úterý 13. října 2009

Runggaldier: Fenomenologické směry 3

Chisholmovy ontologické závazky, tj. jaké kategorie jsoucen uznává, lze nejlépe charakterizovat pomocí jeho vlastního diagramu (A Theory of Categories, s. 3) :


Jsoucna (entia) se dělí na kontingentní a nutná. Kontingentní jsoucna se dělí na stavy (states) a individua. Stavy mají jediný druh, události (events), kdežto individua se dělí na hranice a substance. Nutná jsoucna se dělí na stavy a ne-stavy. Ne-stavy se dělí na atributy a substance.

3. Kontingentní a nutné entity

Nutná jsoucna jsou podle Chisholma až na jednu výjimku (ens necessarium - nutná substance - Bůh) abstrakta. Abstrakta jsou pro Chisholma entity, které se nachází mimo prostor (nemají místo) a mimo čas (nezačínají, nezanikají). Jsou mezi nimi jak individua (např. množiny a třídy), tak univerzálie (např. vlastnosti).

Paradigmatickým příkladem abstraktního, tj. nutného jsoucna, jsou vlastnosti. Zde by mohl člověk namítnout: ale vždyť vlastnosti jsou součástí našeho časoprostorového světa. Na to Chisholm odpovídá: příklad neexempliplifikovaných vlastností ukazuje, že ne všechny vlastnosti jsou součástí našeho časoprostorového světa. A tak jako nejsou součástí tohoto světa vlastnosti neexemplifikované, nejsou jimi ani vlastnosti exemplifikované, pokud je bereme jako takové. (Tradiční obhajoba platonismu, v ČR předkládá podobné argumenty Tichého TIL).

Žádné komentáře:

Okomentovat

 
Licence Creative Commons
Poznámky pod čarou, jejímž autorem je Daniel D. Novotný, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: poznamkypodcarou2011.blogspot.com