Anthony Kenny si úkoly filosofie ducha (philosophy of mind) - tj. úkoly filosofické antropologie - plánuje takto:
Někteří lidé si představují ducha jako jakési vnitřní prostředí, jako protipól vnějšího fyzického světa. Vynasnažím se dokázat, že takováto představa ducha není správná: hranice mezi psychickým (mentálním) a materiálním se nekryje s hranicí mezi vnitřním a vnějším. Máme-li prozkoumat geografii ducha, musíme vyznačit různé psychické schopnosti, jako je rozum a vůle; musíme prostudovat vztahy mezi smysly a rozumem; rozdíl mezi vnějšími a vnitřnímy smysly; dva druhy představivosti, obrazotvornost reprodukující a tvůrčí. Rozum lze nejlépe charakterizovat jako schopnost operovat se znaky a vůli jako schopnost sledovat rozumové cíle. Máme-li osvětlit, co se myslí "duchem" (mind), musím také prozkoumat vztah mezi duchem, mozkem a tělem. Musíme vyznačit hranice mezi našimi různými poznávacími schopnostmi a uvést činnost těchto schopností do vztahu s jejich projevy v našem chování a s jejich nositeli v naší fyzické struktuře." (Kenny, Tomáš o lidském duchu, přel. K. Šprunk, S. Sousedík, Krystal OP, 1997)
Kennyho kniha Tomáš o lidském duchu (EN) výborně uvádí do problematiky, ovšem někdy nechápe Tomáše dostatečně hluboce, viz recenze Gyuly Klimy (EN).
Žádné komentáře:
Okomentovat