pondělí 13. prosince 2010

Nové Hrady - dojmy a postřehy

Konference mě obohatila pěkným dějinným panoramatem západního před-novověkého myšlení o obecninách: od Platóna, Aristotela (Cardal) a Porfyria (Karfíková a další), přes Avicennu (Němec), Anselma (Otisk) a Abélarda (Karfíková) až po Tomáše Akvinského (Cardal, Němec), různé tomisty (Jindráček, Svoboda, Heider), scotisty (Novák, Heider), nominalisty (Sousedík, Hanke, Heider) s kodou scholastického empiricisty Sebastiana Izquierda. Navíc vše s pěkným exkurzem do Byzance (Milko), systematickou přednáškou o abstraktních pojmech (Peroutka) a především s řadou podnětných diskusí s velmi inteligentními lidmi.

Několik pro mne užitečných prvků (zcela subjektivně vybraných) :
  • Porfyriovy otázky o obecninách z Isagogé a jejich kontext (Karfíková)
  • Abelardova snaha zodpovědět Porfyriovy otázky pomocí pojmu status, stavu věcí (Karfíková); zde mě napadá hypotéza, že Abélardův ojedinělý středověký náběh na metafyziku stavů věcí lze přičíst tomu, že znal Peri hermeneias a nikoli Metafyziku - logika snadno svede na scestí ontologii; podobně i dnes je díky relativní absenci logické teorie pojmu a naopak výraznému důrazu na teorii propozic řada ontologů fixovaná na prioritu stavů věcí (state of affairs) na úkor věcí samých (things)
  • Avicennovy texty o essentia či natura absoluta (Němec)
  • svérázná recepce Avicennova učení u Jindřicha z Gentu (Němec) - "vznik esse essentiae"
  • svérázná "syntéza nominalismu a ultrarealismu" u irského scotisty Pontia (Novák)
  • možnost pojímat abstraktní pojmy (lidství, živočišnost, atd.) jako nepredikovatelné i jako predikovatelné, tj. jako obecniny i neobecniny; ztotožnění predikovatelného abstrakta s "naturou absolutou" (Peroutka)
  • fakt, že Domingo de Soto byl sice dobrý logik-sémantik, ale metafyziku obecnin příliš do hloubky nerozpracoval (Svoboda)
  • fakt, že v Byzanci se sice v pátém a šestém století rozvíjela "řecká scholastika" (kvůli rozpracování dogmatu o Vtělení a o Trojici), ale pak už se logické a metafyzické aspekty Aristotelismu příliš nerozvíjely (Aristotelés byl sice hlavním autorem byzancké vzdělanosti, ale jakožto teoretik rétoriky) (Milko)
  • struktura essence/subsistence v rámci supposita a její aplikace v rámci konečných jsoucen i Boha (různé diskuse)
Nuže všem díky a obzvláště Danovi H. za "ideové" i finančně-organizační zastřešení.

Žádné komentáře:

Okomentovat

 
Licence Creative Commons
Poznámky pod čarou, jejímž autorem je Daniel D. Novotný, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: poznamkypodcarou2011.blogspot.com