Tři způsoby boje proti židovskému etniku

Židovský historik Raul Hilberg shrnuje výstižně tři způsoby boje proti Židům (a vlastně proti jakémukoli etniku):

Nucená asimilace: Židé nesmí žít mezi námi jako Židé.

Vyhnání: Židé nesmí žít mezi námi.

Vyhlazení: Židé nesmí žít.

Židovský humor

Z knihy Eduarda Světlíka, Velká kniha židovských anekdot (Academia 2001): 

Pravý židovský vtip směřuje k moralitě: chce člověka zlepšit, případně povzbudit, nebo chce humorně nadlehčit obtížné situace v mezilidských vztazích. Kárá lenost, pýchu, hněv, těžkopádnost, nešikovnost, ale především hloupost a trudnomyslnost. Naproti tomu chválí duchaplnou pohotovost. Žid sice bere život vždycky vážně, nikdy však tak vážně, aby o něm nemohl žertovat. [Citát ze stati Jiřího Langer, Vtip a humor v židovství]

Návštěva Arona Adlera

Dnes navštívil Hartmanice Aron Adler s rodinou - bratr Sinaje Adlera, o němž jsem již kdysi psal (7.8.2009, viz také 29.3.2010). Jejich otec Šimon, významný rabín, který byl zavražděn v koncentračním táboře, má v Dobré vodě u Hartmanic muzeum. Rádi by v tomto muzeu vybudovali vzdělávací centrum o judaismu.

Druhá zleva je Šošana Adlerová (sestra Sinaje a Arona), pak její manžel, já, Aron, po stranách dcery Šošany.

3. neděle velikonoční (C)

Sk 5: Velekněz začal apoštoly vyslýchat: „Přísně jsme vám přece přikázali, že v tom jménu už nesmíte učit. Přesto však Jeruzalém je plný toho vašeho učení a chcete na nás přivolat pomstu za krev onoho člověka.“ Ale Petr a ostatní apoštolové na to řekli: „Více je třeba poslouchat Boha než lidi.

Platón, Obrana Sókrata: "... potom jsem šel již po řadě dále; pozoroval jsem sice s lítostí a bázní, že si dělám nepřátele, přece se však zdálo nutným nade všechno stavěti věc boha ..."

ŽALM 30
Zj 5,11-14
Jan 21,1-19

----------
Neděle 18.4.2010:
S rodinou jsme si udělali výlet do Národní přírodní památky Pastviště u Finů (naneštěstí ještě téměř nic nekvete); na mši sv. jsme zašli do románsko-gotického kostelíka v Albrechticích u Sušice. Odpoledne mělo v Hartmanicích představení divadlo Feigele - o královně Ester. Tento příběh se váže ke svátku Purim. Na tento svátek jsem před dvěma lety začal pracovat v synagoze.

Pesach

Dnes o soumraku, 29.března 2010, (15. nisanu r. 5770 podle žid. kalendáře) začíná osmidenní židovský svátek Pesach (פֶּסַח‎), židovské velikonoce. Svátek se také nazývá Svátek nekvašených chlebů a řadí se mezi tři poutní svátky, spolu se svátky Šavu'ot (Svátek týdnů - připomíná darování Tóry) a Sukot (Svátek stánků - připomíná putování pouští). Pesach je svátkem osvobození židovského národa z tyranského zajetí a zároveň svátkem oslavujícím probouzení půdy a země. Příkaz slavit tento svátek byl dán ještě před darováním Tóry na Sinaji. (Více viz WikiCZ)

Letos poprvé jsem měl tu čest slavit židovský Pesach: spolu se svou manželkou, kolegou ze synagogy Mgr. Divišem a ing. Juklem, starostou Hartmanic, jsme byli pozváni Michaelem a jeho manželkou Victorii. Michael je druhý bratranec Sinaje Adlera, jehož otec Šimon má muzeum na Dobré vodě (viz také 7.8.2009). Michael žije nedaleko Tel Avivu a nyní přijel podruhé na návštěvu Hartmanic.

