Stihl jsem tedy podle očekávání pouze "super-stručné" dějiny, nástin klasického realismu nikoli. Studenti mají potíže s pozorností - mají přednášky od 7 ráno a ta moje přijde nařadu až v 10.30.
Super-stručné dějiny filosofické antropologie
Dálný Východ:
- zklamání a snaha o osvobození se z reality tohoto světa (Indie);
- harmonie Cesty (道) (Čína)
Starověké Řecko:
- rozum je schopen nalézt cestu k životnímu naplnění (εὐδαιμονία): Sókratés, Platón, Aristotelés, stoikové, epikurejci, atd.
- dualismus vs. hylemorfismus
Starověký Řím:
- persona est sui iuris et alteri incommunicabilis
Starověké židovství:
- člověk stvořen k obrazu Božímu, ovšem dokází k jeho pádu, příslib spásy
Starověké křesťanství (patristika):
- nesmrtelnost duše, vzkříšení těla
- svoboda a milost
Středověká a post-středověká scholastika:
- platonismus se svým dualismem ustupuje Aristotelskému hylemorfismu; nominalistická výzva
Novověká filosofie (Descartes a další racionalisté):
- obnova dualismu; tělo jako mechanismus; později eliminace duše
Současnost:
- kontinentální filosofie: bohatství fenomenologických deskripcí zabalených do blábolů
- analytická filosofie: rigorózní a zoufalá snaha o naturalistickou redukci
Trvalé inspirační zdroje: hebrejská idea stvořenosti, řecká idea rozumu, římské právo, a asijské metody soustřeďování a harmonie.
Žádné komentáře:
Okomentovat