Dnes jsem vyučoval ve Sv. Janu p. Skalou a účastnil se dalšího ekologického workshopu Dr. Fellnera (viz 27.11.2009), tentokrát na téma "Já jako součást přírody, já jako součást kultury".
Mgr. Robert Bargel (filosof) představil svůj návrh 1. kapitoly výukového manuálu pro učitele středních škol. Bargel se zabýval následujícími tématy:
- Člověk jako nedokonalé zvíře,
- Člověk jako tvor kulturní,
- Kultura jako adaptační systém,
- Další funkce kultury (vztah k celku světa, smyslu života),
- Závěrečné zamyšlení nad ekologickými souvislostmi současné globální kultury.
Bargelův přístup je fenomenologický (čerpal především z J. Sokola) s mnoha pěknými "barvitými" příklady. Na příklad: představme si "kmen od posvátného jezera", který uctívá jezerní božstvo, takže je zakázáno vkročit do jezera. Adaptační funkcí tohoto zákazu je ochrana pitné vody, kdežto existenciální funkcí tohoto zákazu je výraz úcty k tomu, co nás přesahuje, vděčnost za životodárnou vodu.
Mgr. Anna Irmanovová (filosof) čerpala z Teilharda de Chardin, Max Schelera, a Jacquese Derridy. Noosféra, zkomplexňování, dekonstrukce (="artikulace již poznaného a možnosti jeho změn"). "Člověk je součástí neoddělitelnou od přírody - není pánem, nýbrž je v soukolí běhu světa. Každé jeho rozhodnutí je v souladu s během a řádem přírody. ... Vše vybetonovat, rozpustit ledovce, vykácet pralesy - pokud se tak člověk rozhodne, je to v souladu s přírodou."
Dekonstrukce ekoetiky.
Žádné komentáře:
Okomentovat