Daně 2009

Dnes jsem na poslední chvíli odevzdal Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za r. 2009. Ještě, že existují systémy nápovědy v Excelu (viz), jinak bych nad tím strávil velké množství času. Je skutečně účelné, že je systém zdaňování tak složitý?

"V tomto světě není nic jistého, kromě smrti a daní," napsal Benjamin Franklin v jednom ze svých dopisů v r. 1789. Daně jsou známy z nejrůznějších starověkých civilizací (viz). Nejstarší doklad je z Egypta po r. 3000 př.n.l., kde faraón jakožto ztělesnění boha Hora dvakrát ročně objížděl zemi a vybíral daně. Egyptská daň je zmíněna i v bibli:

"Josef potom řekl lidu: „Dnes jsem koupil pro faraóna vás i vaši půdu. Zde máte osivo a půdu osejte. Pětinu z úrody budete odevzdávat faraónovi a čtyři díly vám zůstanou k osetí pole a pro obživu vaši a vašich domů a pro obživu vašich dětí.“ Gn 47, 23-24

Zdá se, že výběr daní je v posledních tisíciletích všeobecně neoblíbenou činností. Vskutku jsou vlastnosti zdanění nevábné (viz wikiCZ). Zdanění je činnost:

• povinnou a vymahatelnou: placení daní je nařízeno zákonem,
• nenávratnou: zaplacenou daň nelze požadovat zpět,
• neekvivalentní: neexistuje nárok na adekvátní plnění za daň,
• neúčelovou: plátce daně nemůže ovlivnit, na co budou daně použity,
• obvykle opakovanou.

Není tedy překvapením, že fakt a míra zdanění je kontroverzní etickou otázka. Nicméně, osobně mám daně docela rád, protože jak s IRS v USA tak s Finančním úřadem (konkrétně v Sušici) mám zatím jen ty nejlepší zkušenosti. A to nemluvím o závažnějších otázkách solidarity a fundamentální komunitní (politické) dimenze člověka.

Antropologie náboženství - ontologický důkaz

Dnes chci mluvit na hodině Antropologie náboženství o ontologickém důkazu/argumentu existence boží. Tento typ argumentu jsem již na blogu zmiňoval (1.10.09 a 30.10.09), ale nevysvětloval. Existuje řada verzí; pro jednoduchost studentům předkládám následující:

První Anselmova verze z Proslogionu k. 2 (verze byly odlišeny Normanem Malcolmem v r. 1960)

P1: Bůh je největším myslitelným jsoucnem (nic většího nelze myslet: id quo nihil maius cogitari possit)
P2: Bůh je buď pouze v mysli anebo v mysli i realitě.
P3: Pokud je Bůh pouze v mysli, Bůh není největším myslitelným jsoucnem.
Z: Bůh je v mysli i realitě, tj. existuje.

Hlavní problém: Neexistovat (být v mysli) či existovat (být v realitě) se netýká věcí. Slovy I. Kanta (1781): „Sto skutečných tolarů není nic víc než sto tolarů možných.“ Kantova intuice byla později (díky Fregeovi) precizována takto: Říkám-li, že Bůh je buď pouze v mysli anebo jak v mysli tak v realitě, nemluvím o Bohu a jeho vlastnostech, ale o pojmu „Bůh“, který je buď exemplifikován anebo ne. Tato exemplifikace sama není vlastností samotného Boha (a ani žádné jiné věci; prostě nelze srovnávat věci existující a neexistující; pokud se o to pokoušíme, bereme ty neexistující jakoby existovaly).

Druhá Anselmova verze z Proslogionu k. 3

P1: Bůh je největším myslitelným jsoucnem.
P2: Bůh je buď nutným jsoucnem (které nemůže nebýt) anebo kontingentním.
P3: Pokud je Bůh kontingentním jsoucnem, není největším myslitelným jsoucnem.
Z. Bůh je nutným jsoucnem, tj. existuje.

Jinými slovy, pokud Bůh není nemožný, je nutný. A popírat nemožnost největšího myslitelného jsoucna a jsoucna nutného, je velmi obtížné.

Hlavní problém: Nelze nadefinovat věci do existence - zdá se, že se zde jedná o nějaký "logický trik". Většína vynikajících filosofů důkaz odmítá, existují ale i zastánci (Plantinga, Malcolm, Gödel) a hlavně: záhadou zůstává, co přesně je na důkazu nesprávného.

