sobota 1. srpna 2009

Oboroh - filozofie hudby

V Kašperských Horách zorganizoval P. Vavřinec Skýpala festival křesťanské hudby. S manželkou jsme si byli poslechnout skupinu Oboroh.

Když už mám ve svém hartmanickém exilu možnost těšit se z návštěv koncertů, zůstaňme ještě na chvíli u filozofie hudby. Charakter a kriterum krásy není totiž vše, o čem lze v souvislosti s hudbou uvažovat. Jak si povšiml již Pythagoras (kterého Tomáš Akvinský spolu se Sókratem označuje za největšího filozofa, viz ST IIIq42a4) – hudba souvisí nejen s matematikou ale i s časem/věčností. Boethius rozlišuje ve svém spisu De musica čtyři druhy hudby:

  1. hudba světa (musica mundana)
  2. hudba zpívaná (musica humana)
  3. instrumentální hudba (musica instrumentalis)
  4. božská hudba (musica divina)

Hudba světa nebo-li hudba sfér je zdrojem veškeré přirozené harmonie. Je to hudba neslyšitelná, protože se neodehrává v čase, jako hudba lidská. Spočívá v božském řádu světa – část je kladena vedle části a ty jsou součástí celku. Hudbu světa lze „slyšet“ pouze naším intelektem. Nejlepším způsobem, jak pochopit tuto božskou harmonii je skrze matematiku jakožto studium vztahů mezi čísly. Hudba světa spočívá ve věčném a neměnném řádu věcí, který se zjevuje v matematice a filozofii. Podle Boethia se však tentýž řád zjevuje smyslům v hudbě: když slyším harmonii, mé ucho vnímá číselné vztahy které „znějí“ od věčnosti. Třebaže je hudba proces probíhající v čase, hudba tak poskytuje náhled nesmrtelnosti a odlesk věčnosti.

Boethiovu teorii (a spřízněnou teorii Schopenhauerovu) hodnotí Roger Scruton takto:

Boethiova teorie, tak jako teorie Schopenhauerova, je neudržitelná ... . Nicméně v tom, co se snaží říci, je snad pravdivé jádro. Když slyšíme melodii ... slyšíme rozlišitelný pohyb: melodie začíná v nějakém bodě (řekněme F), pohybuje se rychle nahoru, dolu trochu pomaleji, a vposledku končí na C. Když takto popisuji melodii, popisuji, co slyším: nicméně v materiálním světě zvuků není nic takového jako pohyb, pouze následnost. F potom G; nic, co by se hýbalo od F ke G. To, co slyším je pohyb, třebaže slyším pouze zvuky, které se nehýbou. Navíc mohu tuto melodii znovu identifikovat: ve stejné výšce anebo v jiné. Mohu ji rozpoznat i je-li hrána rychleji či pomaleji; ... Zkrátka, melodie pro mne získává charakter individua, které se vrací v různých formách, vždy oživené vnitřním pohybem. ... Třebaže zvuky v nichž slyším melodii jsou v čase a prostoru, zdá se, že melodie sama obývá svůj vlastní prostor a čas. Setkávám se s ní v „ideálním“ prostoru a čase, který není můj prostor a čas ... V hudbě tedy děláme krok z našeho času a prostoru do ideálního času a ideálního prostoru: času a prostoru, který se vyskytuje pouze v hudební zkušenosti. Z tohoto ideálního času je, abych tak řekl, již jen malý krůček do věčnosti. ... Neboť hudební entita – ať už melodie nebo harmonie – je ... emancipována z područí reálného času. Není tedy pro nás obtížné představit si ji jakožto individuum plně emancipované z [jakéhokoli] času. (Modern Philosophy, 1994, s. 380)

Melodie a harmonie mají opravdu zvláštní ontologický status - ostatně podobně jako čísla a geometrické tvary. Pro dnešek ale dost, poslechněme si raději Oboroh v Hradci Králové:

6 komentářů:

  1. AD KRESTANSKA HUDBA DNES: VESMES HRUZA, DES?

    Zesiroka asi takto:

    1. Hudebne nejvyse (nejlepsi), celkove vzato, se mi prece jen zda byt klasika (ne kazda klasika je ovsem dobra; problem vymezeni klasiky a dalsich pojmu stranou, snad si ale rozumime). Pak budou zastupitele dalsich zanru.