Filosofové na Times Square

Včerejší cesta proběhla příjemně a v pohodě. Jen mě mrzelo, že navzdory tomu, že měl můj vánoční den 30 hodin, tak jsem kvůli zaspání propásl jak českou půlnoční mši sv. v Chlumci nad Cidlinou (mé rodiště a současné bydliště mých rodičů, CZ), tak nakonec i poslední mši sv. v katedrále Sv. Patrika (EN) - místo v 17.30 jsem ke katedrále dorazil až v 18.00 a dál už mne nepustili. Kromě tohoto vánočního zklamání mě ale potěšilo to, že úředníci na hranicích zdraví "Merry Christmas", což vůbec není samořejmé, celá řada obchodů nahrazuje tento pozdrav "Happy Holiday" (viz AFA seznam)

Ubytován jsem v 26. patře hotelu Marriott Marquis, přímo na Times Square, kultovní "křižovatce světa":

(vlastní fotky snad také nějaké budu mít, ale nemám kabel od foťáku a tak je zatím nedostanu do počítače)

Times Square je známé jako zábavní a nákupní centrum, tentokrát se ovšem (pravděpodobně, aniž si toho okolí vůbec povšimne) stane i mega-centrem filosofie. Zasedání východní divize American Philosophical Association se totiž účastní až 2000 filosofů (přednášet jich má letos asi 600). V posledních letech se setkání konala v New Yorku (zde asi nejčastěji), Atlantě, Filadelfii, Washingtonu, Bostonu, a Baltimore.

**********

Šabat jsem oslavil na ranní modlitbě v chrámu Emanu-el:


(Foto je z internetu nejen protože nemám kabel k foťáku, ale také protože je synagoga momentálně v rekonstrukci a tudíž zakrytá lešením)

Synagoga patří reformovanému směru judaismu, což mj. znamenalo, že bohoslužbě předsedala žena (rabínka) a kantorka. Ženy i muži byli smíšeně usazeni v lavicích. Celkově se bohoslužby účastnilo jen asi 20 a ke konci (postupně nás přibývalo) 30 lidí. Kromě mně jen asi dva muži měli kipu (כיפה) - tedy přesněji řečeno, já jsem měl svého černého kulicha, protože jsem si kipu zapomněl doma. Většina bohoslužby byla v angličtině, s krátkými pasážemi v hebrejštině (čtení z Tóry a Proroků ovšem bylo v hebrejštině). Kázání či zamyšlení na konci bohoslužby se týkalo důležitosti židovského příběhu (tedy nikoli víry a dokonce ani výlučnosti židovského příběhu), inu reformované židovství.



Do synagogy, postavené v r. 1868, se vejde 2500 lidí, patří k jedněm z největších na světě. Viz též zde.

Večer jsem navštívil The Jewish Museum (EN wiki) - s velmi pěknou expozicí Culture and Continuity: The Jewish Journey.

Roš ha-šana

Židé dnes slaví Nový rok (roš hašana, ראש השנה). K tomuto svátku by bylo možné říci mnohé (viz EN), na počest tohoto dne ale uvedu jen milou midrašickou anekdotu, která ukazuje, že ani rabínské tradici není zcela cizí jakýsi elementární "důkaz" Boha jako První příčiny:

Abraham musel být brzy po narození ukryt, protože hvězdopravci varovali krále Nimroda, že se má narodit dítě, které svrhne jeho království, a radili, aby bylo zabito dokud je ještě dítětem. Tři roky žil proto Abraham s chůvou v jeskyni. ... Když vyšel z jeskyně, jeho srdce stále přemítalo o stvoření světa, i rozhodl se, že bude uctívat všechna nebeská tělesa, dokud nezjistí, které z nich je Bůh. Uviděl měsíc, jehož světlo ozařovalo noční temnotu z jednoho konce světa na druhý, a všiml si nesčetné družiny hvězd. "Toto je Bůh", zvolal a uctíval jej po celou noc. Ráno když uviděl východ slunce, před nímž měsíc potemněl a jeho síla ochabla zvolal: "Světlo měsíce se jistě odvozuje od světla slunce a svět existuje jen díky slunečním paprskům". A uctíval slunce po celý den. Večer slunce zapadlo za obzor, jeho moc pominula a znovu se objevil měsíc s hvězdami a planetami. Tu zvolal: "To všechno musí mít Pána a Boha!"
(Abraham Cohen, Talmud pro každého, s. 36)

לשנה טובה תכתבו

Maharal Konference 2009 - Aktualizace

(Modlitba účastníků konference u Maharalova hrobu)

V programu došlo k různým změnám, takže nakonec na konferenci zazněly následující příspěvky:

(pondělí)
Blok 1: Úvod
Neriah Guttel: Maharalovo halachické učení
Jaroslav Pánek: Císař na pražském hradě - Společnost a kultura za Rudolfa II.
Binyamin Gross: Mezi racionalismem a mystikou: Maharalovo místo v žid. myšlení

(úterý)
Blok 2: Maharal a univerzální morálka
Yitzchok Adlerstein (EN): Obraz Nežidů v Maharalových spisech
Ben Zion Rosenfeld: Status žen v Maharalově myšlení

Blok 3: Maharal a halacha/agada
Neriah Guttel: Maharalovy pokračovatelé v agadických výkladech
Edri Yehuda: Maharaova originalita

Blok 4: Maharal jako inovátor
Meir Seidler: Maharalovo myšlení a výzva modernity
Giuseppe Veltri: Maharalův postoj k (přírodním) vědám

Blok 5: Maharalovo filozofické učení
Yoseph Elkouby: Láska a bázeň k B-hu v Maharalově učení
Binyamin Ish Shalom: Hermeneutika a filozofie v Maharalových spisech

(Středeční blok se nekonal.)

