pondělí 15. března 2010

Dao De Jing 4

道冲而用之或不盈
淵兮似萬物之宗

挫其銳
解其紛
和其光
同其塵

湛兮似或存
吾不知谁之子
象帝之先

Překlad z úterý, 27. ledna 2009 (především podle veze Wang Biho):

Vizi, kterou vyprázdníš, tím, že ji využiješ, už nenaplníš.

Ó nitro! Odtud prýští desetitisíce věcí.

.

Své ostří otupovat,

své uzly rozplétat,

svou záři tlumit,

své stopy zahlazovat.

.

Zdá se, že hlubina přetrvává,

Nevím, čí je to dítě

- jako by byla dříve než Pán?


Komentář:
Kapitolka se skládá ze tří částí: (1) pohled do nitra; (2) atributy tohoto pohledu; (3) otázka po původu niterného pohledu


1. Vize (Dao, 道), ať už chápaná imanentně jako osobní vize, či transcendentně jako něco nadosobního, je křehká a může se vytratit tím, že ji využijeme. Případně, v radikálnějším pojetí, stačí, že ji užijeme (用 znamená samo o sobě užít). Pokud stojíme o vizi, dívejme se do nitra, do hlubiny (淵, vír, hlubina, vlevo r. voda).


2. Díváme-li se do nitra-hlubiny, otupujeme své ostří, stáváme se jednodušší, nenápadní. Nezanecháváme (viditelné) stopy. Jedná se o paradoxní či "proti-egu" jdoucí aktivity.


3. Podivuhodná síla a hloubka (湛, jiný znak, vlevo ale opět r. vody) této pravdy je něco nepomíjejícího, trvajícího (存). Odkud se bere? Čí je to dítě? Kdo ji zplodil? Laozi zde mluví v první osobě a klade si otázku po původu oné záhadné pravdy o niterném pohledu, kterou objevil. Není dřívější než Bůh 帝? (Zde jde zřejmě o Boha, i když nelze vyloučit ani to, že by zde Laozi referoval k prvnímu legendárnímu čínskému vládci. Poté by se ale jednalo spíše o tvrzení než otázku a je divné, že by toto tvrzení bylo tak tentativní, uvozené 象).


POZNÁMKY:

- V této kapitole si někteří překladatelé (především O. Král) divoce vymýšlejí;

- ve světle k. 11 navrhuje Dr. Fellner interpretovat jako "fungování, které nemůžeme "držet v rukou,""; první věta by se pak dala přeložit jako "Vize, která přeteče, byť i funguje, se již nenaplní.

Žádné komentáře:

Okomentovat