Zásadní role “zdravého rozumu” ve vědě

Podle zajímavé knihy Lynd Forguson (Common sense, 1989) má “zdravý rozum” dvě fundamentální komponenty:

1. racionální psychologii: jednání (behavior) lidí je vysvětlitelné díky jejich míněním (beliefs) a přáním (desires);
2. elementární realismus: svět je jeden společný všem bytostem; věci existují nezávisle na nás.

Racionální psychologie “zdravého rozumu” je sofistikovaná a komplexní schopnost, která zahrnuje:

• meta-reprezentaci (schopnost reprezentovat vlastní representace)
  
• schopnost rozlišovat mezi: 1) realitou a zdáním (appearance), 2) diverzitou perspektiv (druzí mohou mít odlišnou mentální representaci stejného objektu, kterou já nemám), 3) změnami representací (“změnil názor”).

„Zdravý rozum“ je třeba vzít vážně. (Ať už jako teisté vycházíme z toho, že jsme boží obraz, nebo jako evolucionisté z toho, že nám “zdravý rozum” pomohl přežít.)

Zdá se, že mezi vědou a „zdravým rozumem“ neexistuje ostrá dělící čára. Lze uvést například tyto společné vlastnosti vědy a „zdravého rozumu“:

• induktivní (jednotlivé→obecné) a deduktivní (obecné→jednotlivé) myšlení;
• kritériem je empirická úspěšnost, descriptivní adekvátnost, logická koherence, atd.,
  
• schopnost navrhovat hypotézy a (predikovat) budoucí jevy,
  
• schopnost komunikovat výsledky (slovem, textem),
  
• intersubjektivní orientace (záleží na tom, co si myslí ostatní).
  

Existují samozřejmě i rozdíly, které se týkají míry (a) systematizace, (b) koherence, (c) intersubjektivní přijatelnosti, atd. V případě, že dochází k radikální odlišnosti vědeckého a „naivního“ obrazu světa jedná se o revizionistickou metafyziku (často pojímanou implicitně). Jinak se jedna o metafyziku deskriptivní (viz Strawson). Platónsko-aristotelská tradice usiluje o vědecký rozvoj „zdravého rozumu“, jedná se tedy o metafyziku (převážně) deskriptivní.

Historická poznámka: termín “zdravý rozum” odpovídá anglickému “common sense”; moderní pojem zřejmě vznikl metamofózou z aristotelsko-scholastického “sensus communis” díky novověkým autorům jako Descartes, Berkeley, Locke a Hume (příp. Thomas Reid).

Dao De Jing 4

道冲而用之或不盈
淵兮似萬物之宗

挫其銳
解其紛
和其光
同其塵

湛兮似或存
吾不知谁之子
象帝之先

Překlad z úterý, 27. ledna 2009 (především podle veze Wang Biho):

Vizi, kterou vyprázdníš, tím, že ji využiješ, už nenaplníš.

Ó nitro! Odtud prýští desetitisíce věcí.

.

Své ostří otupovat,

své uzly rozplétat,

svou záři tlumit,

své stopy zahlazovat.

.

Zdá se, že hlubina přetrvává,

Nevím, čí je to dítě

- jako by byla dříve než Pán?

Komentář:
Kapitolka se skládá ze tří částí: (1) pohled do nitra; (2) atributy tohoto pohledu; (3) otázka po původu niterného pohledu

1. Vize (Dao, 道), ať už chápaná imanentně jako osobní vize, či transcendentně jako něco nadosobního, je křehká a může se vytratit tím, že ji využijeme. Případně, v radikálnějším pojetí, stačí, že ji užijeme (用 znamená samo o sobě užít). Pokud stojíme o vizi, dívejme se do nitra, do hlubiny (淵, vír, hlubina, vlevo r. voda).

2. Díváme-li se do nitra-hlubiny, otupujeme své ostří, stáváme se jednodušší, nenápadní. Nezanecháváme (viditelné) stopy. Jedná se o paradoxní či "proti-egu" jdoucí aktivity.

3. Podivuhodná síla a hloubka (湛, jiný znak, vlevo ale opět r. vody) této pravdy je něco nepomíjejícího, trvajícího (存). Odkud se bere? Čí je to dítě? Kdo ji zplodil? Laozi zde mluví v první osobě a klade si otázku po původu oné záhadné pravdy o niterném pohledu, kterou objevil. Není dřívější než Bůh 帝? (Zde jde zřejmě o Boha, i když nelze vyloučit ani to, že by zde Laozi referoval k prvnímu legendárnímu čínskému vládci. Poté by se ale jednalo spíše o tvrzení než otázku a je divné, že by toto tvrzení bylo tak tentativní, uvozené 象).

