznámky k RVP G". Zde je abstrakt:
Sémantická analýza řady pojmů vyjadřovaných pomocí termínů  ‘příroda’ a ‘kultura’ vede k formulaci teze, že péče o přírodu je neoddělitelně spjatá s kulturou. Příroda, na které nám záleží, je totiž vždy nějakým způsobem již příroda kulturně zformovaná či alespoň kulturně zhodnocená. Příroda (přirozenost) pak dále není jen něco vnějšího, ale i vnitřního: člověk sám je totiž součástí přírody v širokém smyslu slova a proto když člověk kultivuje a hodnotí sám sebe, kultivuje a hodnotí část přírody (což má následky nejen pro něho samého, ale právě i pro zbytek přírody). Význam teze, že péče o přírodu je neoddělitelně spjatá s kulturou, je patrný především v kontrastu s obavami, že mezi přírodou a kulturou existuje zásadní a stěží překonatelných konflikt. Ve světle této teze by bylo vhodné zpracovat lépe teoretické i praktické návaznosti environmentálního,  multikulturního, a osobnostního a sociálního průřezového tématu v plánovaných revizích Rámcových vzdělávacích programů.

Další příspěvky:
Olga Mokrejšová (Sv. Jan p. S.) prezentovala metodiku výuky chemie. Valny Giacomelli Sobrinho, profesor ekonomie z Brazílie mluvil o nalezení nějaké cesty mimo (za) současnou antropocentrickou/environmentalistickou a biocentrickou/ekologickou ekonomií. Hanne-Lore Bobáková (Ostrava) mluvila o komunikačních kompetencích (znalostech) cizích jazyků v terciálním vzdělávání - k výuce (to mě potěšilo) doporučovala mj. jazykový dril a důraz na reálná komunikační cvičení. Dušan Fedič (Slovensko) prezentoval sociologické studium "atmosféry třídy". Výsledky prokázaly špatnou či neexistující  vysokoškolskou metodiku výuky (tzv. logotropie vs. paidotropie). Christina Ching Pui Sun (Hong Kong) měla "aplikovanou" přednášku o environmentálních tématech ("sounáležitost s přírodou") v díle japonského animátora Myasakiho. Barbora Machovcová (Sv. Jan p. S.) analyzovala RVP a Robert Bargel (Sv. Jan p. S.) důležitost vazby na místo/domov v environmentální výchově. Dominik Fellner (Sv. Jan p.S.) nás seznámil s metodickým portálem www.rvp.cz (na kterém dělá digiportfolio). Tereza Vošáhlíková mluvila o vzdělávání pro udržitelný rozvoj v MŠ. Vošáhlíková kromě praktických ukázek práce v MŠ poukázala i na absenci kompetence "jednat spravedlivě"; v diskusi ovšem vyplynulo její stanovisko, že "není jedna spravedlnost"a "není jedna pravda". Kompetenci "kritické myšlení" nechápe jako schopnost rozlišovat spravedlnost a nespravedlnost, ale "pochopit různost v kontextu". Např. kastovní systém v Indii není špatný/nespravedlivý, ale prostě jiný. (Říkám si, že Sókratova mise mezi sofisty neskončila). Rostislav Fellner nakonec zakončil pojetím přednáškou o trvalé udržitelnosti u Laoziho (hezky tím navázal na naše sympozium k interpretaci Dao De Jingu).

Tak ještě zítra a pak mám dva dny "volno" ...

Program PKL a pět činitelů

Program Příroda, krajina a lidé, který jsem zde již zmiňoval (21.4.2010), je rozložen do pěti tematických celků. Schéma těchto celků jsem napasoval do tradičního čínského (taoistického) schématu pěti činitelů (五行; wǔxíng), tj. dřeva (木mù), ohně (火 huǒ), země (土tǔ), kovu (金 jīn) a vody (水shuǐ). Začíná to v zeleném dřevě:

Prezentace tohoto projektu čeká Dr. Fellnera, mě a mé kolegy zítra na Církevní SOŠ ve Spáleném Poříčí (pro učitele).