Z konference bych rád sepsal zprávu do odborného časopisu a nechám tedy zatím stranou obsah příspěvků. Na osobní rovině chci jen zmínit, že pro mne byla zážitkem modlitba ve Staronové synagoze a setkání s orthodoxním rabínem Adlersteinem (srv. např. jeho článek o Janu Pavlu II. EN). Konference, myslím, ukázala Maharala jako (v rámci rabínské tradice) pronikavého a originálního etického myslitele. Metafyziky se ale žel B-hu žádné konferenční příspěvky netýkaly. Metafyzika zcela jistě nebyla primárním Maharalovým zájmem - Maharal byl v prvé řadě pastýř. Z knihy André Nehera (Studně Exilu, česky 1993) sice vyplývá, že Maharal používal některé metafyzické pojmy (snad aristotelsko-scholastické), ovšem pochybuji, že měl nějakou rozvinutou metafyziku. Maharal navíc cituje téměř výlučně jen rabínské autority a tak není ani možné zjistit (na základě zběžného čtení) zda a co znal např. z tehdejší latinské scholastiky. V českých překladech Maharal vyniká pouze jako pronikavý rabínský učenec a etik ale nikoli jako filosof a metafyzik (ediční řada překladů ale není u konce a tak uvidíme).

(Místo ve staronové synagoze, kde Maharal sedával)

P.S. V Císařské konírně na Pražském hradě probíhá o Maharalovi výstava, vřele doporučuji. Kniha, která je vydána skromně jako katalog k výstavě, je ve skutečnosti významným badatelským příspěvkem.

Maharal Konference 2009

V neděli, 17. elulu 5769 židovského kalendáře, byla zahájena v Praze mezinárodní konference o rabbi Löwovi (EN), plným jménem Jehuda Liva ben Becalel, známému v židovském světě jako Pražský Maharal (מהר״ל מפראג). Jméno Maharal je zkratkou za Morenu Ha-(gadol) Rabi Liva, náš (velký) učitel rabbi Liva. Mezi praktikujícími (aškenázkými) židy je Maharal velmi ctěn - na konferenci v Leedsu v r. 2008 (EN) mi dokonce jeden účastník z Izraele řekl, že je pro něho osobně Maharal nejvýznamnější rabínskou autoritou.

Konferenci provází řada doprovodných akcí (úvodní a závěrečná recepce, společné studium textů, uctění Maharalova hrobu, bohoslužby). Vlastní přednášková část je rozdělena do pěti bloků:

(pondělí)
Blok 1: Úvod
R. Prof. Neriah Gutel: Maharalovo halachické učení
Prof. Jaroslav Pánek: Císař na pražském hradě - Společnost a kultura za Rudolfa II.
Prof. Binyamin Gross: Mezi rationalismem a mystikou: Maharalovo místo v žid. myšlení

(úterý)
Blok 2: Maharal a univerzální morálka
R. Dr. Yitzchak Adlerstein: Obraz nežidů v Maharalových spisech
Prof. David Banon: Byl Maharal humanistou?
R. Prof. Ben Zion Rosenfeld: Status žen v Maharalově myšlení

Blok 3: Maharal a halacha/agada
R. Prof. Neriah Gutel: Maharalovy pokračovatelé v agadických výkladech
R. Jehoshua Hartman: Maharal a agada

Blok 4: Maharal jako inovátor
Prof. Klaus Samuel Davidowicz: Maharal a mýtus o Golemovi
Dr. Meir Seidler: Maharalovo myšlení a výzva modernity
Prof. Giuseppe Veltri: Maharalův postoj k (přírodním) vědám

Blok 5: Maharalovo filozofické učení
R. Binyamin Ish Shalom: Hermeneutika a filozofie v Maharalových spisech
Prof. Yoseph Elkouby: Láska a bázeň k B-hu v Maharalově učení

(středa)
Blok 6: Jádro Maharalova učení pro dnešní generaci
R. Gutel, R. Rosenfeld, R. Sidon