Dualismus je přesvědčení, že existují dva světy. Fyzikální svět hmoty a energie, svět, který vidíme a který si můžeme “osahat”, případně změřit pomocí přístrojů v oblastech, na které naše vlastní smysly již nestačí. A mentální svět soukromých prožitků, který je zcela odlišný od světa fyzikálního.
Dualismus hmotného světa a mysli lze nalézt již u Platóna (u něho byla mysl součástí světa idejí). Na počátku novověku rozpracoval dualismus René Descartes. Descartovu filosofii lze shrnout (podle Kennyho) do dvou tezí:
- Člověk je myslící věc (res cogitans) - myšlení identifikuje Descartes s vědomím (zvířata jsou nevědomé automaty).
- Hmota je pohybující se věc s rozlohou (res extensa movens) – hmota má figuru (tvar), velikost, dělitelnost, atd.; vše ostatní, teplo, světlo, barvy, zvuky, atd. je vysvětlitelné díky pohybům malých hmotných částic (zde ale viz Descartes proti reálným akcidentům).
Wittgenstein zastával pozici mezi dualismem a behaviorismem: Mentální jevy jsou spjaty s jazykem, který je nutně spjatý s veřejně přístupnými tělesnými projevy (tj. behaviorismus má svůj díl pravdy). Mentální jevy jsou ale reálné (tj. dualismus má svůj díl pravdy). Jak spolu tělesné projevy a mentální jevy souvisí?
_____________
Osm hodin výuky filosofie ve Sv. Janu p. Skalou: vidím potřebu stručné, přehledné, aristotelsky orientované učebnice filosofie. Nevidím ji v češtině a třebaže obecně vzato v angličtině je filosofická propedeutika na daleko lepší úrovni, ani v angličtině.
Žádné komentáře:
Okomentovat