Vzdělávání a udržitelný život - pátek

Třetí den konference Education and Sustainable Life na počest 15. výročí založení VOŠP ve Sv. Janu p. Skalou (viz 11.6.2010).

Konference byla zahájena mým příspěvkem "Příroda jako kulturní problém: Poznámky k RVP G". Zde je abstrakt:
Sémantická analýza řady pojmů vyjadřovaných pomocí termínů  ‘příroda’ a ‘kultura’ vede k formulaci teze, že péče o přírodu je neoddělitelně spjatá s kulturou. Příroda, na které nám záleží, je totiž vždy nějakým způsobem již příroda kulturně zformovaná či alespoň kulturně zhodnocená. Příroda (přirozenost) pak dále není jen něco vnějšího, ale i vnitřního: člověk sám je totiž součástí přírody v širokém smyslu slova a proto když člověk kultivuje a hodnotí sám sebe, kultivuje a hodnotí část přírody (což má následky nejen pro něho samého, ale právě i pro zbytek přírody). Význam teze, že péče o přírodu je neoddělitelně spjatá s kulturou, je patrný především v kontrastu s obavami, že mezi přírodou a kulturou existuje zásadní a stěží překonatelných konflikt. Ve světle této teze by bylo vhodné zpracovat lépe teoretické i praktické návaznosti environmentálního,  multikulturního, a osobnostního a sociálního průřezového tématu v plánovaných revizích Rámcových vzdělávacích programů.

Další příspěvky:
Olga Mokrejšová (Sv. Jan p. S.) prezentovala metodiku výuky chemie. Valny Giacomelli Sobrinho, profesor ekonomie z Brazílie mluvil o nalezení nějaké cesty mimo (za) současnou antropocentrickou/environmentalistickou a biocentrickou/ekologickou ekonomií. Hanne-Lore Bobáková (Ostrava) mluvila o komunikačních kompetencích (znalostech) cizích jazyků v terciálním vzdělávání - k výuce (to mě potěšilo) doporučovala mj. jazykový dril a důraz na reálná komunikační cvičení. Dušan Fedič (Slovensko) prezentoval sociologické studium "atmosféry třídy". Výsledky prokázaly špatnou či neexistující  vysokoškolskou metodiku výuky (tzv. logotropie vs. paidotropie). Christina Ching Pui Sun (Hong Kong) měla "aplikovanou" přednášku o environmentálních tématech ("sounáležitost s přírodou") v díle japonského animátora Myasakiho. Barbora Machovcová (Sv. Jan p. S.) analyzovala RVP a Robert Bargel (Sv. Jan p. S.) důležitost vazby na místo/domov v environmentální výchově. Dominik Fellner (Sv. Jan p.S.) nás seznámil s metodickým portálem www.rvp.cz (na kterém dělá digiportfolio). Tereza Vošáhlíková mluvila o vzdělávání pro udržitelný rozvoj v MŠ. Vošáhlíková kromě praktických ukázek práce v MŠ poukázala i na absenci kompetence "jednat spravedlivě"; v diskusi ovšem vyplynulo její stanovisko, že "není jedna spravedlnost"a "není jedna pravda". Kompetenci "kritické myšlení" nechápe jako schopnost rozlišovat spravedlnost a nespravedlnost, ale "pochopit různost v kontextu". Např. kastovní systém v Indii není špatný/nespravedlivý, ale prostě jiný. (Říkám si, že Sókratova mise mezi sofisty neskončila). Rostislav Fellner nakonec zakončil pojetím přednáškou o trvalé udržitelnosti u Laoziho (hezky tím navázal na naše sympozium k interpretaci Dao De Jingu).

Tak ještě zítra a pak mám dva dny "volno" ...

Trvale udržitelný život je životem v plnosti

Ve Svatém Janu p. Skalou dnes probíhal další workshop z cyklu Enviromentální výchovy, vzdělání a osvěty (EVVO, viz 27.9.2009 a 22.1.2010). Tentokrát začal workshop mou přednáškou: "Trvale udržitelný život je životem v plnosti." (Po té, co jsem odučil 6 hodin standardního cyklu filosofie pro dálkaře)

Přednáška měla tři části:

1. Problém: ekologická krize je daná naší spotřebou a mocí znásobenou naším počtem;
2. Řešení: Trvale udržitelný život [TUŽ]. Ekology je tento pojem uchopen jakžto hlednání souladu mezi ekonomickými, sociálními, a ekologickými potřebami. Má teze je, že na obecnější (a hlubší rovině) je TUŽ naplněným životem (Aristotelovým εὐδαιμονία; Laoziovým 德) (viz cyklus Člověk a jeho hodnoty, především od 17.11.2009)
3. Jak na to: Jak (sebe-)vychovávat k naplněnému (trvale udžitelnému) životu? Jde o kultivaci vnímání - myšlení - jednání.
   