Konference "Vzdělávání a trvale udržitelný život" - sobota

A konečně na sobotu 26. června je předběžný program konference "Vzdělávání a trvale udržitelný život" následující (viz včera):

Jan ČINČERA: Výchova k udržitelnému rozvoji jako nová generace environmentální výchovy?
Eva ŠMELOVÁ: Jak realizovat vzdělávání pro udržitelný rozvoj v předškolním a raně školním věku.    Jana FELLNEROVÁ: Specifika environmentální výchovy v předškolním věku.
Kirsti LINDH (Finsko): The significance of values in youth education for sustainable life. (Význam hodnot při vzdělávání a výchově mládeže pro trvale udržitelný život.)
Dana KVASNIČKOVÁ: K pojetí vzdělávání pro udržitelný rozvoj.
Karel TOMEK: Vzdělávání pro udržitelný rozvoj z pohledu kurikulárních dokumentů, přípravy učitelů a jejich metodické podpory.
Miroslav NOVÁK: Posilování kontaktu dětí s přírodou v mateřských školách.
Jana HARMANOVÁ: Jak Moravskoslezský kraj podporuje EVVO ve školách a školských zařízeních.
Milada ŠVECOVÁ: Evropské projekty v kontextu výchovy k trvale udržitelnému rozvoji.
Alena MARKOVÁ: Vzdělávání k udržitelné spotřebě a udržitelnému životnímu stylu.
Marie KORDULOVÁ: Výchovně vzdělávací strategie a jejich vliv na rozvoj znalostí, rozhodovacích dovedností i postojů ve prospěch udržitelného rozvoje, všech pracovníků škol.

Pravděpodobně ještě v jedné prezentaci s kolegy představíme svůj projekt:

Rostislav FELLNER, Daniel D. NOVOTNÝ, Barbora MACHOVCOVÁ, Robert BARGEL & Olga MOKREJŠOVÁ: Projekt OP VK „Příroda, krajina a lidé v rámci vzdělávání pro udržitelný rozvoj“ zahajuje.

Konference "Vzdělávání a trvale udržitelný život" - pátek

Na pátek 25. června je předběžný program konference "Vzdělávání a trvale udržitelný život" následující (viz 11.6.2010):

• Daniel D. NOVOTNÝ: Příroda jako kulturní problém: Poznámky k RVP G 
• Olga MOKREJŠOVÁ: Některé možnosti aktivní výuky přírodovědných témat na základních školách.  
• Lucie MICHÁLKOVÁ (Slovensko): Moderné IKT technológie v materských školách.
• Valny GIACOMELLI SOBRINHO (Brazílie): Beyond green and grey: education for a sustainable economy and economics for sustainability education. (Za zeleným a šedým: vzdělávání pro udržitelnou ekonomii a ekonomika udržitelného vzdělávání.)
• Hanne-Lore BOBÁKOVÁ: Aspekty profesní komunikace v kontextu terciárního vzdělávání 21. století. 
• Dušan FEDIČ, Jozef KADNÁR, Jana GREEN (Slovensko): Aspekty sociálnej klímy skupiny na vysokej škole.  
• Christina CHING Pui Sun, YAM Chi-Keung (Hong Kong): Inspiring Education for Sustainable Life through Animation Films from East Asia. (Inspirující vzdělávání pro trvale udržitelný život prostřednictvím animovaných filmů z východní Asie.)
• Dominik FELLNER: RVP.CZ – prostor pro sdílení a tvůrčí aktivity na poli vzdělávání. 
• Barbora MACHOVCOVÁ: Environmentální výchova v kontextu s dalšími průřezovými tématy v RVP: specifika a styčné body. 
• Robert BARGEL: Trvale udržitelný život je, když se pěstuje vztah k místům. 
• Tereza VOŠAHLÍKOVÁ: Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v mateřské škole.
• Rostislav FELLNER: Trvalá udržitelnost z pohledu Starého Mistra (Lao-c´: Tao te ťing).

Konference "Vzdělávání a trvale udržitelný život" - středa a čtvrtek

Kromě konference Metaphysics: Aristotelian, Scholastic, Analytic, která se bude konat na Strahově od středy 30. června do soboty 3.července (viz 7.6 až 10.6) se podílím na mezinárodním pedagogickém konferenčním "komplexu" nazvaném Education and Sustainable Life: New Perspectives in Cognitive, Environmental and Intercultural Learning, který se koná ve Sv. Janu p. Skalou a Praze od středy 23. června do soboty 26. června. Jedná se v podstatě o tři navazující akce:

1. Symposium "Nové otázky nad Starým mistrem" (středa a čtvrtek)
2. Konference "Vzdělání a udržitelný život" (pátek)
3. Konference OP VK (Operačního programu Vzdělání pro konkurenceschopnost) (sobota)

Program na středu a čtvrtek:

