Doposud jsem na tomto blogu nezmiňoval katolickou liturgii (ačkoli se jí alespoň jednou týdně účastním přinejmenším od svého křtu 29.5.1993 v Praze Vršovicích). Ku pomoci své slabé paměti a jako pomoc k systematičtější pozornosti vůči ní, bych si zde ale rád začal vypisoval (pro mě osobně zajímavé) úryvky z biblických čtení na danou neděli (příp. i s nějakou svou poznámkou). Jistě není třeba zdůrazňovat, že tak jako různé jiné oblasti lidského umění a vědění, je i bible a její trasformace v katolické liturgii fascinujícím zdrojem náboženské a filosofické inspirace.
1. čtení: Neh 8,2-10
Kněz Ezdráš přinesl Zákon před shromážděné muže i ženy ... Četl z něho na prostranství před Vodní bránou od svítání do poledne ... Všichni poslouchali knihu Zákona s napětím. Ezdráš, znalec Písma, stál na dřevěném výstupku, který pro ten účel zhotovili. Otevřel knihu před očima všeho lidu – stál totiž výše než všichni lidé – a když ji otevřel, všechen lid povstal. Ezdráš velebil Hospodina, velikého Boha, a všechen lid odpověděl se zdviženýma rukama: "Amen, amen!" Vrhli se na kolena a klaněli se Hospodinu až k zemi. Četlo se v knize Božího zákona, překládali a vykládali ho, a tak pochopili, co se četlo. Místodržitel Nehemiáš a znalec Písma a kněz Ezdráš i levité, kteří poučovali lid, řekli všemu lidu: "Dnešní den je zasvěcen Hospodinu, vašemu Bohu, nebuďte smutní a neplačte!" Všechen lid totiž plakal, když slyšeli slova Zákona. Ezdráš jim řekl: "Jděte, jezte tučná jídla a pijte sladké nápoje a posílejte výslužky těm, kteří si nemohli nic připravit, neboť tento den je zasvěcen našemu Pánu. Nebuďte zarmouceni, neboť radost z Hospodina je vaše síla!"
Je zřejmé, že tato bohoslužba byla velmi "charismatická". (Představuji si to nějak takto - i když zde jsou na bohoslužbě jen muži)
Žalm 19: Hospodinův Zákon je dokonalý, občerstvuje duši. Hospodinův příkaz je spolehlivý– nezkušenému dává moudrost. Hospodinovy předpisy jsou správné –působí radost srdci.
1 Kor 12,12-30 (biologická analogie mezi lidským tělem a Církví jakožto "tělem Kristovým")
Lk 1,1-4 (a dále 4,14-21):
Už mnoho lidí se pokusilo sepsat vypravování o událostech, které se dovršily mezi námi, jak nám je odevzdali ti, kdo byli od počátku očitými svědky a služebníky slova. A tak, když jsem všechno od začátku důkladně prozkoumal, rozhodl jsem se i já, že to pro tebe, vážený Theofile, uspořádaně vypíšu, aby ses tak mohl přesvědčit o spolehlivosti té nauky, v které jsi byl vyučen.
Lukáš explicitně vyjadřuje svou intenci podat historicko-kritickou zprávu o tom "jak to skutečně bylo". Žádné pohádky a metafory.
Žádné komentáře:
Okomentovat