pondělí 2. srpna 2010

James F. Ross - R.I.P

James F. Ross (1931-2010) odešel  (pro mě nečekaně) na věčnost. Ross byl brilantní a velmi plodný křesťanský filosof o jehož pozvání jsem uvažoval pro pražskou metafyzickou konferenci. Znal Suáreze i Tomáše, byl ale systematickým filosofem. Jeho knihu o analogii mám v plánu k podrobnějšímu přečtení.

V úvodu zmiňuje Ross několik důvodů, proč považuje tradiční nauku analogii za nedostatečnou:

"Stejné slovo má často rozdílné byť spřízněné významy (např. chytit/rybu, chytit/míč). Někteří filosofové přišli s tím, že druhy a odstíny těchto rozdílů lze systematicky vysvětlit. Aristotelés a Tomáš Akvinský vyvinuli teorie analogie ... které aplikovali ve filosofii jazyka, metafyzice, filosofii vědy, filosofii přírody, teologii a etice ... Poté, co jsem probádal historické doktríny o analogii ... jsem začal zkoumat otázku, zda "klasická teorie", rozvíjená od Platóna a Aristotela skrze Tomáše Akvinského a Kajetána, se blíží pravdě a vykazuje na pravdu o významu (meaning) s podobně obsáhlými důsledky pro současnou filosofii.

V r. 1970 již vyplulo na povrch, že fenomény analogie musí být obsáhlým způsobem znovu-popsány, protože klasická teorie je zatížena omezeným rozsahem a perspektivou a je založena na nepravdivých premisách, především: (1) že významy slov jsou ideje- (pojmy-, myšlenky-) v-mysli-vyjádřené-konvenčními-zvuky; (2) že význam věty je molekulárním součtem (spočítaným synkategorematicky) atomických významů dílčích slov; (3) že různé významy stejného slova jsou formálně zapříčiněné rozdíly v referentech, rozdílech, které jsou reflektovány v abstrakcí získaných koncepcích, které jsou významy slov; (4) že pouze některá slova jsou analogická, víceznačná a podobně." (Úvod)

----------

Eward Feser (s dalšími odkazy): James F. Ross (1931 – 2010)

4 komentáře:

  1. Analogii a metaforu, mozna v ponekud jinem smyslu, resi i Swinburne v Revelation.

    OdpovědětVymazat
  2. Díky, díval jsem se na Swinburna, je to užitečné shrnutí Rossa. Nejlepší úvod do problematiky má ale Lukáš Novák (Úvod do logiky aristotelské tradice, s. 74-80). Jak Ross, tak Swinburne se zabývají analogií výrazů, na rozdíl od scholastiků, kteří se přeli především ohledně analogie pojmů.

    Ross je ale dost radikální: zdá se, že odmítá celý scholastický sémantický rámec. Nebo přesněji řečeno tu podobu, kterou prý scholastika dostala od Aviceny a která pracuje primárně s pojmy-intencemi jako jakýmsi "mentalese" či "language of thought". Tato koncepce byl v renezanci a baroku nereflektovanou samozřejmostí a předpokládá ji i Lukáš. Michael Dummett (poněkud arbitrárně) bere odmítnutí tohoto rámce za atribut analytické filosofie.

    OdpovědětVymazat
  3. Dik. Co presne Lukas (mezi jinymi) predpoklada? -- Tzn. mohl bys priblizit "mentalese"/"language of thought"?

    OdpovědětVymazat
  4. "What distinguishes analytical philosophy, in its diverse manifestations, from other schools is the belief, first, that a philosophical account of thought can be attained through philosophical account of language, and, secondly, that a comprehensive account can only be so attained. ... Some recent work in the analytical tradition has reversed this priority, in the order of explanation, of language over thought, holding that language can be explained only in terms of antecedently given notions of different types of thought, considered independently of their linguistic expression. A good example of this new trend is Gareth Evans's posthumous book, which essays an account, independent of language, of what it is to think about an object in each of various ways, and then seeks to explain the different verbal means of effecting reference to an object in terms of these ways of thinking about it. On my characterisation, therefore, Evans was no longer an analytical philosopher." (M. Dummett, Origins of Analytic Philosophy, p. 4-5)

    Termíny 'mentalese' a 'language of thought' jsem si vypůjčil od Jerry Fodora, jsou zde ale užity ne-fodorovsky ve svém prostém významu: jde o to, zda jazyk je jen jakýsi podružný nástroj k vyjadřování myšlení (pojmů - soudů - úsudků) či zda má jazyk v nějakém smyslu primát.

    Dalším filosofem, který hájí primát myšlení/intencionality před jazykem je John Searle.

    OdpovědětVymazat

 
Licence Creative Commons
Poznámky pod čarou, jejímž autorem je Daniel D. Novotný, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: poznamkypodcarou2011.blogspot.com