pondělí 29. listopadu 2010

Logika argumentu (indukce)


U induktivních argumentů vyplývá závěr pouze s určitou pravděpodobností – argument je buď silný/úspěšný anebo slabý/neúspěšný. Třebaže je induktivní uvažování nědílnou součástí běžného života a hraje velkou roli např. v právu, filosofové a matematici mu věnují pozornost až v posledních staletích (na rozdíl od uvažování deduktivního, které bylo důkladně prozkoumáno již ve starověku). Jedním z důvodů zanedbání induktivního uvažování byla skutečnost, že klasická západní filosofická tradice předpokládala fundacionismus, tj. jejím cílem bylo nalezení systému propozic, které by byly nevývratně dokázané pomocí deduktivních argumentů z naprosto jistých premis.

Fundacionismus tedy stojí na dvojím: na nevývratné jistotě základních premis a na deduktivní formě argumentace z těchto premis. Deduktivní forma argumentace sama o sobě nic o epistemickém statusu premis a závěru neříká. Pokud jsou totiž u deduktivního argumentu premisy poznávány jen s pravděpodobností, pak deduktivní argument učiní závěr opět pouze pravděpodobný. Naopak induktivní argument může vést k poměrně jistému závěru, pokud jsou s jistotou poznávány jeho premisy.

Existují různé typy induktivní uvažování a různé názory na to, jak je logicky pojmout. Kdybych se měl teď zabývat induktivní logikou (jakože v nejbližší době nebudu), chtěl bych si v první fázi ujasnit tyto její témata:

- argumenty z podobnosti
- argumenty výčtem (induktivní v užším smyslu slova)
- argumenty k nejlepšímu vysvětlení (arguments to the best explanation)
- statistika, teorie pravděpodobnosti, bayesiánství

19 komentářů:

  1. Teď nějak mlžíš, Dane: "Pokud jsou totiž u deduktivního argumentu premisy poznávány jen s pravděpodobností, pak deduktivní argument učiní závěr opět pouze pravděpodobný. Naopak induktivní argument může vést k poměrně jistému závěru, pokud jsou s jistotou poznávány jeho premisy." To mi nějak nedává smysl: jaký je rozdíl mezi "pouze pravděpodobný" a "poměrně jistý"? Podle mě (v zásadě) žádný. Spíš to otoč: u induktivního argumentu vedou zcela jisté premisy k jen pravděpodobnému závěru (pokud je tedy ten argument dobrý, jinak vedou jen k možnému závěru). U deduktivního vedou argumenty prostě k takové jistotě o závěru, jakou jistotu má nejslabší premisa: tj. pokud budou premisy nějak pravděpodobné, tak při deduktivním závěru dosáhneš přesně stejné pravděpodobnosti i u závěru.

    OdpovědětVymazat
  2. Tvé "otočené tvrzení" je pravdivé, ale pointa mé formulace spočívá v tom, že závěr induktivního argumentu může být pravděpodobnější než závěr deduktivního.

    OdpovědětVymazat
  3. Hm, ale to asi jen v případě, že jsou premisy induktivního argumentu pravděpodobnější než u toho deduktivního, ne? Když máš silnější premisy, tak by měl být silnější výsledek - ale ani to není úplně jisté, protože u induktivního argumentu je ten výsledek jen pravděpodobný i v případě jistých premis, takže u pravděpodobných premis se ty pochybnosti budou kumulovat a celková pravděpodobnost se sníží. Takže (zdá se mi): může se stát, že induktivní závěr z hodně silných premis bude pravděpodobnější než deduktivní závěr ze slabších premis. Jindy se ale stane, že ani silnější premisy nepomohou induktivnímu argumentu k tomu, aby jeho závěr byl silnější než u argumentu deduktivního se slabšími premisami.

    OdpovědětVymazat
  4. Dane, pouzivas asi "fundacionismus" jinak nez soucasna angloamer. epistemologie. V ni muze byt fundacionisticky zaklad korigibilni. Zda se to byt dokonce vetsinove, aspon v ramci soucasneho angloamer. fundacionismu. Srov. www.iscid.org/encyclopedia/Foundationalism
    homepages.wmich.edu/~mcgrew/pojman
    www.johndepoe.com/CF-Plantinga.pdf

    OdpovědětVymazat
  5. Pravdepodobnost (nenulova a ne stoprocentni) je opravdu tzv. nemonotonni, narozdil treba od logickeho vyplyvani. Nekdy pridani dalsi informace pravdepodobnost (napr. vetsi nez 50%) rusi (snizuje pod tu hranici), nekdy naopak. Je to ruzne u ruznych pripadu.

    OdpovědětVymazat
  6. Ad fundacionismus: díky za upozornění, Vlasto. Jak by se tedy mělo nazývat tradiční aristotelské pojetí - klasický fundacionismus? Silný fundacionismus? ...

    Ad pravděpodobnost: ... není mi jasné na co reaguješ

    OdpovědětVymazat
  7. Jinak, kluci, k pravděpodobnosti vřele doporučuju dva texty Hynka Bíly z blogu Kvantová koroptev - hezky tam vykládá rozdělení na bayesovskou a frekventistickou, jejich problémy apod.

    OdpovědětVymazat
  8. Ad Kvantová koroptev: Velmi inteligentní blog. Autor tam má mj. i příspěvek k Argumentu soudného dne (Doomsday Argument) - vhodné téma k adventním meditacím.