• Olga LOMOVÁ: Tao-te-ťing v českém a slovenském jazyce v proměnách času (1878-2009).
• Marina ČARNOGURSKÁ: Nový spôsob analýzy a čítania Tao Te ťingu na základe novoobjavených kópií častí knihy Wen c', troch súborov Lao c' a dvoch rukopisov Te Tao (ťingu).
• Daniel D. NOVOTNÝ: Byl Laozi taoistou? Kirklandova výzva.
• Jan SLAVÍK: Je smrt ducha údolí podmínkou pro porozumění Starému mistru?
• Rostislav FELLNER: Sémantická interpretace konstitutivních složek čínských znaků v kontextu hermeneutického rozkrývání obsahu Tao te ťingu: Témata otevřená v kapitolách 1 – 9.

Náš hlavní řečník, Michael R. Saso (taoistický, budhistický a katolický kněz) nakonec kvůli operaci nepřijede, přičemž mě pověřil přednesením svého příspěvku "Jak taoisté užívají Laoziho Dao De Jing v Rituálu kosmické obnovy Jiao (醮)"

Jaro v Českém krasu

Konference "Jaro v Českém Krasu"
Sv. Jan p. Skalou, 20. května 2010
Petra Schnitzerová: Naši sousedi netopýři 
Marcela Kovářová: Reálie ve Sv. Janu p. Skalou (motýli, světluška, mravenci)
Štěpán Rak (Muzeum Beroun): Suchou nohou po mořském dně
Květa Černohlávková: Environmentální výchovné projekty (Junior Ranger Project)

21.5.2010
Jana Fellnerová: Metody EVVO vhodné pro mateřské školy a první stupeň ZŠ

Bruner: “Kohokoli můžeme naučit cokoli, máme-li vhodnou metodu.”
Metody (podle E. Svobodové) - založené na:

• prožitku 
• vzoru, 
• hře, 
• pohybu, 
• manipulaci a experimentu,
• komunikaci, 
• tvoření
• fantazii a magičnu
• myšlenkových operacích.

Metody v EVVO
    - pozorování
    - smyslové podněty
    - experimenty
    - narativní metoda
    - práce s knihou
    - exkurze
    - beseda
    - dramatická výchova
    - práce
    - slavnost
    - hra
Dále:
    - průzkumný rozhovor (inquiry)
    - modlitba/meditace.

Pak se ještě konaly semináře, kterých jsem se ale kvůli výuce nezúčastnil (aplikuji na svých studentech metodu filosofického zkoumání).

Filosofie pro děti - Kvilda

Od letního semestru 2008/09 vyučuji filosofii na Vyšší odborné škole pedagogické ve Sv. Janu p. Skalou. Moje studentky jsou či budou především učitelky mateřských škol. Doposud jsem byl zaměřen na rozvoj jakéhosi elementárního naukového základu (logika, přírodní filosofie, metafyzika, etika), který jsem se jim snažil (s rostoucím úspěchem) předat. Teď bych se rád zaměřil na filosofii pro děti, kterou by mohli přímo použít i ve svém povolání. Kdysi jsem si zběžně prohlédl knihu, kterou k tématu napsal vynikající americký filosof Garreth Matthews (setkal jsem se s ním jednou či dvakrát v Buffalu, je to velká osobnost), ale dále jsem se o téma nezajímal. Až nedávno jsem si všiml, že filosofie pro děti je rozvíjena i u nás v Česku, mj. dr. Petrem Baumanem a Mgr. Richardem Macků z katedry pedagogiky TF JČU. Dokonce máme v Česku i portál Filosofie pro děti, z kterého jsem se dozvědel, že na Kvildě, nedaleko od Hartmanic, se pořádá seminář o filosofii pro děti (či lépe: s dětmi) pořádaný norskými lektory Beate Børresen a Bo Malmhester. Seminář trvá od pondělí do čtvrtka, účastním se ovšem pouze do středy. Z přístupu Børresenové a Malmhestera jsem nadšen: zdůrazňují hluboký rozdíl mezi tím, filosofii dělat a o filosofii mluvit. Dalším zásadním principem je to, že filosofování znamená o podstatných tématech mluvit filosoficky, tzn. odůvodněně. Navíc mají zcela antirelativistický přístup k filosofování. Seminář je velmi užitečný, řadu podnětů chci využít nejen pro děti, učitelky mateřských škol, ale obecně i pro své další studenty.

