středa 1. prosince 2010

Izquierdo o obecninách - shrnutí

Shrňme si nyní hlavní teze Izquierdovy teorie obecnin, či přesněji řečeno té části, která se týká jejich „podstaty“ (viz 28.10.201012.11.2010). Na otázku „Co je to obecnost, která charakterizuje obecniny?“ Izquierdo odpovídá:
  • I1: Obecnina je co do esence jedno, které může být v mnohém.
  • I2: Obecnina je co do propria jedno, které může být vypovídáno o mnohém.
  • I3: Obecnina je „objektivní pojem poznaný obecným aktem poznání“.
Na otázku „Je nějaká obecnost nezávislá na činnosti intelektu?“ odpovídá Izquierdo rozhodným „Ne“:
  • I4: Obecnina je přirozenost (natura), která je společná jednotlivinám pouze v intelektu, a žádná jiná „menší“ jednota nezávisle na intelektu není.
Konečně na otázku „Jaký charakter má obecná jednota vytvořená intelektem?“ odpovídá Izquierdo takto:
  • I5: Obecnina se vytváří aktem poznání, který zpřítomňuje mnohé jakožto jedno pomocí pomyslné jednoty, která vychází se strany objektu, poznaného daným aktem (contra nominalistické ztotožnění s konfúzním poznávacím aktem).
  • I6: Obecnina má objektivní jednotu, která se tvoří pomocí náhradního fantasmatu (nicméně nelze ji s ním ztotožnit).
  • I7: Obecná jednota je pomyslná jednota suppositivní, nikoli fiktivní (tj.  „jakoby jednota“ a nikoli „sebe-sporná jednota“).
Izquierdova teorie obecnin obecnin je v několika ohledech překvapující. Na jednu stranu je Izquierdo blízký novověkému empiricismu díky svému epistemickému rozvrhu a nejasné hranici mezi smyslovým a intelektivním poznáním. Na druhou stranu je ovšem úzce napojen na scholastiku své doby jak co do metodologie, tak co do autorů na něž ve své práci navazuje. Izquierdův projekt lze chápat jako hledání jakési „třetí cesty“ mezi umírněným realismem tomistů a skotistů a nominalismem Hurtada, Arriagy a Ovieda. Izquierdo odmítá jakoukoli extramentální jednotu společné přirozenosti, čímž se vyhraňuje proti umírněnému realismu, na druhou stranu ovšem odmítá i nominalismus tím, že postuluje objektivní pojmy. Izquierdova snaha nalézt cestu mezi umírněným realismen a nominalismem pramení pravděpodobně z toho, že odmítá rozlišení reálného bytí na akt/potenci, ovšem je si také vědom mnoha potíží, se kterými je spojen nominalismus. Bez rozlišení bytí na akt/potenci ovšem přestává být zřejmé, co to vlastně objektivní pojem je a jakým způsobem je objektivní precize zakotvena v metafyzické struktuře poznávaných jednotlivin. Izquierdovo odchýlení se od skotisticko-tomistického Aristotelismu je dále vyhroceno jeho representacionalistickou naukou podle níž poznáváme to, co je nepřístupné smyslům, pomocí „náhradních fantasmat“, která nápadně připomínají empiristické ideas.

Žádné komentáře:

Okomentovat

 
Licence Creative Commons
Poznámky pod čarou, jejímž autorem je Daniel D. Novotný, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: poznamkypodcarou2011.blogspot.com