Hudba v synagogách plzeňského kraje - filozofie hudby

V rámci VIII. ročníku koncertní řady Hudba v synagogách plzeňského kraje, pořádaného Židovskou obcí v Plzni, zazněl v Hartmanicích včera v neděli koncert Jitky Hosprové (viola) a Kateřiny Englichové (harfa). Program byl opravdu vybraný:

• Marin Marais: Čtyři francouzské tance (L'Agreabla, La Provencale, La Matelotte, La Basque)
• Bedřich Smetana/J. H. Trneček: Vltava
• Felix Mendelssohn-Bartholdy: Preludium pro violu a harfu
• Zdeněk Lukáš: Duo Hosprenglico
• Alessandro Rolla: Capriccio
• Arnold Edward Trevor Bax: Sonáta pro violu a harfu
• Maurice Ravel
  

Duo Hosprenglico - jak název napovídá - byl dokonce složen Z. Lukášem speciálně pro J. Hosprovou a K. Englichovou.

Vraťme se ale k našim úvahám nad filosofií hudby (podle SEP). V předchozích částech jsme se věnovali sporu o univerzálie v ontologii hudby - debatě, které se někdy říka "fundamentální debata".

Další okruh témat ve filozofii hudby lze nazvat "ontologické problémy vyšších řádů" (tj. ontologické problémy, které zůstávají i po vyřešení základního ontologického statusu hudebních entit). Do této kategorie spadají otázky jako např.:

1. Otázky autenticity
2. Komparativní ontologie (zda samo pojetí hudebního díla a jeho instanciace není rozdílné např. v rocku a klasické hudbě)
3. Složení hudebních elementů (melodie, rytmu, harmonie, etc.) v hudební celky
   

Krátce k otázkám autenticity: Hudební entity jsou multiplikovatelné. I v případě, že bychom vyřešili otázku ontologického statusu hudebních entit, zůstává zde otázka vztahu mezi hudebním dílem a jeho instancemi. Řekněme, že je jakási "ideální" Vltava vytvořená či objevená Smetanou a zapsaná v jeho notovém zápise. Jaký je vztah mezi touto "ideální" Vltavou a Vltavou hranou tehdy a tehdy tam a tam? A jaký je vztah mezi Vltavou symfonickou a Vltavou upravenou pro harfu? Která instance je "autentických předvedením" daného díla?

Na tyto otázky existuje několik základních názorů.