Taoismus 1 (pro Antropologii náboženství)

Dějiny taoismu lze rozdělit do pěti období:

1. Šamanské počátky,
2. Klasické období,
3. Náboženský taoismu,
4. Mystický a alchymistický taoismus,
5. Syntéza taoismu, konfucianismu a buddhismu.

1. Šamanské počátky (3000-800 př. n.l.)
V dávných dobách, před pěti tisíci lety žili kolem Žluté řeky různé kmeny. Neměli zatím ještě žádnou „čínskou národní identitu“. Živili se především lovem, rybolovem, pěstováním prosa a pšenice. Tyto kmeny byli přesvědčeny, že jejich náčelníci (později zvaní wu) mají různé podivuhodné schopnosti: ovládají živly, hovoří s duchy, se zvířaty i s rostlinami, dokáží cestovat po obloze a pod zemí.

Podle legend byl největší z těchto starodávných náčelníků Velký Yu (大禹 Dà-Yǔ).


Yu byl zrozen přímo z těla svého otce Guna, kterému se nepodařilo odstranit záplavy a byl za to usmrcen. Po tři roky ležel Gun na úpatí hory a když byl nakonec oživen, proměnil se v hnědého medvěda, z jehož břicha Yu vyšel. Yu proto po celý život měnil podoby a pohyboval se belhavou, medvědí chůzí. Vše, co legendy připisují Yu a dalším náčelníkům wu, se shoduje s tím, co zažívají současní šamani a wu jsou tedy identifikováni s šamany. Za třetí dynastie Zhou (Čou; 1045-256 př. n. l.) byly jejich povinnosti institucializovány a obnášely mj.:

1. Přivolávání duchů (tj. nikoli posedlost, kdy duchové přichází o své vůli)
2. Interpretace snů
3. Výklad znamení (Yi Jing)
4. Přivolání deště (obzvl. tancem a zpěvem)
5. Léčitelství
6. Nebeská věštba

Ke konci dynastie Zhou ovšem vliv šamanů wu upadá. Šamanistické tradice se ovšem udržují dále především na jihu (země Chu) a jihovýchodě (Wu a Yue) Číny. Tyto vlivy se velmi výrazně projeví v pozdější taoistické tradici.

(Zpracováno především podle knihy Taoism Ewy Wong, česky vyd. v r. 2005)