pátek 26. února 2010

Trvale udržitelný život je životem v plnosti

Ve Svatém Janu p. Skalou dnes probíhal další workshop z cyklu Enviromentální výchovy, vzdělání a osvěty (EVVO, viz 27.9.2009 a 22.1.2010). Tentokrát začal workshop mou přednáškou: "Trvale udržitelný život je životem v plnosti." (Po té, co jsem odučil 6 hodin standardního cyklu filosofie pro dálkaře)

Přednáška měla tři části:
  1. Problém: ekologická krize je daná naší spotřebou a mocí znásobenou naším počtem;
  2. Řešení: Trvale udržitelný život [TUŽ]. Ekology je tento pojem uchopen jakžto hlednání souladu mezi ekonomickými, sociálními, a ekologickými potřebami. Má teze je, že na obecnější (a hlubší rovině) je TUŽ naplněným životem (Aristotelovým εὐδαιμονία; Laoziovým 德) (viz cyklus Člověk a jeho hodnoty, především od 17.11.2009)
  3. Jak na to: Jak (sebe-)vychovávat k naplněnému (trvale udžitelnému) životu? Jde o kultivaci vnímání - myšlení - jednání.
Ing. Aleš Paroulek (nikoli Paroubek) poté hovořil na téma "Trvale udržitelný život z pohledu lesníka" (Aleš Paroulek). Ideu udržitelnosti lesa lze hledat v r. 1713: "nekácet víc než naroste" (Hans Carl von Carlowitz). Původní idea počítala s udržitelným množstvím těžby lesa. Dnes se idea TUŽ lesa rozšířila: lesníkům jde i o zachování další vitality, produkční schopnosti, kulturně-sociální hodnoty, biodiverzity, atd. Aristotelsky řečeno: TUŽ lesa je "naplněním" či "štěstím" či "blažeností" lesa a spočívá v rozvoji všech jeho dober. Velmi mě potěšilo, že má obecná teze "TUŽ je naplněným životem" se potvrdila analogicky i pro doménu lesního hospodářství.

Nakonec promluvila Mgr. Kateřina Součková na téma "Já jako součást přírody, já jakou součást kultury." Jednalo se o kaleidoskopický příspěvek různých postřehů o kultuře a přírodě.

Žádné komentáře:

Okomentovat