pátek 6. srpna 2010

Identita v antropologii (kritický pohled)

V návaznosti na psychologii a sociologii začali s výrazem ‘identita’ či ‘kulturní identita’ pracovat i kulturní antropologové. Antropologické diskuse o kulturní identitě rostli na popularitě od 60. let, v současnosti se ovšem řada antropologů začíná na tyto diskuse dívat skepticky. Co se vlastně míní výrazem ‘kulturní identita’? Američtí antropologové Rogers Brubaker a Frederick Cooper ve svém článku Beyond Identity (2000) analyzovali různá užití tohoto výrazu, přičemž došli k závěru, že se užívá zhruba vzato v pěti základních významech :
  1. Základ sociálně-politického jednání: v další konkretizaci je tento základ-jednání chápán jako (a) vedený nějakým sebe-pojetím (self-understanding) či sebe-zájmem (self-interest), (b) svébytný (particular) či obecný (universal), a (c) daný sociálním umístěním (social location); tím míní někteří teoretikové kategorizaci podle rasy, etnicity, národnosti, genderu, sexuální orientace, atd., jiní příslušnost k socioekonomické třídě.
  2. Stejnost členů nějaké skupiny: objektivní či subjektivní (cítěná, zakoušená, vnímaná) stejnost mezi lidmi nějaké rasy, etnika, národnosti, atd.
  3. Fundamentální jádro: hluboký a trvalý princip z něhož vyrůstá individuální či kolektivní sebe-pojetí.
  4. (Reálný) produkt sociálně-politického jednání: výsledek nějakého individuálního či skupinového jednání; tento výsledek pak může sloužit jako základ k dalšímu jednání.
  5. (Prchlivý) produkt jazykového diskurzu: nestálé, mnohotvárné, prchavé, fragmentováné a kolísající moderní a postmoderní „já“ (self).
Podle Brubaker/Coopera spolu uvedené významy termínu ‘identita’ souvisí. Např. 2 je spřízněné s 3 a 4 je spřízněné s 5. V zásadě lze potom významy redukovat na dvojí základní pojetí identity: essencialistické a konstruktivistické.

Silné (essencialistické) pojetí identity:
1. Každý člověk má anebo by měl mít svou identitu.
2. Každá skupina určitého typu (např. rasová, etnická, či národní) má anebo by měla mít svou identitu.
3. Lidé a skupiny mohou mít svou identitu aniž o tom vědí; identita je něco, co objevujeme.
4. Osobní či skupinová identita nás jasně odlišuje od jiných osob či skupin.

Slabé (konstruktivistické) pojetí identity:
Lidé a skupiny si svout identitu (pokud chtějí) sami konstruují neboli vytváří.

Dále Brubaker/Cooper uvažují takto: silné pojetí identity dnes (téměř) žádný sociální vědec (jakožto vědec) nezastává. Znamená to, že sociální vědci pracují s pojmem slabé identity? Podle Brubaker/Coopera nikoli: (a) Neustálé zdůrazňování mnohotvárnosti, fluxu, fragmentace, nestálosti, atd. osobních či skupinových identit je pouze povinné cliché; (b) důraz na promněnlivost je charakteristický pro ne-identitu nikoli pro identitu; (c) flexibilita pojmu slabé identity ji vyprazdňuje od jakéhokoli teoreticky užitečného smyslu.

Současná víceznačnost termínu ‘identita’ je tedy podle Brubaker/Coopera tak beznadějná a matoucí, že navrhují eliminovat tento termín z teoretického (sociálně-vědeckého) diskurzu.

Žádné komentáře:

Okomentovat

 
Licence Creative Commons
Poznámky pod čarou, jejímž autorem je Daniel D. Novotný, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: poznamkypodcarou2011.blogspot.com