Fyzikalismus
V posledních dvou záznamech (předměty jako "postuláty", ontologické závazky) jsme velice stručně nastínili Quineův ontologický rámec a metodiku. Zatím jsme si ale neřekli nic o obsahu Quineovy ontologie, tj. jak vlastně "Quine vidí svět." Víme, že ontologie je dána pojmovým rámcem určitého jazyka. Která jazyková forma je ale podle Quinea fundamentální? Je to naše každodenní mluva o fyzických objektech:
Byť nejsme omezeni v tom, kde skončíme, jsme omezeni v tom, jak začneme. ... Ať už analyzujeme stavbu naší teorie jakkoli, musíme začít uprostřed. Naše pojmové prvotiny jsou středně-velké, středně-vzdálené objekty a naše seznámení se s nimi a se vším ostatním v kulturní evoluci naší rasy pochází z tohoto středu. (Word and Object, 1960, 4-5)
Fyzikálních objekty jsou tedy časo-prostorové jednotky, např. stoly, počítače, auta, rostliny, zvířata, a osoby. Nejsou to tedy jakási fundamentální smyslová data, jak měli za to tradiční empiricisté.
Doposud nic převratného pro aristoteliky a jiné filozofy, kteří se necítí vázáni empiricismem. Quine nicméně tyto fyzikální objekty chápe jako čtyř-rozměrné. Stůl je tedy časoprostorová "žížala", z níž v každém okamžiku vidím jen jeden časový úsek. Není rozdílu mezi trvajícím-stolem ("objekt") a výrobou-stolu (proces):
Fyzické objekty, chápány takto čtyř-dimenzionálně v časo-prostoru, nelze rozlišit od událostí ... a procesů. (Word and Object, 1960, 171)
Quine navíc v rámci svého behaviorismu redukuje veškeré mentální objekty na fyzikální události. Tím tedy jedinou kategorií Quineovy ontologie zůstávají fyzikální čtyřdimenzionální objekt-procesy. Vše ostatní jsou "entia non grata" (nežádoucí entity), které lze redukovat na objekty jediné základní kategorie.
Vpravdě pouštní krajina.
Co ale minime slovem "fyzikalni"? Dodnes mi to neni moc jasne: viz http://dangerousidea.blogspot.com/2009/04/getting-clear-on-naturalism.html
OdpovědětVymazatV článku o Plantingovi mám takový krásný citát od van Fraassena, který poukazuje právě na nedefinovatelnost "fyzikalismu" (a spřízněných pojmů jako je naturalismus a empiricismus). Van Fraassen považuje fyzikalismus za epistemický postoj, nikoli za teoretické stanovisko. Podobně Carnap chápal metafyziku jako pouhý postoj. Carnapovi to bylo důvodem pohrdání metafyzikou, van Fraassenovi naopak radikální empiricismus jako postoj nevadí.
OdpovědětVymazat