neděle 8. května 2011

Laozi kapitola 17

Květnové setkání interpretačního semináře ve Sv. Janu p. Skalou (viz 6.3.2011; zajímavé setkání 2-3 dubna, kde přednášel dr. Lukáš Zádrapa o čínském písmu, jsem zatím neuvedl):
太上 下知有之
tài shàng xià zhī yǒu zhī
其次親而譽之
qí cì qīn ér yù zhī
其次畏之
qí cì wèi zhī
其次侮之
qí cì zhī

信不足焉
xìn bù zú yān
有不信焉
yǒu bù xìn yān

 悠兮其貴言
yōu xī qí guì yán
功成事遂 
gōng chéng shì suì
百姓皆謂
bǎi xìng jiē wèi

我自然
wǒ zì rán

Standardní překlady považují 上 za vládce ("ti nahoře"). Např. podle Berty Krebsové:

V době dávných velkých vládců
lid sotva věděl, že je má.
Jejich nástupce lid ctil a miloval,
k dalším hleděl se strachem,
od dalších se s pohrdáním odvracel.

Tam, kde chybí důvěra,
povstává nedůvěra.

Jak uvážlivá a vzácná jsou to slova!

Když bylo dílo dokončeno,
práce ve svůj čas vykonány,
všechen lid si svorně říkal:
jsme a žijeme jako příroda.

Snad by to ovšem bylo možné chápat i chronologicky - zde je překlad Rostislava Fellnera (text vzat z Wang Biho; další interpretační posun zatím neuvádím):

Vzato od samého počátku,
nejprve je poznání toho, co je!
Pak vztah blízkosti a slova chvály!
Poté obavy!
A pak urážky!

Kde není dost důvěry,
nastupuje nedůvěra.

Tak už to chodí! A jsou to vzácná slova.

Jenže když je dílo hotové a věc ukončena,
tak stovky lidí řeknou:
To já sám.
-----------
V sobotu měl Josef Kolmaš prednášku "Dalajlamové a pančelamové: jedinečný jev převtělování".

Žádné komentáře:

Okomentovat