úterý 8. prosince 2009

Filosofická antropologie 10: Člověk jako osoba

Clarkova metafyzická antropologie v knize Osoba a bytí postupuje takto:

Část I : Zkoumání aktivní dynamiky bytí.
Výsledkem je poznání neoddělitelnosti bytí-v-sobě a bytí-k-jinému.

Část II. Zkoumání osoby, která je nejvyšším projevem bytí.
Výsledkem jsou charakteristiky osoby jako
- sebe-vlastnictví,
- sebe-sdílení,
- sebe-trancendence.

Clarke - ve shodě s tradicí tzv. existenciálního tomismu - si všímá pasáží, kde Tomáš Akvinský zdůrazňuje dynamický a aktivní ráz bytí:

„Tím, že něco existuje v aktu, je to i činné“ (SCG I,43)

„Přírodní věc má nejen přirozený sklon k získání příslušného dobra, které mu chybí, nebo ke spočinutí v něm, když už ho má, ale také k šíření svého dobra jiným věcem, nakolik je to možné.“(ST Iq19a2)


Tento vnitřní dynamismus jsoucen je jakási „základní štědrostí bytí“ (Maritain): Jsoucna jsou činná buď protože jsou chudá a snaží se z bohatství okolních jsoucen obohatit, anebo protože jsou bohatá a chtějí své bohatství sdílet. „Být“ tedy neznamená jen „být přítomen“ ale „být aktivně přítomen.“

Žádné komentáře:

Okomentovat

 
Licence Creative Commons
Poznámky pod čarou, jejímž autorem je Daniel D. Novotný, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: poznamkypodcarou2011.blogspot.com