Duchovní cvičení (první část)
Hadot, tak jako jiní moderní historikové, byl nejprve přesvědčen, že antičtí filosofové usilovali o kompletní písemný záznam svých filosofických systémů. Nejrůznější nedostatky a kontradikce ovšem Hadota přivedli k tomu, že začal brát vážně orální tradici, která, jak později pochopil, je základem antické filosofie. Psané texty byly jen pomůckou pro mluvené slovo, jehož cílem nebylo jen předat informaci, ale zapůsobit na duši partnera. Hadot si oblíbil citát Victora Goldschmidta (původně vztažený na platónské dialogy), že antické texty mají "formovat spíše než informovat." Toto je zřetelné především u Sókrata a jeho mise "poznej sám sebe". Jedná se o duchovní cvičení skrze dialog, skrze autentickou "sebe-přítomnost a přítomnost-k-druhým" (authentic presence of the self to itself, and of the self to others):
"Na Sokratovských a Platónských dialozích je patrná autentická přítomnost - ukazují na to, že nejdůležitější není řešení partikulárního problému, ale cesta kterou společně projdeme na cestě k tomuto řešení." (s. 20)
Třebaže podle Hadota některá antická díla jsou "psanější" než jiná, všechna mají dimenzi dialekticko-pedagogickou a jejich cílem je především osobní transformace a nikoli komunikace "encyklopedického vědění ve formě systému propozic a pojmů, které by, lépe či hůře, odrážely systém světa." (s. 21). To platí podle Hadota i pro texty Aristotela a Plotina. Cílem antické filosofie byla kultivace celého života filosofa, nejen jeho intelektu, ale i vůle, smyslů a představivosti. Filosof měl nejen vyprodukovat dobrou logickou, fyzikální či etickou teorii, ale dobře mluvit, myslet a jednat. Filosofie spočívala v umění žít (a být připraven na smrt). Antické filosofické texty proto přechází snadno mezi teoretickými a exhortativními mody a neváhají užít hyperbol a jiných rétorických prvků. Hadot zdůrazňuje to, že filosofická duchovní cvičení se netýkají jen etiky (postoje k druhým lidem), ale stejně tak i logiky (postoje k myšlení) a fyziky (postoje ke kosmu). Tyto tři disciplíny jsou sice odlišné když o filosofii mluvíme (např. ve výuce), jsou ale jedním nerozděleným aktem moudrosti, když filosofii žijeme.
Žádné komentáře:
Okomentovat