POZNÁMKY:

- V této kapitole si někteří překladatelé (především O. Král) divoce vymýšlejí;

- ve světle k. 11 navrhuje Dr. Fellner interpretovat用 jako "fungování, které nemůžeme "držet v rukou,""; první věta by se pak dala přeložit jako "Vize, která přeteče, byť i funguje, se již nenaplní.

4. neděle postní (C)

Joz 5

Ž 34: Okuste a vizte, jak je Hospodin dobrý.
(Nestačí jen vědět, ale okoušet.)

2 Kor 5,17-21: S tím, který byl bez hříchu, jednal kvůli nám jako s největším hříšníkem, abychom my skrze něho byli spravedliví u Boha.

Lk 15: (o marnotratném synu - či lépe o milosrdném otci)

Dao De Jing 10

Dnes, v sobotu a v neděli máme ve Sv. Janu p. Skalou čínštinu (viz 20.2.2010). Na programu jsou rekapitulace Dao De Jingu 4, 10 a 11 a započetí k. 12. V sobotu odpoledne má přednášku prof. Kolmaš: "Pětijazyčné zrcadlo mandžuského jazyka".

V tzv. wangbiovské verzi vypadá kapitola 10 takto:

載
zài
營 魄 抱 一 能 無 離 乎
yíng pò bào yī néng wú lí hū
專 氣 致 柔 能 嬰 兒 乎
zhuān qì zhì róu néng yīng ér hū
滌 除 玄 覽 能 無 疵 乎
dí chú xuán lǎn néng wú cī hū
愛 民 治 國 能 無 為 乎
ài mín zhì guó néng wú wéi hū
天 門 開 闔 能 為 雌 乎
tiān mén kāi hé néng wéi cí hū
明 白 四 達 能 無 知 乎
míng bái sì dá néng wú zhī hū
生 之 畜 之
shēng zhī xù zhī
生 而 不 有
shēng ér bù yǒu
為 而 不 恃
wéi ér bù shì
長 而 不 宰
cháng ér bù zǎi
是 謂 玄 德
shì wèi xuán dé

V mém neumělém překladu kapitola dopadla takto:

Pokud:
Vezmeš svého ducha a obejmeš Jediné, je možné dosáhnout [jeho] neodloučení?
Soustředíš se na svůj dech a zjemňuješ ho, je možné stát se kojencem?
Vysmýčíš [svou] špínu a máš [jasný] náhled, je možné zůstat neposkvrněný?
Pečuješ o lid a spravuješ zemi, je možné nezapůsobit [na lid a zemi]?
Nebeská brána se zavírá a otevírá, je možné učinit samičku [bránou nesmrtelnosti]?
Svítí bílý den až do všech světa stran, je možné nevědět [o tom bílém dni]?
Živit, co se rodí,
[ale] nevlastnit, co se rodí,
nezáviset na tom, co se činí,
neničit, co roste,
tomu se říká uchopovat Ctnost.

Překlad Dr. Fellnera je mnohem hezčí:

Pokud se zaměříš na svou duši
a obejmeš ji tak, abyste byli jedno
- zdali je pak možné, aby se neodloučila?

Pokud se soustředíš na svůj dech
abys dosáhl jemnosti
- zdali je pak možné, aby byl dechem kojence?

Pokud vysmýčíš schody před svým prahem
abys měl všechno pod kontrolou
- zdali je pak možné, aby byly zcela bez kazu?

Pokud pečuješ s láskou o lid
abys napravil zemi
- zdali je pak možné, aby neusiloval o realizaci?

Pokud se brána Nebes
otevírá jednou zavřenou brankou
- zdali je pak možné, aby to byla brána samičky?

Pokud osvítí bílý den
všechno až do čtyř světa stran
- zdali je pak možné, aby o něm nikdo nevěděl?

Co se zrodí, to se živí.
Ale nevlastnit to, co se rodí,
nezáviset na tom, co se koná,
nelikvidovat to, co roste.
Tomu se říká: nabývat přirozenou autoritu.

