úterý 23. února 2010

Taoismus podle Kirklanda 8

8. Laozi a Dao De Jing
Text Dao De Jingu je podle Kirklanda zcela jistě výsledkem komplexního redakčního procesu, nikoli prací jednotlivce (tak jím není ani např. Pentateuch). Evidence je následující:
  • Byly nalezeny dvě "před-standardní" redakce Mawangdui a hromada citací v Guodianu;
  • Sima Qian, první autor zmiňující Laoziho, si evidentně nebyl jistý tím, co o něm říká;
  • Na rozdíl od Konfuciových Hovorů, který implikuje existenci Konfucia, Dao De Jing nikde nepředpokládá existenci jakéhosi Laoziho (nikde není text uveden slovy „Laozi řekl“).
Pro pochopení vzniku Dao De Jingu a obecně starověkého čínského myšlení považuje Kirkland za klíčovou Akademii Jixia - (稷下學宮 jìxià xuégōng), která pracovala "pod branou Ji". Tuto akademii vybudoval koncem 4. století př. n. l. král Xuan ve městě Linzi, hlavního města státu Qi (dnes Shandong), svého času nejmodernější město na světě. Král povolal ze všech končin Číny nejlepší myslitele, poskytl jim prostor a stravu a jejich jedinou povinností bylo přemýšlet, debatovat a psát o životě. Akademie fungovala asi 60 let, mezi první z 26 myslitelů Akademie patřili Mencius, Xunzi, yin-yang theoretik Zou Yan, a řada myslitelů, kteří "zkoumali dao and de". Mezi nimi byl i jakýsi Huan Yuan (環淵) o němž víme pouze to, že jeho dílo se skládalo ze dvou částí. Kirkland přichází s originální hypotézou, že je to on, kdo by mohl být hlavním redaktorem Dao De Jingu – veškeré okolnosti tomu nasvědčují: jeho dílo má dvě části a zabýval se dao a de. Proč doposud nikoho nenapadlo Huan Yuana „podezřívat“ z Dao De Jingu? Díky absurdně nekoherentní zprávě Sima Qiana, říká Kirkland.

Redakční úpravy Dao De Jingu si tedy Kirkland představuje nějak takto:

  1. GD 1: pradávné výroky Chu-ských mudrců - před r. 300 př. n.l. (proto idea „starých mistrů“)
  2. GD2: biospirituální učení o kultivaci neviditelné síly (氣) - pravděpodobně severní stát Qi kolem r. 300
  3. GD 3: politicko-sociální dimenze - redakce v akademii Jixia (asi Huan Yuan) po r. 300
  4. MWD 1: mateřská-femininní tradice (první osoba, introspektivní) – neznámý původ
  5. MWD 2: finalizovaná redakce v Chu (víceméně náš standardní text)
Po MWD či paralelně s ním byl text upravován za Hanů (výměna tabuizovaných znaků apod.)

4 komentáře:

  1. Dane,

    moc se mi ten Tao cyklus libi. Jen okrajove: co te presvedcilo, ze Pentateuch je praci jednotlivce?

    OdpovědětVymazat
  2. Aha, vyjádřil jsem se nejasně - chci říci, že Pentateuch zcela evidentně NENÍ prací jednotlivce.

    Děkuji za upozornění, provedu drobnou reformulaci.

    OdpovědětVymazat
  3. Evidentne neni? Zatim nikoli pro me. Srov. databazi apologetiky od T. McGrewa (vyhledavej treba soubory s nazvem "pentateuch", "authorship").

    Ja v te biblistice proste mam chaos. Asi proto, ze v ni velky chaos je. Srv. vynikajici diskusi T. McGrewa a S. Puryeara na web.archive.org/web/20070211171918/http://maverickphilosopher.powerblogs.com/posts/1169146970.shtml

    I Lukas Novak si ji moc pochvaloval.

    OdpovědětVymazat
  4. Díky, Vlasto. Pro mě je (momentálně) evidentní, že Pentateuch je složenina několika textů. Už Genesis začíná dvěma zprávami, s různým označením pro Boha (Elohim a Jahve).

    Neprošel jsem ale všechny argumenty pro a proti, takže můj názor je dost provizorní. Obecně vzato jsem umírněný zastánce textově-kritické metody jakožto jedné z (pro duchovní život nepříliš užitečné) metody výkladu bible. Názory a výsledky katolického prestižního (jinak snad orthodoxního) The New Jerome Biblical Commentary mi ale připadají dost extrémní. (Jejich nevyřčená zásada: "není to pravda, dokud nejsme nuceni externí evidencí to uznat").

    OdpovědětVymazat