čtvrtek 5. srpna 2010

Identita v sociální psychologii a sociologii

Identita je v současné sociologii a sociální psychologii pojmem, jehož význam den ode dne stoupá. Stále výce výzkumných projektů se zabývá tématy jako je „sociální identita“ či „krize identity“ a v posledních letech dokonce došlo i k založení několika odborných časopisů se slovem ‘identita’ ve svém názvu. Velký zájem, který je formaci identity v současnosti věnován, je dán tím, že v naší společnosti existuje nepřeberné množství sociálních rolí, které si člověk nejen může zvolit, ale dokonce si je sám může definovat. Touto šíří možností se naše současná západní společnost liší od tradičních společností, kde budoucí společenská role daného člověka či process jejího osvojení byl do velké míry předurčen sociálními konvencemi. Někteří lidé tuto sociální svobodu vítají, pro mnohé jiné se jedná o velkou výzvu, jiní ji nezvládají, což se projevuje různými, někdy až patologickými následky: Americká Psychiatrická Associace dokonce zavedla termín pro specifickou formu poruchy osobnosti, tzv. Identitní problém (Identity Problem, pův. Identity Disorder).

Sociálních psychologové jako J. Côté a Ch. G. Levine rozlišují pět základních postojů k identitní formaci, které parafrázuji takto:



Psychologické rysy
Osobnostní rysy
Sociální rysy
Odmítač (Refuser)
nepřijímá zodpovědné dospělé role
vykazuje dětinské smýšlení a  jednání
je nepatřičně závislý na druhých, není členem žádného společenství dospělých
Flákač (Drifter)
přijímá zodpovědné dospělé role jen velmi krátkodobě a nesystematicky
nesnaží se nějak výrazněji něčeho docílit a uplatnit své schopnosti
není plným členem žádného společenství dospělých
Hledač (Searcher)
je s životem nespokojený kvůli vysokým nárokům na sebe a okolí
pohrdá nedokonalostmi, které se projevují v jeho komunitě
stává se členem nějakého společenství dospělých, ale pouze částečně a dočasně
Ochránce (Guardian)
má jasně dané osobní hodnoty, ale také hluboký strach ze změn
podřizuje svou osobní identitu své identitě sociální
plně a naprosto se identifikuje se svým společenstvím dospělých
Řešitel (Resolver)
vědomě pracuje na svém osobním růstu (sebe-kultivaci)
přijímá a aktivně užívá schopností svých i svých spolupracovníků
stává se členem těch společenství dospělých, které dávají prostor k sebe-kultivaci

5 komentářů:

  1. To rozdělení je zajímavé, ale myslím hodně ideologicky zabarvené názory jeho autorů. Zaprvé mi není jasné, proč tomu říkají postoj k identitě. Vždyť odmítač či flákač JSOU identity! Tj. zodpovědný postoj k plně přijaté identitě flákače je prostě být flákačem?
    2. Není mi moc jasné, čemu říkají "společenství dospělých". Je to prostě společenství, kde jsou výlučně či převážně dospělí lidé (což je samozřejmě i spousta zcela dětinských sdružení) nebo to u nich má nějaké ideologické konotace?
    3. Je to stupňovité, takže ten poslední stupeň asi vidí jako ideál. Není v něm ale vůbec žádný kritický postoj k té komunitě, v níž jsou - to mi přijde divné a špatné, řekl bych dokonce: velmi dětinské. :-)

    OdpovědětVymazat
  2. oprava: u toho posledního jsem se spletl, oni to řadí jen k tomu předposlednímu stupni.

    OdpovědětVymazat
  3. měli tam ale dodat: stává se DOBROVOLNĚ členem těch společenství... Protože členem většiny společenství jsme nedobrovolně nebo jen s malou dávkou dobrovolnosti (když jsou jiné věrianty ještě horší).

    OdpovědětVymazat
  4. Trochu jsem to zkrátil (a zideologizoval), aby se mi to vešlo do tabulky. :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Ale jinak se mi to líbí. To víš, jsem potrefená husa, vidím v sobě silné prvky všech těch nižších stadií :-)

    OdpovědětVymazat