Maharal a baroko

U Maharala lze nalézt spíše renezanční než barokní charakteristiky:

1. důraz kladl na rané rabínské spisy spíše než na pozdější středověké komentáře (ad fontes);
2. byl odpůrce kodexů jako je Šulchan aruch (שולחן ערוך, „Prostřený stůl“), dával přednost autentické četbě Talmudu.

Další historiografický postřeh ohledně baroka: Podle judaistů (např. Pavel Sládek, Malá encyklopedie rabínského judaismu) lze Sefardy a Aškenáze charakterizovat odlišnou "mentalitou". Sefardé mají smysl pro systematičnost a ne náhodou to tedy byli oni, kdo začali tvořit halachické kodexy. Aškenázové naopak dávají přednost diskusím a k podobným kodexům se zprvu stavěli rezervovaně až odmítavě. Zdá se mi, že systematičnost charakteristická pro Sefardy byla výrazem i ne-židovské španělské kultury, která dala zrod dílům jako jsou Disputationes metaphysicae (1597) a později celé řadě Cursus philosophici a theologici. Tato systematičnost byla podle mého názoru obzvlášť výraznou charakteristikou barokní scholastiky, čímž se tato epocha odlišovala od renezance - přes veškerou kontinuitu, která zde jinak byla.

Židé byli ze Španělska a Portugalska vyhnáni, tyto země se staly anti-judaistické až anti-semitské, ale jakýsi reziduální společný "étos" zůstával. A nejen étos: František Suárez, Terezie z Avily a celá řada dalších významných křesťanských osobností měla židovský původ.

Rabi Löw: Mýtus a realita

Zítra budu mít přednášku Rabi Löw: Mýtus a realita. Budu čerpat především z knihy Cesta životem (Praha 2009), kterou jsem před časem doporučoval. Je to po všech stránkách vynikající kniha, nejen graficky, ale především co do obsahu. Hned první studie Alexandra Putíka a Daniela Polakoviče, Jehuda Leva ben Becalel řečený Maharal (ss. 29-83), je převratná. Autoři přesvědčivě dokazují naprostou nespolehlivost hlavního Maharalova životopisce Meir Perelse (1666-1739): zdánlivě devótní text je důmyslnou pomluvou, který byl ovšem - paradoxně - nepochopen a proto chápán následujícími generacemi pozitivně.

V přednášce snad také stihnu alespoň zhruba načrtnout základní rysy Maharalova myšlení a dále Maharalovo spojení s golemovskou legendou - mj. díky pěkným studiím Byrona L. Sherwina, Paradox a ironie: Myšlení Jehudy Löwa (ss. 84-122) a Golem a jeho předkové (ss. 273-291). Zaujaly mne dále i vynikající studie Pavla Sládka Pražští židovští učenci zlatého věku (ss. 160-197), a Ivo Purše Rudolf II. a kabala (ss. 198-221), k této tematice se ale již zřejmě nedostanu.

(Uvedený seznam výborných studií obsažených v knize není samozřejmě úplný - dále jsou v knize příspěvky k bibliografii, kulturnímu vlivu, atd.)

Maharal Konference 2009 - Aktualizace

(Modlitba účastníků konference u Maharalova hrobu)

V programu došlo k různým změnám, takže nakonec na konferenci zazněly následující příspěvky:

(pondělí)
Blok 1: Úvod
Neriah Guttel: Maharalovo halachické učení
Jaroslav Pánek: Císař na pražském hradě - Společnost a kultura za Rudolfa II.
Binyamin Gross: Mezi racionalismem a mystikou: Maharalovo místo v žid. myšlení

(úterý)
Blok 2: Maharal a univerzální morálka
Yitzchok Adlerstein (EN): Obraz Nežidů v Maharalových spisech
Ben Zion Rosenfeld: Status žen v Maharalově myšlení

Blok 3: Maharal a halacha/agada
Neriah Guttel: Maharalovy pokračovatelé v agadických výkladech
Edri Yehuda: Maharaova originalita

Blok 4: Maharal jako inovátor
Meir Seidler: Maharalovo myšlení a výzva modernity
Giuseppe Veltri: Maharalův postoj k (přírodním) vědám

Blok 5: Maharalovo filozofické učení
Yoseph Elkouby: Láska a bázeň k B-hu v Maharalově učení
Binyamin Ish Shalom: Hermeneutika a filozofie v Maharalových spisech

(Středeční blok se nekonal.)