    OdpovědětVymazat
  9. Dane,

    treba klasicky pred-novoveky/aristotelsky fundacionismus. Ten novoveky nebere vnejsi svet jako epist. zakladni.

    Muj druhy komentar muzes ignorovat.

    Na ruzne kategorizace pravdepodobnosti a jejich vzajemne staveni do kontrastu a kritiky bych daval pozor. Je v tom mnoho terminologickych zmatku a mytu. Vcetne miseni ruznych problemu. Pro ruzna rozliseni a komplementaritu ruznych definici i vyhodnocovani pravdepodobnosti doporucuju angl. clanek web.maths.unsw.edu.au/~jim/erkenntnis.pdf Tim se nijak nevyjadruji ke Kvantove koroptvi.

    OdpovědětVymazat
  10. "klasicky pred-novoveky/aristotelsky fundacionismus. Ten novoveky nebere vnejsi svet jako epist. zakladni."

    Zajímavé - takže v současnosti nemáme někoho, kdo by hájil "aristotelský fundacionismus" (nezávisle na přímé inspiraci Aristotelem)?

    OdpovědětVymazat
  11. Mame. Rekl jsem "novoveky", nikoli soucasny. V soucasnosti se fundacionismu, ktery vnejsi svet bere jako zakladni rika "direct realism." Projed si Google Scholar a budes zaplaven. Doporucuji treba recenzi ndpr.nd.edu/review.cfm?id=1166 "Indirect realism" bude, hadam, v ramci fudacionismu mensinovy. Asi je to dano dost popularnim (ale, zda se mi, neopodstatenym) skepticismem ohledne uspesnosti argumentu pro vnejsi svet z pozice neprimeho realismu.

    OdpovědětVymazat
  12. Jinak. Nekolik mych terminolog. postrehu k ruznym druhum realismu. V angl.

    maverickphilosopher.typepad.com/maverick_philosopher/2010/01/aquinas-on-why-being-cannot-be-a-genus.html?cid=6a010535ce1cf6970c0120a84754b2970b#comment-6a010535ce1cf6970c0120a84754b2970b

    OdpovědětVymazat
  13. Díky za materiály, abych to tedy shrnul, měl jsem původně napsat "Jedním z důvodů zanedbání induktivního uvažování byla skutečnost, že západní filosofická tradice předpokládala SILNÝ či KLASICKÝ fundacionismus, tj. jejím cílem bylo nalezení systému propozic, které by byly nevývratně dokázané pomocí deduktivních argumentů z naprosto jistých premis".

    Důvodem této kvalifikace je to, že fundacionismus jako takový je v opozici proti koherentismu a říká jen, že naše justifikace narazí na základní propozice, které nelze dále justifikovat pomocí jiných propozic. Neříká nic o tom, zda jsou tyto propozice nevývratné či nikoli.

    Ten exkurs do přímého/nepřímého realismu ohledně smyslového vnímání je podle mě důležitý jen v tom smyslu, že přímí realisté jsou silní fundacionisté. (Konverze ovšem podle mě neplatí).

    OdpovědětVymazat
  14. Primi realiste NEmusi byt silni fundacioniste: jejich zakladni presvedceni mohou byt omylna.

    Silny fundacionista NEmusi rikat, ze zakladni presvedceni NELZE justifikovat jinymi presvedcenimi. Jen, jakozto fundacionista, rika, ze zadne zakladni presvedceni neni NUTNE justifikovat jinym presvedcenim.

    OdpovědětVymazat
  15. hm, mě tedy připadá, že silný fundacionismus by měl trvat na tom, že základní přesvědčení (propozice) už sice nelze (nebo není nutné) verifikovat jinými přesvědčeními, ale lze je verifikovat principem sporu. Protože kdy není nutné to verifikovat jinými přesvědčeními? Když je to verifikované principem sporu, nemožností jiného řešení.

    OdpovědětVymazat
  16. Ad "Primi realiste NEmusi byt silni fundacioniste: jejich zakladni presvedceni mohou byt omylna."

    Hmm, možná v současné epistemologii ne, ale mám dojem, že v rámci "klasické" scholastiky se přímý realismus považuje za dostatečnou podmínku silného fundacionismu.

    Ad "Silny fundacionista NEmusi rikat, ze zakladni presvedceni NELZE justifikovat jinymi presvedcenimi. Jen, jakozto fundacionista, rika, ze zadne zakladni presvedceni neni NUTNE justifikovat jinym presvedcenim."

    Potom je tedy třeba jisté formy "klasické" scholastiky považovat za "supersilné fundacionismy" podle nichž základní předvědčení NELZE justifikovat jinými, základnějšími.

    OdpovědětVymazat
  17. Nepopiram.

    Dane, z jineho soudku: mam dojem, ze Barry Smith kdysi napsal clanek o vyuziti obrazku/diagramu v logice/filosofii/argumentovani/mysleni. Nemuzu za nic prijit, jak se jmenoval. Mej jsem ho myslim v notebooku, co mi vyhorel. Nevedel bys? Dik.

    OdpovědětVymazat
  18. Mrkni na jeho stránky má tam spoustu článků - to co máš na mysli tuším poprvé nějak rozpracoval v knize (kterou editoval) Parts and Moments. Když tak mu napiš, určitě Ti rád článek pošle.

    OdpovědětVymazat