Chřipka - tak alespoň koukám na filmy

Film o Wittgensteinovi od Dereka Jarmana. Filmem sice nejsem nadšen, ale některé základní Wittgensteinovy myšlenky (mysl jakožto věc věřejná, contra Descartes, viz 1 a 2) v něm zazněly:

Filosofická antropologie 5

Descartes a Matrix:



Wittgenstein:



Pedagogicky užitečné.

Filosofická antropologie 4: Kennyho "aristotelisace" Ryleovy kritiky pomocí Wittgensteina 2

Jak tedy podle Wittgensteina (v Kennyho čtení) spolu souvisí mentální a tělesné projevy?

“Fyzické vyjádření mentálního procesu je kritérium tohoto procesu: jinými slovy, částí pojmu mentálního procesu určitého druhu je to, že potřebuje mít charakteristický projev. Abychom rozumněli samotným významům slov jako je “bolest” či “žal” musíme vědět, že bolest a žal jsou charakteristicky spojeny s určitými tělesnými projevy.” (Kenny 1989: 4)

Rozdíl mezi kritériem a symptomem je tento: červánky mohou být symptomem zítřejšího dobrého počasí, ale nepřítomnost mraků, záře slunce, atd. jsou kriteriem dobrého počasí.

U Wittgensteina tedy neprobíhá hranice mentálního království jako u Descartesa mezi introspektivním, soukromým zážitkém a věřejným vnějším měřitelným světem, ale mezi schopnostmi vykonávat určité rozumové symbolické činnosti (jazyk) a sledovat určité rozumové cíle na straně jedné a mezi schopnostmi nižšími (reakce na vjemy – senzitivita, vegetativní činnost) na straně druhé. V tomto ohledu se Wittgensteinovo pojetí blíží předkarteziánskému pojetí aristotelskému.

Descartesa: vědomí = sebe-vědomí (důsledek: schopnost jazyka)
Wittgenstein: vědomí-se-schopností jazyka = sebevědomí (pouze díky jazyku rozlišíme prosté cítění bolesti od soudu „Já cítím bolest“).
__________
Včera a dnes proběhly přednášky z Filosofie (denních i dálkových studentů) ve Sv. Janu p. Skalou. Dnes odpoledne ještě proběhla velmi pěkná beseda s dr. Radwanskim z KAAD v Emauzích. V synagoze proběhla přednáška o Vassule Ryden (na ní jsem nebyl přítomen). Objektivní hodnocení jejích údajných "zpráv od Boha" lze najít zde (EN).

Filosofická antropologie 4: Kennyho “aristotelizace” Ryleovy kritiky pomocí Wittgensteina - 1

Podobností v teoriích mysli mezi Rylem a Wittgensteinem na jedné straně a Aristotelem a Tomášem na straně druhé si povšiml Anthony Kenny (v mnoha knihách; následuje shrnutí první kapitoly The Metaphysics of Mind, 1989):

Dualismus je přesvědčení, že existují dva světy. Fyzikální svět hmoty a energie, svět, který vidíme a který si můžeme “osahat”, případně změřit pomocí přístrojů v oblastech, na které naše vlastní smysly již nestačí. A mentální svět soukromých prožitků, který je zcela odlišný od světa fyzikálního.

Dualismus hmotného světa a mysli lze nalézt již u Platóna (u něho byla mysl součástí světa idejí). Na počátku novověku rozpracoval dualismus René Descartes. Descartovu filosofii lze shrnout (podle Kennyho) do dvou tezí:

• Člověk je myslící věc (res cogitans) - myšlení identifikuje Descartes s vědomím (zvířata jsou nevědomé automaty).
• Hmota je pohybující se věc s rozlohou (res extensa movens) – hmota má figuru (tvar), velikost, dělitelnost, atd.; vše ostatní, teplo, světlo, barvy, zvuky, atd. je vysvětlitelné díky pohybům malých hmotných částic (zde ale viz Descartes proti reálným akcidentům).

Reakcí na karteziánské vymezení mysli (ducha) jako vnitřního království byl behaviorismus, který v podstatě úplně popřel mysl. Podle behavioristů, pokud mluvíme o mentálních procesech druhých lidí, pouze a jednoduše děláme “zakuklené” výroky o jejich aktuálním či kontrafaktuálním tělesném chování. Mínění (belief) je např. tělesná dispozice produkovat jisté zvuky či značky na papíře.

Wittgenstein zastával pozici mezi dualismem a behaviorismem: Mentální jevy jsou spjaty s jazykem, který je nutně spjatý s veřejně přístupnými tělesnými projevy (tj. behaviorismus má svůj díl pravdy). Mentální jevy jsou ale reálné (tj. dualismus má svůj díl pravdy). Jak spolu tělesné projevy a mentální jevy souvisí?
_____________
Osm hodin výuky filosofie ve Sv. Janu p. Skalou: vidím potřebu stručné, přehledné, aristotelsky orientované učebnice filosofie. Nevidím ji v češtině a třebaže obecně vzato v angličtině je filosofická propedeutika na daleko lepší úrovni, ani v angličtině.