Abraham musel být brzy po narození ukryt, protože hvězdopravci varovali krále Nimroda, že se má narodit dítě, které svrhne jeho království, a radili, aby bylo zabito dokud je ještě dítětem. Tři roky žil proto Abraham s chůvou v jeskyni. ... Když vyšel z jeskyně, jeho srdce stále přemítalo o stvoření světa, i rozhodl se, že bude uctívat všechna nebeská tělesa, dokud nezjistí, které z nich je Bůh. Uviděl měsíc, jehož světlo ozařovalo noční temnotu z jednoho konce světa na druhý, a všiml si nesčetné družiny hvězd. "Toto je Bůh", zvolal a uctíval jej po celou noc. Ráno když uviděl východ slunce, před nímž měsíc potemněl a jeho síla ochabla zvolal: "Světlo měsíce se jistě odvozuje od světla slunce a svět existuje jen díky slunečním paprskům". A uctíval slunce po celý den. Večer slunce zapadlo za obzor, jeho moc pominula a znovu se objevil měsíc s hvězdami a planetami. Tu zvolal: "To všechno musí mít Pána a Boha!"
(Abraham Cohen, Talmud pro každého, s. 36)
לשנה טובה תכתבו
Žádné komentáře:
Okomentovat