    2. Folk muze byt dobry (treba Vladimir Vaclavek), i krestansky (treba nektere veci od Vaclavka, Vepreka, Majerovych brzd. tabulek, Dagmar Andrtove, Johnyho Cashe, Boba Dylana a dalsich). Oboroh nemusim, porad mi prijde tak nejak ubreceny, sentimentalni. Sikovni muzikanti to ovsem jsou.

    3. Dejme tomu, ze vetsina soucasne krestanske hudby je sunt. Nicmene i vetsina soucasne nekrestanske hudby je sunt.

    4. Opravdova soucasna hudebni kvalita snadno zapadne, nutno ji hledat. To plati i pro soucasnou krestanskou hudbu.

    Ad 3: http://branemrys.blogspot.com/2008/05/most-art-is-bad-art.html

    Ad 2: "As one who enjoys all music, I am as opposed to the lout who is deaf to the transcendent beauty of the likes of the Schoenberg Adagio as to the snob who looks down on jazz and rock and sentimental love songs." http://maverickphilosopher.powerblogs.com/posts/1221100277.shtml

    Ad 1 a 2: http://maverickphilosopher.powerblogs.com/posts/1184730123.shtml

    Ad 1, 2, 3:
    http://www.whatswrongwiththeworld.net/2008/03/why_artists_tend_not_to_be_con.html srv.:
    " "My problems with the cultural ghetto of explicit Christian art is that it is just another specialty niche capable of producing only sappy and shallow works."
    This might be a better thread in which to put my response to the above comment by Kevin in the thread that started below.
    I really think this is an overstatement. Capable of producing _only_? And is this supposed to be more true of explicitly Christian music than of non-Christian music? How can that be?
    This isn't true in any other area of art. Paradise Lost, The Messiah, Bach's "Magnificat," The Brothers Karamazov, and the Four Quartets are not worse works of art _because_ they are explicitly Christian. There is nothing about being explicitly Christian that seems inherently to disqualify a work from being the best it can be within its own genre. Why should things be any different for contemporary music? Why should it be the case that "Mercy Came A-runnin'" is "sappy and shallow" any more than its genre of contemporary soft-rock (or whatever one calls it) tends to be anyway, just because its theme is Christian? I realize I'm a great deal more ignorant of contemporary non-Christian rock than any of you guys, but honestly, my impression is that _most_ contemporary non-Christian music is junk, and that therefore one might as well let contemporary-style Christian music compete in there along with the rest of it with a chance of being plausibly better than many-a non-Christian work. I'm certainly well aware that there is a lot of explicitly Christian music that is schlocky and shallow, but so is tons of non-Christian music, so why turn away from the Christian music a priori? ...

    OdpovědětVymazat
  2. ...
    If great, highbrow art can be great art while being explicitly Christian, why can't lowbrow art ... be as good as lowbrow art can be while being explicitly Christian? Is there some law that says this can't be so? What I'm rebelling against here is the seeming advice that says, "Hey, kid, go into the music scene and use your music to glorify God and engage the culture, but be sure you don't make songs about Him explicitly, because that will ruin your art and make it sappy junk, whereas otherwise if you keep your Christianity out of your songs and as just an unspoken background or something, you have the potential to be creating really _good_ rock-n-roll." It just sounds, shall I say, overly rigid. And sort of anti-Christian snobbish. As though rock music can rise to its own level of greatness intrinsically, but not if it's got any explicit Christianity about it, which would automatically render it propagandistic and shallow. Seeing as contemporary music is supposed to be all about what is most important to the artist, it is highly artificial to tell a Christian artist not to bring his faith into the matter, to keep it kind of under the table, or else he's messing up as an artist.
    And for that matter, country music has plenty of stuff about God in it. How do you categorize a singer like BJ Thomas? Not that I'm saying he's making great art, but it is what it is by genre. Is "Happy Man" sappy _because_ he says "I've known my creator," or is it sappy because a sort of mild and harmless sentimentalism is what people are looking for in that kind of a ballad? Would it be less sappy and artistically if he left out the mention of his Creator? I don't think so. Would the world be so much better off without "Home Where I Belong" because (avaunt!) it's about heaven and hence is a mess-up of the country genre?
    That would be ridiculous, and I doubt you would say it. But for that very reason I think you ought to just say, "Write your contemporary songs about whatever seems most important, make them as good as they can be, and let the chips fall where they may as far as whether God ends up in there. He probably will if you're a Christian. That's fine." "

