Tři pohledy na evoluci

Zajímavá kniha k tématu křesťanství a evoluce vyšla v r. 1999 pod názvem Three Views on Evolution. Editoval ji významný americký filosof J. P. Moreland (EN) spolu s Johnem M. Reynoldsem (EN). Kniha je k disposici i v češtině:


Ukázka z knihy:

Biblické učení o stvoření hraje tak zásadní roli v celém biblickém zjevení, že je neštěstím, když se slovo "stvoření" používá pouze v úzkém slova smyslu a restriktivně, aby referovalo - nikoli o faktu stvoření - ale o možném mechanismu tvůrčí činnosti ... Když se předpokládá, že stvoření a evoluce se musí nutně vzájemně vylučovat, nebo že slovo "stvoření" se používá, jako by původně bylo vědeckým mechanismem pro vznik vesmíru, dochází k naprostému zmatení všech kategorií. ... Ať už úmyslně nebo neúmyslně z toho vyplývá, že pokud by měla být evoluce správným mechanismem pro růst a vývoj živých forem, měli bychom stvoření jako takové odmítnout. Jestliže před člověka postavíme takovouto volbu, jasně nahráváme přímo do rukou těch filozofů, kteří argumentují, že jejich chápání evoluce sprovodilo ze světa teologický význam stvoření (s. 284–288)

Nejsem zastánce tzv. teorie mladé země, nicméně kniha je vzácná tím, že zastáncům této teorie poskytuje adekvátní prostor (dále se věnuje teorii staré země a teistickému evolucionismu). Bereme-li vážně hypotézy jako je Dawkinsova teorie sobeckého genu, proč nebrat vážně hypotézu mladé země?

Těchonice: Evoluce vs. kreace

Včera jsem měl přednášku v Těchonicích (organizovaná Petrem Oukropcem) na téma Evoluce vs. kreace. Snažil jsem se především objasnit některé pojmové zmatky v diskusích kolem evoluce. Mimojiné jsem zmínil:

1.
Evolucionisté - ať už ateisté, agnostici či teisté - často kontrastují svůj názor s kreacionisty, aniž by definovali, co svými termíny myslí. Tedy:

• Evolucionismus v širším smyslu slova (E1) je přesvědčení, že veškeré proměny života ve vesmíru lze vysvětlit pomocí přirozených příčin. E1 je hypotézou:

- její verifikací by bylo poznání veškerých přírozených příčiny proměn života;
- její falsifikací by bylo poznání zásadní nemožnosti (či velké nepravděpodobnosti) přirozeně vysvětlit některé proměny života;

• Kreacionismus v širším smyslu slova (K1) je přesvědčení, že Bůh stvořil svět z ničeho a že bez Boha nelze v posledku vysvětlit existenci světa (tj. ani života). V užším smyslu slova (K2) je to přesvědčení, že proměny života ve vesmíru nelze vysvětlit bez nadpřirozených příčin ani na úrovni sekundární kauzality.

Tvrzení 1: (Dáme-li stranou člověka jakožto speciální případ): K1 je prima facie slučitelné s E1 (pro pochybnosti, viz Pruss)

2.
Evolucionisté - naneštěstí - ale nemají na mysli jen E1 jakožto hypotézu, ale většinou i:

• Evolucionismus jakožto výzkumný program (E2): věda smí hledat jen přirozené příčiny;

• Evolucionismus jakožto metafyzická teorie (E3): existuje jen tento svět a tudíž - nutně a triviálně - veškeré proměny života musí mít přirozené příčiny (ať už je známe či nikoli).

E2 není tvrzení, ale rozkaz (tzv. metodologický naturalismus): "hledejte pouze přirozené příčiny". Hodnocení tohoto rozkazu podléhá racionálním kritériím (viz např. nová kniha Gregory Dawese o podmínkách přijatelnosti teistických explanací, EN) - není ale prima facie jasné, proč bychom jej měli poslechnout. V současnosti zpochybňují E2 pouze K2 a většina K1 je zajedno s evolucionisty, že K2 je nevědecké, ale proč? K tomu (až na Dawese) většinou nemají co říci anebo je to velmi slabé.

E3 je jak nepravdivý, tak iracionální (ve většině svých verzí - viz Plantingův evoluční argument proti naturalismu).

Tvrzení (a otázka) 2: K1 je slučitelná s E2 (jedná se o rozkaz), ale proč by jej měli zastánci K1 poslechnout?
Tvrzení 3: K1 je neslučitelná s E3.