Pesach

Dnes o soumraku, 29.března 2010, (15. nisanu r. 5770 podle žid. kalendáře) začíná osmidenní židovský svátek Pesach (פֶּסַח‎), židovské velikonoce. Svátek se také nazývá Svátek nekvašených chlebů a řadí se mezi tři poutní svátky, spolu se svátky Šavu'ot (Svátek týdnů - připomíná darování Tóry) a Sukot (Svátek stánků - připomíná putování pouští). Pesach je svátkem osvobození židovského národa z tyranského zajetí a zároveň svátkem oslavujícím probouzení půdy a země. Příkaz slavit tento svátek byl dán ještě před darováním Tóry na Sinaji. (Více viz WikiCZ)

Letos poprvé jsem měl tu čest slavit židovský Pesach: spolu se svou manželkou, kolegou ze synagogy Mgr. Divišem a ing. Juklem, starostou Hartmanic, jsme byli pozváni Michaelem a jeho manželkou Victorii. Michael je druhý bratranec Sinaje Adlera, jehož otec Šimon má muzeum na Dobré vodě (viz také 7.8.2009). Michael žije nedaleko Tel Avivu a nyní přijel podruhé na návštěvu Hartmanic.

Květná neděle (C)

Iz 50,4-7 Pán, Hospodin, mi dal dovedný jazyk, abych uměl znaveného poučovat utěšujícím slovem. Každé ráno mi probouzí sluch, abych ho poslouchal, jak je povinnost učedníka. ...

ŽALM 22

Flp 2,6-11 Kristus Ježíš, ačkoli má božskou přirozenost, nic nelpěl na tom, že je rovný Bohu, ale sám sebe se zřekl, vzal na sebe přirozenost služebníka a stal se jedním z lidí. Byl jako každý jiný člověk, ponížil se a byl poslušný až k smrti, a to k smrti na kříži.
Proto ho také Bůh povýšil a dal mu Jméno nad každé jiné jméno, takže při Ježíšově jménu musí pokleknout každé koleno na nebi, na zemi i v podsvětí a každý jazyk musí k slávě Boha Otce vyznat: Ježíš Kristus je Pán.

Lk 23

Filosofie a MIT úvod do biologie 1

MIT stránky dávají k dispozici celou řadu výborných video-přednášek (děkuji Petru Dvořákovi za odkazy).

Úvod do biologie Robert A. Weinberga (v angličtině, žel nelze číst jeho diaprojekci; další přednášky zde.):





Úvodní přednáška se týká především struktury buňky a obsahuje mj. dvě pozoruhodná tvrzení:

1. Bioetiku dnes prý dělají často lidé, kteří o biologii nemají ponětí. (Many of the issues that one talks about today about bioethics are articulated by people who haven't the vaguest idea about what we're talking about this semester.)

2. Redukcionismus: pokud pochopíme biologii buňky, pochopíme v podstatě vše (... we're not going to talk about organisms and organs or entire organisms or higher complex ecological communities. And the reason we're doing that is that for 40 years in this department, and increasingly in the rest of the world there is the acceptance of the notion that if we understand what goes on down here in these first three steps, we can understand almost everything else in principle.)

Summit v Kodani

Minulý rok, od 7. do 15. prosince, se v Kodani konala konference o změnách klimatu. Pro tento summit připravilo Dánské ministerstvo zahraničí následující filmový klip:



Prvky horroru a nabídky spásy: "Máme moc spasit svět." Jedná se vskutku o dostatečně podložený mýtus? V průběhu posledních 4,6 mld let se klima na naší Zemi změnilo mnohokrát a nezdá se být (zatím) dostatečně zřejmé, že by změna klimatu byla tou nejdůležitejší výzvou současnosti. Rezervovaný postoj k "ekocentrismu" má i katolická církev, třebaže papež i Caritas internationalis považuje změny klimatu za reálný problém, kterému je třeba čelit mj. střízlivým, solidárním, a skromným životním stylem.

Kolik uživí Země lidí?

Podle výpočtů britského ekonoma Colina Clarka může v ideálních podmínkách uživit Země až 140 mld. vegetariánů a 45 mld. smíšeně se stravujících lidí. (Population Growth and Land Use, 1967; informace mám z knihy Ekologická syntéza od Paul Duvigneauda, česky v Akademii 1988, s. 270-3). V těchto výpočtech nejsou zahrnuty potentiálně možné zdroje stravy např. z mořských řas.

Pro zajímavost: "V roce 1961 FAO odhadovala, že ke krytí potřeb 6 miliard lidí v roce 2000 bude muset produkce obilí vzrůst o 100 procent a živočišná výroba o 200 procent, přičemž počet špatně živených lidí stoupne přesto z 1,5 miliardy na 3 miliardy." (Duvigneaud s. 272-3) Na Zemi v r. 2007 hladovělo 923 ml. lidí (navzdory tomu, že jídla se vyprodukuje dost pro všechny; problémy jsou s distribucí).