Po Maharalovské konferenci jsem měl včera schůzku s Ken Archerem (firma EN blog EN), softwarovým inženýrem s velkým zájmem o filosofii, především scholastickou (ač není katolíkem). Hovořili jsme o celé řadě témat, mj. také o stavu současné americké katolické filosofie. Podle Archera je většina významných katolických univerzit buď (a) liberálních a ve filosofii vůbec neberou v úvahu Tomáše Akvinského; (b) tradičních a ve filosofii berou především v úvahu Tomáše Akvinského. Nicméně jak liberální tak tradiční katolické školy si naprosto nevšímají současné analytické filosofie.
S Vlastou Vohánkou jsme napsali článek, který by měl brzy vyjít v dominikánském časopise Salve, kde píšeme:
Zatímco většina současných amerických protestantských filozofů je analytická, většina současných amerických katolických filozofů je spíše kontinentálního typu, odtrženého od hlavního proudu angloamerické filozofie, tedy filozofie analytické, kterou neznají a nečtou. ... Analytické filozofování je v katolickém prostředí stále ještě spatřováno jako něco principiálně nebezpečné pro poznání Boha, pravdy a dobra, jako něco, co spočívá hlavně či především v logickém pozitivismu, materialismu, averzi vůči metafyzice, přehnaném agnosticismu nebo závažných omylech novověké filozofie (zejm. té empirické). ... Částečné vysvětlení mimoběžnosti katolictví a analytické tradice se nachází v bariérách institucionálních: výuka na katolických a sekulárních filozofických katedrách je odlišná, co se týče logiky, ontologie, filozofie vědy a mysli, etiky či epistemologie. Dlouhodobá izolace a vzájemné ignorování působí, že pro analytické filozofy včetně těch, kdo jsou katolického vyznání, je obtížné obeznámit se s obsáhlým pojmoslovím a principy tradiční katolické filozofie a teologie, a to jak scholastické, tak té, která dominuje po II. vatikánském koncilu. (Z druhé strany platí totéž.) Pokud se někdo z jednoho tábora intenzivně věnuje myšlení tábora jiného, riskuje, že tato snaha bude jeho okolím nedoceněna a považována za ztrátu času. Dále, u kontinentálně zaměřených akademiků může svoji roli hrát i netrpělivost vůči technickým argumentům ...
Měl jsem trochu pochybnosti o tom, zda je náš článek aktuální; měl jsem dojem, že předsudky katolických filosofů vůči analytické tradici začínají být passé. Setkání s Archerem mě ale utvrdilo, že rozptylovat předsudky vůči analytické tradici rozhodně ještě není "beating a dead horse".
Mám radost, že se o článku pochvalně vyjádřil i můj kamarád Daniel Heider. Správně ovšem poukázal na faktografickou chybu: časopis Modern Schoolman není pokračováním časopisu New Scholasticism, tím je American Catholic Philosophical Quarterly.
OdpovědětVymazat