Podle výpočtů britského ekonoma Colina Clarka může v ideálních podmínkách uživit Země až 140 mld. vegetariánů a 45 mld. smíšeně se stravujících lidí. (Population Growth and Land Use, 1967; informace mám z knihy Ekologická syntéza od Paul Duvigneauda, česky v Akademii 1988, s. 270-3). V těchto výpočtech nejsou zahrnuty potentiálně možné zdroje stravy např. z mořských řas.
Pro zajímavost: "V roce 1961 FAO odhadovala, že ke krytí potřeb 6 miliard lidí v roce 2000 bude muset produkce obilí vzrůst o 100 procent a živočišná výroba o 200 procent, přičemž počet špatně živených lidí stoupne přesto z 1,5 miliardy na 3 miliardy." (Duvigneaud s. 272-3) Na Zemi v r. 2007 hladovělo 923 ml. lidí (navzdory tomu, že jídla se vyprodukuje dost pro všechny; problémy jsou s distribucí).
Neco, vzpominam si, k velkym stravovacim moznostem nasi planety pise i Stoerig v Malych dejinach filosofie (ke konci, v sekci tykajici se mj. vegetarianstvi).
OdpovědětVymazatOtazkou je, nakolik vsem temto komplexnim odhadum, jak pesimistickym, tak optimistickym, muzeme verit, kde je pravda, zda je uprostred.
Mimochodome, Tim McGrew, historik vedy, tvrdi, ze kdyz se vedecke tabory radikalne a dichotomicky rozchazeji, pravda nebyva uprostred (tj. na uzemi nikoho).
Vlasta (jsem ted nahodou prihlasen na Pavlu)
Díky za zajímavý názor McGrewa.
OdpovědětVymazatNa stránkách UNDESA je zajímavá studie k vývoji populace lidí:
http://www.un.org/esa/population/publications/longrange2/WorldPop2300final.pdf
Pro rok 2300 je nejvyšší odhad 36.4 mld, nejnižší 2.3 mld a střed 9 mld.