Obzvláště zajímavý je jeho komentář k druhému klíčovému znaku Dao De Jingu, 德 dé, který se v 10. kapitole vyskytuje poprvé:

"Z hlediska interpretace znaku 德 dé jde vlastně o následování 彳chì přímosti 直 zhí srdcem 心 xīn. Můžeme proto interpretovat význam tohoto znaku i jako určitou autonomní aktivitu, která je přímým odrazem nitra. Upíná-li se srdce člověka na vizi (道 dào), pak i když člověk tuto vizi „nerealizuje“ (tedy její „obsah“ zůstává navenek skrytý), na člověku, kterého pak označujeme přízviskem 聖人 shèng rén, se přirozeně projevuje to, co chová ve svém nitru. Důsledkem uvedeného přirozeného sepětí toho, co je uvnitř, a toho co je navenek, bývá například to, co označujeme pojmem „věrohodnost“. Takový věrohodný člověk bývá činitelem se specifickou „přidanou hodnotou“: validita jeho výroků a jejich autorství nebývají totiž běžně ostatními zpochybňovány. Hovoříme v té souvislosti o autenticitě člověka (odtud i návrh definice „shèng réna“ 聖人 jako „autentického člověka“ ). A neprojevuje se snad autenticita autorství nanejvýš příznačně právě v tom, co nazýváme přirozenou autoritou ?

Znak 德 dé se proto v této souvislosti nabízí alternativně překládat nejen jako „ctnost“, ale vzhledem k jeho skladebným složkám a k tomu, co již víme o autentickém člověku a jeho vztahu k 道 dào i k 德 dé, i jako „přirozená autorita“ nebo prostě „autorita“. Taková autorita, která je přirozeným projevem vize."

Kvalitativní a kvantitativní výzkumné metody

adaptováno z (Hendel 2005: 57)	Kvantitativní výzkum	Kvalitativní výzkum
intencionalita	často nebrána v úvahu	východisko výzkumu
perspektiva	„třetí osoby“ – objektivizující „oni“	„první osoby“– empatie do subjektu
vztah výzkumníka k subjektu	s odstupem	těsný
situace výzkumníka	vně situace	uvnitř situace
teorie a výzkumu	teorie je verifik. či falzifikována	teorie často vzniká v průběhu
výzkumná situace	silně strukturovaná a kontrolovaná	slabě strukturovaná a kontrolována
platnost výsledků	nalezen jeden přesný aspekt, často bez porozumnění	kontextuální porozumnění
data	„tvrdá“, chudá	„měkká“, bohatá
měřítko	makro	mikro

Moudrost "starých" Římanů

Jakožto (nedostudovaného) latiníka mě potěšilo "Slovo rektora", odstupujícího prof. Jana Hrona, v lednovém zpravodaji ČZU, které je strukturované podle latinských přísloví:

• Nihil dictum, quod non dictum prius. (Neexistuje výrok, který by nebyl býval již vysloven.)
• Ad omne bonum opus parati. (Připraveni ke každému dobrému dílu.)
• Scientia est potentia. (Vědění je moc.)
• Qui proficit in literis et deficit in moribus plus deficit quam proficit. (Ti, kdo prospívají ve vědách a neprospívají v mravech, spíše neprospívají, než prospívají.)
• Non scholae, sed vitae discimus. (Ne pro školu, ale pro život se učíme.)
• Noli iurare in verba magistri. (Nepřísahej na slova učitelova.)
• Non datur ad Musas currere lata via. (K Můzám nelze běžet po široké cestě.)
• Felix, qui potuit rerum cognoscere causas. (Šťasten ten, kdo mohl poznat příčiny věcí.)
• Nil volenti difficile est. (Nic těžkého pro toho, kdo má pevnou vůli.)
  

Bill Gates a populační kontrola

Z různých zdrojů mi přichází odkazy na proslov Billa Gatese na konferenci Technology, Entertainmnent, Design. Video se týká Gatesovy bohulibé snahy nalézt nový zdroj energie, který by neprodukoval skleníkový plyn CO2. Podle Gatese je tento zdroj třeba vynalézt do r. 2020, aby do r. 2050 byla produkce CO2 nulová (což je sám o sobě zvláštní cíl, vzhledem ke komplikované produkci a lapání CO2 v zemské atmosféře, viz wiki, ale budiž).

Bill Gates ovšem ve svém proslovu jen tak mimochodem pronese následující šokující větu:

"Svět má dnes 6.8 miliard lidí a směřuje k tomu mít 9 miliard. Jestliže se nám opravdu podaří práce s novými vakcínami, zdravotní péčí a reprodukční zdravotní službou, možná snížíme tento počet o 10 až 15 procent."

To zní jako masová nedobrovolná sterilizace. ... což je zločin.

Celé video je i na oficiálním kanálu TEDu.