Z konference bych rád sepsal zprávu do odborného časopisu a nechám tedy zatím stranou obsah příspěvků. Na osobní rovině chci jen zmínit, že pro mne byla zážitkem modlitba ve Staronové synagoze a setkání s orthodoxním rabínem Adlersteinem (srv. např. jeho článek o Janu Pavlu II. EN). Konference, myslím, ukázala Maharala jako (v rámci rabínské tradice) pronikavého a originálního etického myslitele. Metafyziky se ale žel B-hu žádné konferenční příspěvky netýkaly. Metafyzika zcela jistě nebyla primárním Maharalovým zájmem - Maharal byl v prvé řadě pastýř. Z knihy André Nehera (Studně Exilu, česky 1993) sice vyplývá, že Maharal používal některé metafyzické pojmy (snad aristotelsko-scholastické), ovšem pochybuji, že měl nějakou rozvinutou metafyziku. Maharal navíc cituje téměř výlučně jen rabínské autority a tak není ani možné zjistit (na základě zběžného čtení) zda a co znal např. z tehdejší latinské scholastiky. V českých překladech Maharal vyniká pouze jako pronikavý rabínský učenec a etik ale nikoli jako filosof a metafyzik (ediční řada překladů ale není u konce a tak uvidíme).

(Místo ve staronové synagoze, kde Maharal sedával)

P.S. V Císařské konírně na Pražském hradě probíhá o Maharalovi výstava, vřele doporučuji. Kniha, která je vydána skromně jako katalog k výstavě, je ve skutečnosti významným badatelským příspěvkem.

Maharal Konference 2009

V neděli, 17. elulu 5769 židovského kalendáře, byla zahájena v Praze mezinárodní konference o rabbi Löwovi (EN), plným jménem Jehuda Liva ben Becalel, známému v židovském světě jako Pražský Maharal (מהר״ל מפראג). Jméno Maharal je zkratkou za Morenu Ha-(gadol) Rabi Liva, náš (velký) učitel rabbi Liva. Mezi praktikujícími (aškenázkými) židy je Maharal velmi ctěn - na konferenci v Leedsu v r. 2008 (EN) mi dokonce jeden účastník z Izraele řekl, že je pro něho osobně Maharal nejvýznamnější rabínskou autoritou.

Konferenci provází řada doprovodných akcí (úvodní a závěrečná recepce, společné studium textů, uctění Maharalova hrobu, bohoslužby). Vlastní přednášková část je rozdělena do pěti bloků:

(pondělí)
Blok 1: Úvod
R. Prof. Neriah Gutel: Maharalovo halachické učení
Prof. Jaroslav Pánek: Císař na pražském hradě - Společnost a kultura za Rudolfa II.
Prof. Binyamin Gross: Mezi rationalismem a mystikou: Maharalovo místo v žid. myšlení

(úterý)
Blok 2: Maharal a univerzální morálka
R. Dr. Yitzchak Adlerstein: Obraz nežidů v Maharalových spisech
Prof. David Banon: Byl Maharal humanistou?
R. Prof. Ben Zion Rosenfeld: Status žen v Maharalově myšlení

Blok 3: Maharal a halacha/agada
R. Prof. Neriah Gutel: Maharalovy pokračovatelé v agadických výkladech
R. Jehoshua Hartman: Maharal a agada

Blok 4: Maharal jako inovátor
Prof. Klaus Samuel Davidowicz: Maharal a mýtus o Golemovi
Dr. Meir Seidler: Maharalovo myšlení a výzva modernity
Prof. Giuseppe Veltri: Maharalův postoj k (přírodním) vědám

Blok 5: Maharalovo filozofické učení
R. Binyamin Ish Shalom: Hermeneutika a filozofie v Maharalových spisech
Prof. Yoseph Elkouby: Láska a bázeň k B-hu v Maharalově učení

(středa)
Blok 6: Jádro Maharalova učení pro dnešní generaci
R. Gutel, R. Rosenfeld, R. Sidon