Rámcový vzdělávací program pro gymnázia

V dnešní době fragmentovaného vědění je gymnázium, zdá se, posledním vzdělávacím stupněm, kde se předává relativně celistvé poznání. Náplň výuky je dána Rámcovým vzdělávacím programem (RVP-G, viz také Bílá kniha) - tento rámcový program je pak konkretizován ve Školních vzdělávacích programech (viz také 8.3.2010). Rámcové vzdělávací programy vycházejí z nové strategie vzdělávání, která:

• zdůrazňuje klíčové kompetence,
• jejich provázanost se vzdělávacím obsahem,
• uplatnění získaných vědomostí a dovedností v praktickém životě;
• vychází z koncepce celoživotního učení.

„Smyslem vzdělávání na gymnáziu není předat žákům co největší objem dílčích poznatků, fakt a dat, ale vybavit je systematickou a vyváženou strukturou vědění, naučit je zařazovat informace do smysluplného kontextu životní praxe a motivovat je k tomu, aby chtěli své vědomosti a dovednosti po celý život dále rozvíjet. To předpokládá uplatňovat ve vzdělávání postupy a metody podporující tvořivé myšlení, pohotovost a samostatnost žáků, využívat způsoby diferencované výuky, nové organizační formy, zařazovat integrované předměty apod.“ (RVP pro gymnázia 3.1)

Cíle vzdělávání:
- vybavit žáky klíčovými kompetencemi;
- vybavit žáky širokým vzdělanostním základem;
- připravit žáky k celoživotnímu učení, profesnímu, občanskému i osobnímu uplatnění.

Klíčové kompetence jsou definovány jako "souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti“ (s. 96). Rozdělení:

kompetenci k učení,
kompetenci k řešení problémů,
kompetenci komunikativní,
kompetenci sociální a personální,
kompetenci občanskou,
kompetenci k podnikavosti.

RVP dále rozlišuje několik vzdělávacích oblastí a průřezových témat:

Vzdělávací oblasti:
- Jazyk a jazyková komunikace
- Matematika a její aplikace
- Člověk a příroda (Fyzika, Chemie, Biologie, Geografie, Geologie)
- Člověk a společnost (Občanský a společenskovědní základ, Dějepis; Geografie)
- Člověk a svět práce
- Umění a kultura
- Člověk a zdraví
- Informatika a informační a komunikační technologie.

Průřezová témata:
- Osobnostní a sociální výchova
- Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
- Multikulturní výchova
- Environmentální výchova
- Mediální výchova.

Projekt: Příroda, krajina a lidé v rámci vzdělávání pro udržitelný rozvoj

Z workshopů k EVVO (environmentální výchova, vzdělání, osvěta) ve Sv. Janu p. Skalou vytvořil Dr. Fellner tým (v němž je kromě mě i Mgr. Bargel a Mgr. Machovcová),. Budeme se podílet na první fázi vývoje výukového programu "Příroda, krajina a lidé v rámci vzdělávání pro udržitelný rozvoj." Naším cílem je poskytnout ppt presentace a příručku k dvěma průřezovým tématům RVP (8.3.2010): environmentální výchova a multikulturní výchova.

Celkově budeme připravovat 3 moduly po 25 tématech (10-10-5), naše prozatímní leitmotivy:

• 1A: Člověk jako kulturní živočich.
• 1B: Člověk a jeho životní identita.
• 2A: Člověk v ohrožení.
• 2B: Trvale udržitelný život – život v plnosti.
• C: Zrání – proces transformace.

Možné pojmy, kolem kterých se budou naše výklady a metodika "točit": kontinuita kultury a přírody, zjevné jako cesta ke skrytému, čistota vs. znečištění, konzumerismus vs. “lehký život na Zemi”, lidé a (ostatní) zvířata, lidé a (ostatní) příroda, krajina, trvalá udržitelnost, diverzita vs. uniformita, komunikace, radost vs. strach, strategie osobní zodpovědnosti vs. strategie vnějších řešení, odcizení vs. sblížení, hodnoty a naplněný život, transcendence a imanence, symbióza vs. zápas, evoluce a devoluce, hluboký vs. mělký, divočina vs. zahrada ...

Co by se ještě dalo a mělo probrat? (Kromě EVVO jde také o multikulturní témata ...)

Česká středoškolská "scholastika" na počátku 21. století

Filosofie se jako předmět učila na středních školách v Česku naposledy před druhou světovou válkou. Dnes se učí v rámci Základů společenských věd. Jak je dnešní výuka koncipována?