Ing. Aleš Paroulek (nikoli Paroubek) poté hovořil na téma "Trvale udržitelný život z pohledu lesníka" (Aleš Paroulek). Ideu udržitelnosti lesa lze hledat v r. 1713: "nekácet víc než naroste" (Hans Carl von Carlowitz). Původní idea počítala s udržitelným množstvím těžby lesa. Dnes se idea TUŽ lesa rozšířila: lesníkům jde i o zachování další vitality, produkční schopnosti, kulturně-sociální hodnoty, biodiverzity, atd. Aristotelsky řečeno: TUŽ lesa je "naplněním" či "štěstím" či "blažeností" lesa a spočívá v rozvoji všech jeho dober. Velmi mě potěšilo, že má obecná teze "TUŽ je naplněným životem" se potvrdila analogicky i pro doménu lesního hospodářství.

Nakonec promluvila Mgr. Kateřina Součková na téma "Já jako součást přírody, já jakou součást kultury." Jednalo se o kaleidoskopický příspěvek různých postřehů o kultuře a přírodě.

Já jako součást přírody, já jako součást kultury

Dnes jsem vyučoval ve Sv. Janu p. Skalou a účastnil se dalšího ekologického workshopu Dr. Fellnera (viz 27.11.2009), tentokrát na téma "Já jako součást přírody, já jako součást kultury".

Mgr. Robert Bargel (filosof) představil svůj návrh 1. kapitoly výukového manuálu pro učitele středních škol. Bargel se zabýval následujícími tématy:

- Člověk jako nedokonalé zvíře,
- Člověk jako tvor kulturní,
- Kultura jako adaptační systém,
- Další funkce kultury (vztah k celku světa, smyslu života),
- Závěrečné zamyšlení nad ekologickými souvislostmi současné globální kultury.

Bargelův přístup je fenomenologický (čerpal především z J. Sokola) s mnoha pěknými "barvitými" příklady. Na příklad: představme si "kmen od posvátného jezera", který uctívá jezerní božstvo, takže je zakázáno vkročit do jezera. Adaptační funkcí tohoto zákazu je ochrana pitné vody, kdežto existenciální funkcí tohoto zákazu je výraz úcty k tomu, co nás přesahuje, vděčnost za životodárnou vodu.

Mgr. Anna Irmanovová (filosof) čerpala z Teilharda de Chardin, Max Schelera, a Jacquese Derridy. Noosféra, zkomplexňování, dekonstrukce (="artikulace již poznaného a možnosti jeho změn"). "Člověk je součástí neoddělitelnou od přírody - není pánem, nýbrž je v soukolí běhu světa. Každé jeho rozhodnutí je v souladu s během a řádem přírody. ... Vše vybetonovat, rozpustit ledovce, vykácet pralesy - pokud se tak člověk rozhodne, je to v souladu s přírodou."

Dekonstrukce ekoetiky.

Trvale udržitelný život

Dnes jsem vyučoval ve sv. Jan p. Skalou (Filosofie - denní i dálkaři). Dr. Fellner dále pořádal workshop v rámci grantu MŠMT na ekologickou výchovu. Téma: „Trvale udržitelný život je když ...“

Příspěvky:

„Trvale udržitelný život je když se ví, co se má dělat a dělá se to“ (Ján Petrovič: přírodovědec, grafika, tč. ředitel MŠ)

Témata: vědecké koncepce, legislativní rámec, změna chování, hodnota dobra (vůči prostředí, budoucím generacím, morálce), zážitek jako cesta k vybudování si pozitivních vztahů (prožití názorných situací), reklama – ve prospěch trvalé udržitelnosti?

„Trvale udržitelný život a permakultura“ (Edita Matoušková: "venkovanka")

Témata: principy permakultury (pozorování přírodních zákonů a jejich respektování, šetrné a etické zacházení s energetickými zdroji, snaha o tvořivý a radostný život, atd.), LETS Systém (Local Exchange Trading Systems), permakulturní etika (péče o zemi, o lidi, spravedlivé podíly).

„Trvale udržitelný život a klimatické změny“ (Kateřina Husová: klimatolog)

Témata: skleníkový efekt, variace v teplotě zemského povrchu, dopady změn, globální koncentrace CO2, Kodaňská dohoda (prosinec 2009), pasivní domy.

„Trvale udržitelný život je, když jde život dál“ (ing. Psohlavcová: "matka")

Témata: Trvalá udržitelnost: pohled etický, ekologický, sociální, etický; Co mohu já jako rodič? Desatero domácí ekologie, „Člověk je ten, o koho tu především jde. Bez člověka by problematika trvalé udržitelnosti neexistovala.“

„Trvale udržitelný život a ekologie" (Pavla Hajdová: ekolog)

Témata: Tři pilíře trvale udržitelného života (enviromentální, etický, ekonomický); změna konzumního života: „stále větší pohodlí a uspokojování neomezených potřeb ...“, demografický vývoj, „Nejde o to, kolik nás je, ale jací jsme ...“