淵兮似萬物之宗
挫其銳
解其紛
和其光
同其塵
湛兮似或存
吾不知谁之子
象帝之先
Překlad z úterý, 27. ledna 2009 (především podle veze Wang Biho):
Vizi, kterou vyprázdníš, tím, že ji využiješ, už nenaplníš.
Ó nitro! Odtud prýští desetitisíce věcí.
.
Své ostří otupovat,
své uzly rozplétat,
svou záři tlumit,
své stopy zahlazovat.
.
Zdá se, že hlubina přetrvává,
Nevím, čí je to dítě
- jako by byla dříve než Pán?
Komentář:
Kapitolka se skládá ze tří částí: (1) pohled do nitra; (2) atributy tohoto pohledu; (3) otázka po původu niterného pohledu
1. Vize (Dao, 道), ať už chápaná imanentně jako osobní vize, či transcendentně jako něco nadosobního, je křehká a může se vytratit tím, že ji využijeme. Případně, v radikálnějším pojetí, stačí, že ji užijeme (用 znamená samo o sobě užít). Pokud stojíme o vizi, dívejme se do nitra, do hlubiny (淵, vír, hlubina, vlevo r. voda).
2. Díváme-li se do nitra-hlubiny, otupujeme své ostří, stáváme se jednodušší, nenápadní. Nezanecháváme (viditelné) stopy. Jedná se o paradoxní či "proti-egu" jdoucí aktivity.
3. Podivuhodná síla a hloubka (湛, jiný znak, vlevo ale opět r. vody) této pravdy je něco nepomíjejícího, trvajícího (存). Odkud se bere? Čí je to dítě? Kdo ji zplodil? Laozi zde mluví v první osobě a klade si otázku po původu oné záhadné pravdy o niterném pohledu, kterou objevil. Není dřívější než Bůh 帝? (Zde jde zřejmě o Boha, i když nelze vyloučit ani to, že by zde Laozi referoval k prvnímu legendárnímu čínskému vládci. Poté by se ale jednalo spíše o tvrzení než otázku a je divné, že by toto tvrzení bylo tak tentativní, uvozené 象).
POZNÁMKY:
- V této kapitole si někteří překladatelé (především O. Král) divoce vymýšlejí;
- ve světle k. 11 navrhuje Dr. Fellner interpretovat用 jako "fungování, které nemůžeme "držet v rukou,""; první věta by se pak dala přeložit jako "Vize, která přeteče, byť i funguje, se již nenaplní.
Žádné komentáře:
Okomentovat