Nahlédl jsem do učebnice Základy společenských věd (pro učitele učitelů - studenty pedagogických fakult, pro učitele středních škol a jejich žáky) (Jirásková Věra, Koťa Jaroslav, Pelcová Naďa, Pešková Jaroslava, Prokeš Vít, Purkrábek Miroslav, Rýdlová Hana, Semrádová Ilona, Schlegelová Jaroslava (2004) Praha: Eurolex Bohemia. ISBN 80-86432-66-1, 851 stran.)

Základní rozvrh sleduje ideu Jiřího Fialy, že humanitní vzdělání je vlastně péče:

• péče o duši (nejen v psychologii),
  
• péče o obec (nejen v sociologii a právu),
  
• péče o jazyk (nejen v linguistice),
• péče o transcendenci (nejen v náboženství).

Tato sympatická idea se zobrazila v obsahové výstavbě knihy:

Díl I: Péče o duši (O osobní identitu)
Člověk a svět (Jaroslava Schlegelová)
Základy psychologie (Jaroslav Koťa)

Díl II: Péče o obec (O polis)
Stát a národ (Věra Jirásková)
Občan a demokracie (Miroslav Purkrábek)
Základy makroekonomie (Vít Prokeš)

Díl III: Péče o jazyk a komunikaci
Péče o jazyk a komunikaci (komunikace v diferentním světě) (Ilona Semrádová)

Díl IV: Vztah ke světu jako celku
Filosofie (Jaroslava Pešková)
Etika (Jaroslava Schlegelová)
Pozvání do estetiky (Hana Rýdlová)

Kniha je z pedagogického hlediska inspirující (především metodika ke kapitole Stát a národ) a čtivá. Filosofické části knihy jsou heideggerovsky orientované [*] a historizující. Líbí se mi řada použitých nápadů jak podnítit studenty ke kladení filosofických otázek. Přes velký přínos této učebnice bych ale viděl následující dva nedostatky:

1. Nejzažším cílem je vyvolat kladení otázek, případně podávat zajímavé deskripce a u toho zůstat. Umět se ptát a chápat možná řešení je ale ve filosofii jen prvním krokem: Po úvodní snaze o porozumnění je třeba rozvíjet i schopnost zaujímat dobře zdůvodněná stanoviska a racionálně o nich diskutovat (Abych ale byl upřímný: tak daleko jsem se zatím se svými studenty nedostal ani na vysoké škole - což beru jako svůj pedagogický deficit).
2. Poslední část IV (péče o transcendenci) se zabývá jen a pouze úvahami nad člověkem a jeho vztahem k celku světa. O Bohu či jiném pojetí Absolutna ani slovo!

Jak lék na oba neduhy by stálo za to do Základů společenských věd integrovat Filosofii náboženství od Peter Cola (20.11.2009). Než k tomu dojde, naši středo-školní filosofii nebudu nazývat filosofií scholastickou ...

[*] Obraty jako "to, co jsme nazvali "humanities", musí učit nebo odkrývat lidé ... kteří zároveň rozumí problémům odkrývajícího," s. 14)

Já jako součást přírody ... životem i smrtí

Dnes byl náročný den: kromě osmi hodin výuky filosofie jsme měli i workshop EVVO (viz 26.2.2010) na téma Já jako součást přírody, já jako součást kultury. Příspěvky měl Mgr. David Palivec (filosofie), Mgr. Barbora Machovcová (biologie, výtvarná výchova na PaedF), Dr. Věra Mokrejšová, Mgr. Robert Bargel (kulturní antropolog). Příspěvky byly velmi kvalitní a podnětné, pro mne obzvláště z hlediska současných pedagogických metod (pro střední školy).

Radostný začátek jara je ale i velmi smutný dnešním odchodem mé drahé babičky Jaroslavy na věčnost. R.I.P. Jsem vděčný Bohu, že jsem měl se svým bratrem ještě možnost strávit s ní její téměř poslední chvíle včera v kolínské nemocnici.

Zápis do ZŠ

Vojtíšek (můj syn) jde dnes na zápis do místní ZŠ Hartmanice. Každá základní škola ČR má zpracovaný školní vzdělávací plán na základě celostátního Rámcového vzdělávacího plánu. Zajímavé čtení pro filozofy. Např. pojem kompetence je vlastně tradiční aristotelský habitus.

Bonus ZŠ Hartmanice je, že mezi nepovinnými předměty je i římskokatolické náboženství. (Stranou ovšem ponechám stanovené cíle a náročnost tohoto předmětu ve srovnání s jinými předměty).

(Až teď jsem si všiml, že i místní MŠ Hartmanice má své stránky).