Člověk je bytost, která se projevuje mnohým způsobem – jako jiná hmotná tělesa, jako jiné živé organismy, jako jiné smyslově vnímající bytosti, a konečně i svým specificky lidským způsobem. Specificky lidským způsobem se člověk projevuje především ve svém myšlení a svobodném jednání. Mluvíme-li však o svobodě, můžeme mít na mysli různé typy svobody. Zamyslíme se nad třemi základními.
Fyzická svoboda je nejjednodušší typ svobody spočívající v nepřítomnosti fyzického nucení či omezení. I neživé věci mají tento typ svobody: težké těleso volně (tj. svobodně) padá k zemi, pokud mu v tom nic nebrání. Také zvířata jsou fyzicky svobodná, žijí-li ve volné přírodě a ne v zoo či v domácím chovu. Naopak vězeň nemá fyzickou svobodu, protože je omezen v pohybu svou celou. Fyzické svobodě odpovídá typ jednání, které mohou vykonávat i živočichové či malé děti: pes honí králíka (nic mu v tom nebrání); batole se plazí ke své hračce, atd. Smysl jednání na úrovni fyzické svobody je dán “automaticky” tím, že dosáhne svého cíle: pes chytí králíka; dítě uchopí svou hračku.
Pokročilejší typ sociální svobody spočívá v možnosti „dělat si co chci“, protože mi v tom nebrání společenské konvence. Plné sociální svobody se těší pouze lidé jako je Robinson Crusoe, nejmenší sociální (a někdy i fyzické svobody) se těší otroci. My ostatní bereme větší či menší ohled na druhé lidi a tím je naše sociální svoboda omezena, ovšem není zcela potlačena jako je tomu u otroků. Sociální svobodě odpovídá typ jednání v němž odlišujeme prostředky a cíle: chceme bezpečnost na silnicích (cíl) a proto se necháme pokutovat policií (prostředek); chceme zdravé životní prostředí (cíl) a proto třídíme odpad a doplácíme na šetrná energetická, čistící, a recyklační opatření (prostředek). Někteří lidé se domnívají, že sociální svoboda je nejvyšší typ svobody. Existuje ovšem ještě vyšší typ svobody.
Žádné komentáře:
Okomentovat