Runggaldier: Fenomenologické směry - Hodnocení

Stručné hodnocení
V čem spočívá přínos FAO (Fenomenologicky orientovaných analytických ontologií)?

1. Autoři FAO formulovali celou řady velmi kvalitních a precizních formalizací; i ti, kteří s jejich koncepcemi nesouhlasí, se mohou učit z jejich formálních postupů;
2. FAO autoři, obzvláště Chisholm, tvoří v mnoha ohledech kontrární protipól ke Quineovi, což je opět velmi užitečná inspiraci i pro ty, kteří se neztotožňují ani s Quinem ani s Chisholmem.

Kritické body (k Chisholmovi):

• v některých ohledech příliš bohatá ontologie: neexemplifikované objekty (platonismus)
• v některých ohledech příliš chudá ontologie: chybí např. individuální akcidenty (resp. vyskytují se pouze v zastoupení hranic)
• fundamentální pojem exemplifikace prohlášen za „primitivní“.

Někteří FAO se více než Chisholm „poaristotelštily“, např. v uznání jak individuálních tak i univerzálních substancí a akcidentů (Simons, Smith, Mulligan). Na druhou stranu, pokud vím, žádný FAO nezastává Aristotelovu teorii potence/aktu, což je pravděpodobně důvod, proč FAO standardně rozlišují mezi „kontinuanty“ a „occurenty“ a mnoho diskusí se vede nad problémem vzájemného vztahu těchto dvou typů entit.

Runggaldier: Fenomenologické směry 4

4. Závislé a nezávislé entity
U kontingentních individuí rozlišuje Chisholm mezi hranicemi (boundaries) a substancemi. Hranice jsou vždy hranicemi něčeho a jsou tedy závislými entitami - jejich existence předpokládá existenci substancí, což jsou entity nezávislé.

Nejen substance jako je člověk, ale i jejich části, jako např. ruka či ledvina jsou nezávislými entitami.

Jak hranice (závislé entity) tak části substancí (nezávislé entity) nazývá Chisholm konstituenty.

Runggaldier: Fenomenologické směry 3

Chisholmovy ontologické závazky, tj. jaké kategorie jsoucen uznává, lze nejlépe charakterizovat pomocí jeho vlastního diagramu (A Theory of Categories, s. 3) :


Jsoucna (entia) se dělí na kontingentní a nutná. Kontingentní jsoucna se dělí na stavy (states) a individua. Stavy mají jediný druh, události (events), kdežto individua se dělí na hranice a substance. Nutná jsoucna se dělí na stavy a ne-stavy. Ne-stavy se dělí na atributy a substance.

3. Kontingentní a nutné entity
Nutná jsoucna jsou podle Chisholma až na jednu výjimku (ens necessarium - nutná substance - Bůh) abstrakta. Abstrakta jsou pro Chisholma entity, které se nachází mimo prostor (nemají místo) a mimo čas (nezačínají, nezanikají). Jsou mezi nimi jak individua (např. množiny a třídy), tak univerzálie (např. vlastnosti).

Paradigmatickým příkladem abstraktního, tj. nutného jsoucna, jsou vlastnosti. Zde by mohl člověk namítnout: ale vždyť vlastnosti jsou součástí našeho časoprostorového světa. Na to Chisholm odpovídá: příklad neexempliplifikovaných vlastností ukazuje, že ne všechny vlastnosti jsou součástí našeho časoprostorového světa. A tak jako nejsou součástí tohoto světa vlastnosti neexemplifikované, nejsou jimi ani vlastnosti exemplifikované, pokud je bereme jako takové. (Tradiční obhajoba platonismu, v ČR předkládá podobné argumenty Tichého TIL).

Rundggaldier: Fenomenologické směry 2

2. Ontologické závazky
Chisholm operuje podobně jako Quine s pojmem ontologických závazků, chápe je ovšem odlišně (viz pozn. z 12.8). Quineovi jde o to, co musí být (jaká musí být realita), aby naše výroky byly nejenom smysluplné, ale pravdivé. Chisholmovi jde o to, co musí být, aby platila jeho teorie intencionality.

Jeden z důsledků Chisholmovy teorie intencionality je, že každý intencionální akt se vztahuje k nějakému intencionálnímu objektu. Za normálních okolností se naše intencionální stavy (myšlení, mínění, doufání, atd.) vztahují na běžné konkrétní předměty jako auta, počítače, lidi, rostliny, atd. ovšem stává se také, že "spekulujeme" o věcech, které se nevyskytují v (časoprostorové) realitě, jako např. zelení jednorožci či víly. I tyto čistě intencionální objekty je třeba přimout, podle Chisholma, do naší ontologie.

Tento důsledek je možné nazvat platonismem či extrémním realismem (sám Chisholm užívá tohoto označení, viz On Metaphysics, p. 142):

... mezi vlastnostmi některé jsou exemplifikovány a jiné nikoli. (... there are properties, some of which are exemplified and some of which are not exemplified)

Být zeleným jednorožcem či být vílou jsou tedy podle Chisholma (nakolik víme) neexemplifikované vlastnosti, které navzdory tomu, že nejsou exemplifikované, nějak jsou.

Runggaldier: Fenomenologické směry 1

Následující záznamy navazují na předchozí sérii záznamů o analytické ontologii. První série se týkala směrů naturalistických.

Dalšími směry současné analytické ontologie jsou směry fenomenologické. Tímto označením se vyjadřuje historická návaznost těchto směrů na Franze Brentana, Alexia Meinonga, Edmunda Husserla a příp. na některé další rané fenomenology. (Fenomenologicky orientovaní analytičtí ontologové se distancují od pozdních fenomenologů jako je Heidegger či Gadamer).

Fenomenologicky orientovaní analytičtí ontologové (FAO) se proslavili několika tématy:

1. Mereologií, tj. (formální) teorií částí a celků;
2. Primátem intencionality (jazyk či dokonce realitu je třeba chápat na základě intencionality naší mysli a nikoli naopak);
3. Anti-redukcionistickými systémy ontologických kategorií.

Ani jedno z těchto témat není jednotlivě či spolu s ostatními výlučné pro FAO, jedná se jen o důrazy. V rámci tohoto směru navíc různí autoři zdůrazňují různá témata. Peter Simons, Kevin Mulligan a Barry Smith (můj učitel) se např. proslavili svými pracemi v mereologii, Roderick Chisholm svým důsledným rozpracováním primátu intencionality, Gustav Bergmann, Reinhardt Grossman a Erwin Tegtmeier svými kategoriálními systémy.

Podívejme se blíže na filosofickou pozici jednoho z nejvýznamnějších FAO, Rodericka Chisholma (1916-1999; SEP):

1. Primát intencionality
"Nejzažším kategoriím reality porozumíme nejlépe reflexí nad naší vlastní podstatou" (By reflecting on the nature of ourselves, we can best understand the ultimate categories of reality), píše Chisholm v knize Realistická teorie kategorií (1996, EN s. 35). Význam slov (sémantika) je závislá na intencionální struktuře naší mysli (která je taktéž klíčem k ontologii):

Např. slovo 'kůň' odkazuje (refers) ke koním nakolik je užito k vyjádření myšlenek, které jsou zaměřeny (directed) ke koním. [cit. Runggaldier/Kanzian s. 35]

________
Pokračování příště. Dnes byly nešpory na Dobré Vodě (DE), v předvečer svátku Sv. Vintíře (DE). Zítra se na Dobré Vodě koná česko-německá pouť.