pátek 6. listopadu 2009

Filosofická antropologie 6: Co je to život (Aristotelés)

Podle Aristotela, zakladatele biologie, je život (i rostlin) dán duší, což je:

“první akt organického přírodního tělesa.” (O duši, II, 1).

Jak vidíme, takto chápaná duše nemá co do činění s Descartovým pojmem duše jako lidského vědomí. Životní projevy vystihuje aristotelská tradice pojmem “samopohyb” (spontánní cílená aktivita), což snad lze přirovnat k modernímu pojmu “autoregulace”.

Život je tedy činnost. Činnost je dána schopnostmi. Tradičně se rozlišují tři takovéto schopnosti na nejnižší, tj. vegetativní, úrovni:

  1. Výživa (zahrnuje jak assimilaci stravy, nápoje, vzduchu, apod. tak dissimilaci, tj. vylučování, shazování listí apod.)
  2. Růst (jak co do spojité kvantity, tj objemu a hmotnosti, tak co do vnitřní differenciace);
  3. Plození.
Poznámka: Celkově vzato tyto tři schopnosti určují dostatečnou podmínku pro to, aby něco bylo živým organismem. Jednotlivě vzato by se tyto schopnosti zdály jako nutné, ale nikoli dostatečné: kamna také “dýchají,” krystaly “rostou,” chemické procesy “plodí.” Nicméně by bylo lze argumentovat, že tyto projevy neživých věcí se od projevů živých věcí zásadně liší a tudíž i každý jednotlivý vegetativní projev je dostatečnou podmínkou života.

Žádné komentáře:

Okomentovat

 
Licence Creative Commons
Poznámky pod čarou, jejímž autorem je Daniel D. Novotný, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: poznamkypodcarou2011.blogspot.com