Rundggaldier: Fenomenologické směry 2

2. Ontologické závazky
Chisholm operuje podobně jako Quine s pojmem ontologických závazků, chápe je ovšem odlišně (viz pozn. z 12.8). Quineovi jde o to, co musí být (jaká musí být realita), aby naše výroky byly nejenom smysluplné, ale pravdivé. Chisholmovi jde o to, co musí být, aby platila jeho teorie intencionality.

Jeden z důsledků Chisholmovy teorie intencionality je, že každý intencionální akt se vztahuje k nějakému intencionálnímu objektu. Za normálních okolností se naše intencionální stavy (myšlení, mínění, doufání, atd.) vztahují na běžné konkrétní předměty jako auta, počítače, lidi, rostliny, atd. ovšem stává se také, že "spekulujeme" o věcech, které se nevyskytují v (časoprostorové) realitě, jako např. zelení jednorožci či víly. I tyto čistě intencionální objekty je třeba přimout, podle Chisholma, do naší ontologie.

Tento důsledek je možné nazvat platonismem či extrémním realismem (sám Chisholm užívá tohoto označení, viz On Metaphysics, p. 142):

... mezi vlastnostmi některé jsou exemplifikovány a jiné nikoli. (... there are properties, some of which are exemplified and some of which are not exemplified)

Být zeleným jednorožcem či být vílou jsou tedy podle Chisholma (nakolik víme) neexemplifikované vlastnosti, které navzdory tomu, že nejsou exemplifikované, nějak jsou.

Runggaldier: Fenomenologické směry 1

Následující záznamy navazují na předchozí sérii záznamů o analytické ontologii. První série se týkala směrů naturalistických.

Dalšími směry současné analytické ontologie jsou směry fenomenologické. Tímto označením se vyjadřuje historická návaznost těchto směrů na Franze Brentana, Alexia Meinonga, Edmunda Husserla a příp. na některé další rané fenomenology. (Fenomenologicky orientovaní analytičtí ontologové se distancují od pozdních fenomenologů jako je Heidegger či Gadamer).

Fenomenologicky orientovaní analytičtí ontologové (FAO) se proslavili několika tématy:

1. Mereologií, tj. (formální) teorií částí a celků;
2. Primátem intencionality (jazyk či dokonce realitu je třeba chápat na základě intencionality naší mysli a nikoli naopak);
3. Anti-redukcionistickými systémy ontologických kategorií.

Ani jedno z těchto témat není jednotlivě či spolu s ostatními výlučné pro FAO, jedná se jen o důrazy. V rámci tohoto směru navíc různí autoři zdůrazňují různá témata. Peter Simons, Kevin Mulligan a Barry Smith (můj učitel) se např. proslavili svými pracemi v mereologii, Roderick Chisholm svým důsledným rozpracováním primátu intencionality, Gustav Bergmann, Reinhardt Grossman a Erwin Tegtmeier svými kategoriálními systémy.

Podívejme se blíže na filosofickou pozici jednoho z nejvýznamnějších FAO, Rodericka Chisholma (1916-1999; SEP):

1. Primát intencionality
"Nejzažším kategoriím reality porozumíme nejlépe reflexí nad naší vlastní podstatou" (By reflecting on the nature of ourselves, we can best understand the ultimate categories of reality), píše Chisholm v knize Realistická teorie kategorií (1996, EN s. 35). Význam slov (sémantika) je závislá na intencionální struktuře naší mysli (která je taktéž klíčem k ontologii):

Např. slovo 'kůň' odkazuje (refers) ke koním nakolik je užito k vyjádření myšlenek, které jsou zaměřeny (directed) ke koním. [cit. Runggaldier/Kanzian s. 35]

________
Pokračování příště. Dnes byly nešpory na Dobré Vodě (DE), v předvečer svátku Sv. Vintíře (DE). Zítra se na Dobré Vodě koná česko-německá pouť.