Aristotelova klasifikace věd 1

Aristotelés nám zanechal řadu spisů, které se tradičně rozdělují do tří skupin, podle Aristotelova rozdělení věd/vědění (epistemai - pl. od vědění):

• teoretické
• praktické
• produktivní.
  

Toto dělení bere za své kriterium cíl.

• vědění teoretické usiluje o pravdivé poznání pro ně samo;
  
• vědění praktické usiluje o poznání, které by vedlo k dobrému jednání člověka individuálně i ve společnosti; hodnota spočívá v praktické činnosti samotné.
  
• vědění produktivní usiluje o poznání, které by vedlo k vytvoření krásných či užitečných objektů (umění a technika) [ODKAZY]; hodnota spočívá ve výsledku tvůrčí činnosti.
  

Věda/vědění pro Aristotela není, tak jak je to často chápáno dnes, záznam o probíhajících empirických výzkumech, ale spíše něco jako ideální výsledek výzkumu - organizované a souhrné poznání určité oblasti. Vědění se u něho samozřejmě týká nejen oblastí smyslové zkušenosti, ale i toho, co oblast smyslů přesahuje.

Aristotelovy příklady teoretických věd/vědění:

• první věda či teologie (později nazvaná metafyzika a ještě později ontologie);
• fyzika nebo-li přírodní filosofie (v širokém smyslu slova: zahrnuje i astronomii, biologii a dokonce i psychologii);
• matematika (nauka o kvantitě, tj. geometrie a aritmetika).
  

Aristotelovy příklady praktických věd/vědění:

• etika;
  
• politika;
• ekonomie.

Aristotelovy příklady produktivních věd/vědění:

• řemesla a technologie (truhlářství, kovářství, kamenictví, stavebnictví, loďařství, atd., ovšem také zemědělství, chovatelství a lékařsví);
• krásná umění (výtvarná jako např. sochařství či malířství, músická, jako např. hudba a divadlo, a literární, jako např. rétorika).

[ODKAZY] (ze SEP) Topiky kn. VI, 6, 145a15-16 (kn. 6 pojednávající o definici; vlastní relevantní citát); Phys. 192b8–12; DC 298a27–32, DA 403a27–b2; Met. 1025b25, 1026a18–19, 1064a16–19, b1–3; EN 1139a26–28, 1141b29–32).