    5. Vetsina soucasne hudby je asi horsi nez drive. (Viz komentare k http://branemrys.blogspot.com/2008/05/most-art-is-bad-art.html )

    6. Vetsina soucasne krestanske hudby je asi horsi nez drive. (http://jimmyakin.typepad.com/defensor_fidei/2008/05/why-is-christia.html )

    7. Vetsina soucasne krestanske hudby je horsi nez vetsina soucasne nekrestanske hudby (http://jimmyakin.typepad.com/defensor_fidei/2008/05/why-is-christia.html); ac i to druhe je sunt (viz bod 3).

    Nicmene, myslim, ze stale plati:

    8. Vetsina nejlepsi hudby je krestanska (viz bod 1).

    9. Vetsina nejlepsi soucasne hudby je mozna krestanska (viz bod 4).

    Cili: v hodnoceni mnohe zalezi na zpusobu trideni (definici porovnavanych skupin produktu).

    Soucasnou dobrou krestanskou hudbu jsem zatim usilovne nehledal.

    Podobne ve filosofii: uroven krestanskych filosofu asi spadla, ti dobri jsou vetsinou nekrestane, ale ti nejlepsi jsou mozna krestane.

    Moralni ponauceni: orientujme se na kvalitu, ne na nominalni zarazeni. To byl i program Josefa Floriana, katol. nakladatele z 1. pol. 20. st., ktery jako prvni u nas vydaval Einsteina, Baudelaira, Bloye.

    OdpovědětVymazat
  3. "orientujme se na kvalitu, ne na nominální zařazení." Toto je opravdu nejlepší strategie, která má obecnou platnost nejen pro hudbu. Pokud je totiž křesťanství plností pravdy a cokoli pravdivého participuje na této plnosti, i když implicitně, pak kvalitní dílo nominálně nekřesťanského autora je více křesťanské než šunt autora křesťanského. Nominální zařazení může být podstatné pro jejího autora (upřímný křesťan) ale není jako takové podstatné pro hodnocení jeho díla, tam rozhoduje vnitřní kvalita.

    Ad Oboroh: dříve se mi nelíbly jejich Žalmy, protože byly doslovné, bez rýmu; teď se mi naopak Žalmy líbí nejvíce, právě pro ten doslovný text.

    OdpovědětVymazat
  4. "... křesťanství plností pravdy ..."

    Podobne se rika, ze RKC ma plnost prostredku ke spase.

    Mini se tim neco jineho nez to, ze uprimny krestan (katolik) je celkove vzato v lepsi pozici poznat dulezite pravdy (dosahnout spasy)?

    Pokud se krestane stale maji co ucit od jinych (jakoze maji), je matouci rikat, ze se vlastne uci krestanstvi.

    OdpovědětVymazat
  5. Snad to není matoucí, když zdůrazníme rozdíl mezi "viditelným" (explicitním) křesťanstvím a "neviditelným" (implicitním) křesťanstvím. Jde prostě o to, že celá řada způsobů života či dokonce myšlenkových útvarů sice vznikla mimo křesťanskou komunitu, ale díky své pravdivosti a autentičnosti jsou s křesťantvím v "předzjednaném souladu" a tak můžou být křesťanskou komunitou dříve či později integrovány. Ta integrace může být tak intimní, např. mništví, že se vlastně téměř zapomene, že se jednalo o prvek původně nekřesťanský.

    Jsem si vědom, že toto celé zní dost metaforicky, myslím ale, že to lze logicky precizovat, a že v současných dokumentech katolické církve je toto inkluzivní pojetí, alespoň v obecné rovině, velmi pěkně zformulováno.

    OdpovědětVymazat
  6. Žalm 8:
    http://www.youtube.com/watch?v=hHk01lEmMDg&feature=related

    Žalm 60:
    http://www.youtube.com/watch?v=S_2FdhyIfcE&feature=related

    Žalm 115:
    http://www.youtube.com/watch?v=qlH2MkEHdeI

    OdpovědětVymazat

 
Licence Creative Commons
Poznámky pod čarou, jejímž autorem je Daniel D. Novotný, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: poznamkypodcarou2011.blogspot.com