pátek 13. srpna 2010

Analytický tomismus v Polsku

Kromě přírody a památek jsem v Polsku také navštívil katolické knihkupectví u Archikatedrali św. Jana Chrzciciela a prohlédl si nabídku knih. K filozofii ani k teologii toho tam moc nebylo. Nové vydání časopisu Znak se věnuje v Británii vzniklému fenoménu radikální orthodoxie. Koupil jsem dokonce dvě učebnice, zdají se být elementární, ale pedagogicky dobré:
  • Stanislaw Wszolek: Elementy metafizyki (2008)
  • Michal Heller, Tadeusz Pabjan: Elementy filozofii przyrody (2007)
Všichni tři autoři těchto knih jsou členy výzkumného centra na Univerzitě Jana Pavla II. v Krakově (Ośrodek Badań Interdyscyplinarnych). Heller je i aktivní fyzik a jeho knihy se zdají být obzvláště dobré (píše např. knihu o kvantové fyzice pro filozofy).

Historicky významná je v Polsku Lwów–Warsawská škola založená Kazimierzem Twardowskim (1866-1938) (viz článek Jana Woleńského na SEP a zde; Woleński je vynikající filosof, ovšem reprezentuje dost odlišnou metafyziku a zklamal mě svou podporou Stowarzyszenie Ateistów i Wolnomyślicielu).

V návaznosti na Twardowského se několik polských filosofů snažilo před druhou světovou válkou vytvořit to, co se dnes díky Johnu Haldanovi nazývá analytický tomismus. Jednalo se o hnutí tzv. krakovského kruhu, jehož členy byl především dominikán Józef Innocenty Maria Bocheński (1902-1995), spolu s Janem Salamuchou (1903-1944), Janem F. Drewnowskim (1896-1978) a několika dalšími (viz článek o Salamuchovi od Rogera Pouiveta). Z různých důvodů (tragická vražda Salamuchy, malý zájem polských katolických kruhů, komunismus) se tato idea neujala, opět ožila nezávisle na krakowském kruhu až u britských (Anscombe, Geach, Kenny) a nyní i amerických autorů. V Česku je podobný program rozvíjen Stanislavem Sousedíkem a několika dalšími lidmi kolem časopisu Studia Neoaristotelica. Pro českou skupinu je specifický důraz na pozdní (renezanční a barokní) scholastiku a také větší zájem o ne-tomistickou scholastiku. Jedná se tedy spíše o analytickou scholastiku než o analytický tomismus.

Když už chválíme polskou filosofii: Janusz Salomon SJ dal dohromady evropský časopis pro filosofii náboženství (European Journal for Philosophy of Religion) a dále Central European Society for Philosophy of Religion. V červnu se připravuje kongres této společnosti v Krakówě. Možná je tedy pro českého filozofa užitečné znát alespoň pasivně polsky.

1 komentář:

  1. Sákryš, na ten kongres bych si zajel... Heller dostal před pár lety Templetonovu cenu, takže asi bude docela důležitý. Půjčíš mi to, až to přečteš? jako rodilý Ostravák umím polsky docela dobře (včera jsem si v antíku koupil v polštině Diogena Laertia :-). Za 14 dnů budu v Těšíně, tak se po tom podívám, ale tam toho asi moc nebude.

    OdpovědětVymazat

 
Licence Creative Commons
Poznámky pod čarou, jejímž autorem je Daniel D. Novotný, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: poznamkypodcarou2011.blogspot.com