Včera jsem ještě měl možnost procházky po Paříži, od Montmartre po Notre-Dame. Obzvlášť hluboce na mě zapůsobil Montmartre protože uprostřed sentimentálních písniček a nepřeberného množství lidí již 125 probíhá nepřetržitá adorace. Dokonce je možné zúčastnit se noční adorace.
Paříž kdysi byla centrum scholastického výzkumu, dnes je to centrum bonmotové filosofie (jakýsi časopis Filosofie zde najdeme mezi hlavními časopisy v každém novinovém stánku). Nesouvisí snad pozdně středověký pařížský nominalismus se současnou francouzskou fascinací absurditou? Zajímavé je, že absurdismus pro ně není zdrojem "tragického životního postoje" (jako u Němců), ale naopak na něm zakládají svůj humor, své kavárny a své životní potěšení.
Žádné komentáře:
Okomentovat