Taoismus 5 (pro Antropologii náboženství)

5. Syntéza taoismu, buddhismu a konfucianismu (1000 n.l.–současnost)

V desátém století, během politického chaosu mezi pádem dynastie Tang a vzestupem dynastie Song, se celá řada konfuciánských učenců stala poustevníky. Tito učenci přijali různé prvky taoismu a zen-budhismu a zahájili syntézu "trojího učení". Cílem této syntézy je celková kultivace těla a mysli člověka.

Stěžejním myslitelem této fáze vývoje taoismu byl Wáng Chóngyáng (王重陽; 1113–1170), zakladatel školy Úplné reality (全真 quán zhēn), která trvá až do dneška (jedné z větví této školy patří např. slavný chrám Bílého mraku v Pekingu). Wang byl přesvědčen, že k pochopení nejzažší, tj. úplné reality je třeba:

1. zenové zkušenosti prázdnoty,
2. etiky konfucianismu,
   
3. taoistické metody zdraví a dlouhověkost.

Podle Wanga má každý v sobě jiskru Dao, ale bezmyšlenkovitost a tužby brání této jiskře ve vývoji. Metody zenu nám umožní zklidnění a vykořenění tužeb, čímž umožní této jiskře, aby se projevila. S konfuciány je Wang zajedno v tom, že původní mysl není jen prázdná, ale má sklon ke konání dobra, vyznačuje se laskavostí a jinými ctnostmi.

Wangovi žáci se rozdělili do sedmi větví školy Úplné reality. Další bouřlivý rozvoj taoismu v syntéze s budhismem a konfucianismem nastal v období dynastie Ming (1368-1644), kdy vznikly stovky různých větších či menších sekt. Za mandžuské dynastie Qing (1644-1912) naopak převládl ke všemu mingskému kritický postoj, což vedlo k rozvoji spíše intelektuálně-kontemplativnímu taoismu a k taoismu založenému na symbolické interpretaci alchymie (výrazy jako olovo, rtuť, nektar, vzít kotlík, atd. byly chápany jako označení pro psychické procesy).

Taoismus je živý i dnes, Wong rozlišuje pět základních sytémů současného taoismu:

1. Magický taoismus: cesta síly – praktikovaná velmi uzavřenou sektou Maoshan, Nebeskými mistry, a sektou Kunlun (silně ovlivněnou tibetskou tantrou);
2. Věštecký taoismus: cesta vidění – praktikovaný individuálně taoisty i netaoisty;
3. Obřadní taoismus: cesta zbožnosti – praktikovaná především Nebeskými mistry;
4. Taoismus vnitřní alchymie: cesta proměny – praktikovaná různými sektami;
5. Taoismus Jednání a karmy: cesta správného jednání –iniciační základ většiny taoistických škol; jedná se o morální kód, metody kultivace a zdraví, apod.; tuto formu taoismu je možné čerpat i z knih, jedná se o formu na Západě nejpopulárnější

----------
Přes nádech exotičnosti je současný žitý taoismus na Taiwanu (na rozdíl od "taoismu" zkonstruovaného západními fanoušky) v mnoha ohledech podobný katolictví/pravoslaví.
Zde je příklad taoistické ranní/večerní modlitby: