Metodologie vědy: případové studie

V letním semestru mám na České zemědělské univerzitě již třetí běh přednášek a seminářů k tematice kvalitativních metod ve vědě a metodologii vědy (LS 2008-09, LS 2009-10, LS 2010-11, viz wiki). Naštěstí z velké části po mně převzal výuku kamarád a kolega Mgr. Ondřej Kočnar. Navíc je v nové akreditaci název kurzu pozměněn z "Kvalitativní metody ve vědě" na "Metodologii vědy", což otevírá větší prostor pro fundamentální filosofickou práci. Strukturu kurzu jsme nicméně s kolegou zatím ponechali (viz popis s loňska, 3.3.2010).

Zítra budu mluvit o případové studii. Je zajímavé, že v současnosti existuje přinejmenší dvojí dost odlišné pojetí toho, jak postupovat v případových studiích (čím to je? filosofickým podhoubím, které lze z "měkkých věd" eliminovat méně snadno než z "tvrdých věd"?):

(1) Robert E. Stake, The Art of Case Study Research, Thousand Oaks, CA: Sage Publications, 1995.
(2) Robert K. Yin, Case Study Research: Design and Methods. Fourth Edition. Thousand Oaks, CA: Sage Publications, 2009 [první edice 1994]

Odlišnosti lze schematicky shrnout takto:

Laozi kapitola 16

V sobotu a neděli (5.-6. března 2011) proběhlo devatenácté (či dvacáté setkání) interpretačního semináře k textu Laozi ve Sv. Jan p. Skalou. Zabývali jsme se kapitolou 15 (dokončení) a 16 (načnutí). Hostující přednášku měla Mgr. Michaela Pejčochová o kaligrafii, jedné z tří čínských ušlechtilých disciplín (spolu s poezií a malbou). (Pejčochová je spoluautorka zajímavé knihy Čínské písmo, Academia 2009).

致虛極 - 守靜篤

zhì xū jí - shǒu jìng dǔ

萬物並作 - 吾以觀復
wàn wù  bìng zuò - wú yǐ guān fù
夫物芸芸 - 各復歸其根

fū wù yún yún - gè fù guī qí gēn

歸根曰靜
guī gēn yuē jìng
是謂復命
shì wèi fù mìng
復命曰常

fù mìng yuē cháng
知常曰明

zhī cháng yuē míng

不知常，妄作凶
bù zhī cháng wàng zuò xiōng

知常容
zhī cháng róng   
容乃公
róng nǎi gōng
公乃王
gōng nǎi wáng
王乃天
wáng nǎi tiān
天乃道
tiān nǎi dào
道乃久
dào nǎi jiǔ
沒身不殆
méi-mò shēn bù dài

překlad Berty Krebsové (1971):

Dosáhnout vrcholu prázdna! Požívat plnost klidu!

V společném procesu rodí se všechno tvorstvo,

a vše, jak pozoruji, se znovu vrací zpět.

Každý tvor rozkvétá a roste do plnosti

a každý se znovu vrací k svému prazákladu.

Návrat k prazákladu znamená plnost klidu.

To je, čemu se říká naplnit své určení.

Naplnit své určení - znamená věčnost.

Znát věčnost - znamená osvícenost.

Neznat věčnost - znamená zaslepenost a zkázu.

Kdo zná věčnost, obsahuje všeobsáhlost,

kdo má všeobsáhlost, obsahuje nestrannost,

kdo má nestrannost, obsahuje důstojenství královské.

Královské důstojenství vede k nebesům,

nebesa vedou k tao,

tao vede k stálému trvání.

Pak zánik těla není hrozbou.

-----------
Filosoficky významný je v čínské filosofii mj. 極 (ji2) - viz etymologie;

Tři způsoby boje proti židovskému etniku

Židovský historik Raul Hilberg shrnuje výstižně tři způsoby boje proti Židům (a vlastně proti jakémukoli etniku):

Nucená asimilace: Židé nesmí žít mezi námi jako Židé.

Vyhnání: Židé nesmí žít mezi námi.

Vyhlazení: Židé nesmí žít.

Dao De Jing 15 - Liezi

Patnáctá kapitola Dao De Jingu, tradičně nazývaná "Dávní mudrci" ve standardní textové verzi v překladu Berty Krebsové (1997).

古之善為士者

gǔ zhī shàn wéi shì zhě

微妙玄通

wēi miào xuán tōng

深不可識

shēn bù kě shì

夫唯不可識

fū wéi bù kě shì

故強為之容

gù qiáng wéi zhī róng

Ti, kdož v dávných dobách prosluli jako mudrci,

byli nesmírně jemní, odtažití a obdivuhodně pronikaví.

Byli tak hlubocí, že je můžeme jen stěží pochopit.

Protože nejsme s to je plně poznat,

snažíme se je alespoň přibližně znázornit.

豫兮若   冬涉川

    yù xī ruò  dōng shè chuān 

猶兮若   畏四鄰

yóu xī ruò   wèi sì lín

儼兮  其若客

yǎn xī   qí ruò kè

渙兮若   冰之釋

huàn xī ruò   bīng zhī shì

敦兮  其若朴

dūn xī   qí ruò pò

曠兮   其若谷

kuàng xī   qí ruò gǔ

混兮   其若濁

hǔn xī   qí ruò zhuó

Jak byli obezřelí! Jako ten, kdo v zimě přechází řeku.

Jak byli ostražití! Jako ten, kdo se hrozí ze všech stran sousedů.

Jak byli zdrženliví! Jako ten, kdo je hostem na návštěvě.

Jak byli nevyzpytatelní! Jako tající tříšť ledu.

Jak byli strozí! Jako holý peň stromu.

Jak byli všeobsáhlí! Jako širé údolí.

Jak byli nezbadatelní! Jako zkalená tůň.

孰能晦以理之徐明

shú néng huì yǐ lǐ zhī xú míng

孰能濁以靜之徐清

shú néng zhuó yǐ jìng zhī xú qīng

孰能安以動之徐生 保此道者不欲盈

shú néng ān yǐ dòng zhī xú shēng bǎo cǐ dào zhě bù yù yíng

夫唯不盈 故能蔽而新成

fū wéi bù yíng gù néng bì ér xīn chéng

Kdo je schopen zkalené klidem zčistit a postupně vyjasnit ?

Kdo je schopen klidné pohybem vzrušit a postupně oživit ?

Kdo v sobě chrání toto tao, nedychtí být naplňován.

Právě proto, že není přeplněn, může se spotřebovávat, aniž potřebuje obnovy.

-----------

PhDr. Jan Beran měl přednášku "Mistr, co létal na mracích: Podobenství o povaze Cesty Tao". Dr. Beran je odborník na významného taoistického mistra Liezi-ho (列子 Lièzĭ), plánuje kompletní překlad. Kniha byla relativně málo vykládána kvůli pochybnosti o autentičnosti, ovšem díky svému půvabu pronikla hluboce do čínské kultury.

na Nový rok - na nový blog

PF 2011

Poznámky pod čarou 2011

Pánek o Evropě

Přední český historik Jaroslav Pánek přednesl a publikoval v časopise Vesmír vynikající zamyšlení "Mezi minulostí a budoucností našeho domova: Malá úvaha nad Evropou" (děkuji Tomašovi M. za odkaz). Článek střízlivě a výstižně popisuje současný stav Evropy v historickém kontextu a na závěr dává rady co s tím, mj.:

"(1) Učiňme téma evropské civilizace jedním ze závažných předmětů na vysokých a postupně i na středních a základních školách. ... (2) Rozviňme o tomto tématu diskusi na celospolečenské úrovni; zbavme se tabuizace závažných otázek a strachu z přemýšlení o budoucnosti; postavme téma civilizace na úroveň srovnatelnou s tématy ekologickými."  

Svým způsobem jsou tato doporučení již zčásti implementována - v Rámcových vzdělávacích programech (RVP) pro ZŠ a SŠ je jedno z pěti průřezových témat "Výchova k evropským a globálním hodnotám". Vlastní popis a formulace tohoto tématu je ovšem natolik nemastná, neslaná a politicky korektní a další průřezové téma (multikulturní výchova) má přesně opačného ducha, takže celkový přínos RVP je zatím neutralizován. (Uvidíme, zda se PKL podaří formulovat lepší alternativu)

V Pánkově článku bych nesouhlasil pouze s několika drobnostmi: 

"Osvícenství 18. století a revoluce vycházející z jeho idejí podstatně oslabily vliv církví na veřejný život, ale nepopřely křesťanské, přesněji řečeno křesťansko-‑židovsko-antické základy evropské civilizace. Otevřely cestu k sekularizaci a zároveň i ke snazšímu dorozumění mezi zeměmi, které v předchozích staletích vyrůstaly pod konkurenčními vlivy katolicismu, pravoslaví či různých forem protestantismu. Tato nová situace konečně přinesla plné zrovnoprávnění židovské menšiny, bez jejíhož intelektuálního vkladu si vůbec nelze představit kulturní a vědecký vzestup moderní Evropy."

Souhlas až na to, že by osvícenství jako takové nepopřelo základy "křesťansko-židovsko-antické civilizace". U některých forem osvícenství (francouzské) totiž k tomuto popření došlo, u jiných nikoli (angloamerické). Rakouskouherská forma osvícenství (např. u Bolzana) vzešla dokonce přímo z některých katolických kruhů (což sice nesvědčí ani autentickému katolictví ani osvícenství, ale to je jiná otázka).

"Obavy z muslimů a z islamizace, ale hlavně strach z terorismu přiživují události, které se před očima Evropanů odvíjejí na ostatních kontinentech. Takové země jako Libanon či Kosovo se stávají laboratořemi, v nichž se procesy islamizace odehrávají takřka „v přímém přenosu“. Narůstající strach Evropanů už přináší první hysterické reakce. Nejnápadnější z nich je nedávné obnovení irského zákona o přísném postihu těch, kdo se rouhají. Pod trestní sankci byly v katolickém státě postaveny všechny projevy, které mohou vzbuzovat pohoršení věřících. Na jedné straně je to pokus o ochranu víry, na druhé straně nesplnitelná snaha zajistit ničím neproblematizované soužití vyznavačů různých náboženství. Avšak z povahy různých konfesí plyne, že leccos z toho, čemu jedni pevně věří, druzí odmítají, neboť je to v rozporu s jejich vírou. Nejde tedy jen o urážky jinověrců, ale také o kritické uvažování, ať již z hlediska konkrétního náboženství, či z pohledu agnostiků a ateistů. V důsledku znamená takový zákon vážný zásah proti svobodě kritického myšlení, na němž byla budována moderní Evropa."

Mezi kritickým myšlením a nesouhlasem s některým náboženstvím na jedné straně a urážkami a hanobením některých symbolů a výsměchem na straně druhé je zásadní rozdíl. Nelze stavět na stejnou úrověň legislativu chránící některé státní a náboženské sysmboly před veřejným výsměchem a legislativu potlačující "svobodu kritického myšlení".

Veselé vánoce 2010

 

obrázek: Asianews.it