Taoismus podle Kirklanda 5

5. „Konfuciánství“ a jeho vliv

V rozporu s obecně rozšířenými představami není konfuciánství jedno náboženství či filosofie, ale několik volně spolu souvisejících systémů. Jeden z těchto systémů – starý alespoň dva tisíce let a stále živoucí – je liturgická tradice, v níž je Konfucius ctěn jako božská bytost. V chrámech v Qufu a jiných čínských městech zpívají kněží hymny na tuto božskou bytost, která „existovala dříve nežli slunce a měsíc.“

Konfuciův hrob v Qufu (převzato z blogu The Western Confucian)

Samozřejmě, aby poukázaly na svou pokrokovost, konfuciánští intelektuálové tajili tato fakta Západňanům a trvali na tom, že konfuciánství je vlastně jen humanistický hodnotový systém založený na Konfuciově učení (Kungzi, 551– 479 př. n.l.). Jak to tedy s tím konfucianismem vlastně je?

• Je pravda, že konfuciánství lze charakterizovat jako humanismus, ovšem teistický. Konfucius hovoří o 天, což je standardně překládáno neosobně jako "Nebesa", ovšem Kirkland trvá na tom, že z kontextu je zcela jisté, že je míněn "Bůh" (tvrzení, které podle Kirklanda dodnes mnozí sinologové odsoudí jako herezi).
  
• Konfuciánci po staletí praktikovali meditační techniky podobné budhistickému zenu (od nichž je pravděpodobně převzali)
• Není pravda, že by taoismus vznikl jako reakce vůči konfuciánství.

Taoisté s konfuciány sdíleli úsilí o sebekultivaci a o to, aby vládce byl veden vznešenými ideály. Rozdíl mezi nimi spočíval především v tom, že zatímco konfuciáni hledí na svět především skrze socio-politické principy, taoisté hledají návaznost na neviditelné dimenze reality.

Není tedy pravda, že by se taoisté od konfuciánů lišily v "následováním Dao" – k tomu vybízel i Konfucius. Stejně tak Konfucius vybízel jako „legisté“ k wuwei. Dělící linie vede v tom, že taoisté, na rozdíl od konfuciánů, mají přímý zájem o neviditelné neosobní duchovní principy reality, a že jsou přesvědčeni, že jen na základě těchto principů lze dosáhnout opravdové transformace vlastní osobnosti.

Primární cíl konfuciánů spočívá v tranformaci společnosti pomocí morálních ctností a snaze přesvědčit ostatní, aby činili totéž. Nejstarší “klasičtí taoisté“ usilovali jen o vlastní biospirituální kultivaci: nejstarší nálezy Dao De Jingu z Guodian (9.1.2010) neobsahují v podstatě žádný socio-politický program ani kritiku konfuciánství.