Izquierdo o univerzáliích 6

(pokračování výkladu kvestie 4, disputace 17, traktátu 3 Izquierdova Pharu scienciarum)

Na závěr své kvestie 4 Izquierdo stručně zmiňuje důvody proč agregáty, fyzické složeniny a boží esence nespadají do rozsahu pojmu obecniny. Z dané pasáže není zřejmé, co to vlastně fyzická složenina je a jak se liší např. od agregátu a proto jen pro úplnost si uveďme Izquierdovy důvody, aniž bychom se pokusili o jejich zhodnocení:

• • agregát není obecninou kvůli ne-jednotě: třebaže je dělitelný, neodpovídá mu jeden (objektivní) pojem
• • fyzická složenina není obecninou kvůli ne-totožnosti v jednotlivinách: třebaže je jedna a dělitelná, nelze ji dělit do formálně stejných částí
• • boží esence není obecninou kvůli ne-rozmnožitelnosti: třebaže náleží vícero božským osobám, zůstává v nich táž.

V tom, co doposud Izquierdo v kvestii 4 řekl, panuje prý plná shoda mezi téměř všemi tehdejšími scholastiky. Vlastní nominalistickou pozici, podle nichž jsou obecniny pouhá slova, prý nikdo nezastává, dokonce ani tzv. nominalisté ne (být nominalistou totiž v baroku znamenalo zastávat řadu různých filosofických a teologických tezí, které se netýkaly jen obecnin). 

Tolik tedy ke kvestii 4, která se zabývá otázkou Co je to obecnina?

32. neděle v mezidobí (C)

2 Mak 7,1-2.9-14: ... Druhý pak v poslední chvíli řekl: „Ničemo, bereš nám přítomný život, ale král všehomíra vzkřísí nás k věčnému životu, protože umíráme za jeho zákony.“ ...

ŽALM 17: Až procitnu, Hospodine, nasytím se pohledem na tebe. (Ekum: Já však ve spravedlnosti uzřím tvoji tvář, až procitnu, budu se sytit tvým zjevem).

2 Sol 2,16 – 3,5: ... A Pán ať řídí vaše srdce k Boží lásce a k tomu, abyste byli trpěliví tak, jako byl Kristus.

Lk 20,27-38: ... Ale ti, kdo budou uznáni za hodné dosáhnout onoho světa a vzkříšení z mrtvých, nebudou se ženit ani vdávat. Už přece nemohou zemřít, jsou totiž rovni andělům a jsou syny Božími, neboť mají účast na vzkříšení. ...

----------

Po dlouhé době opět čínština a interpretační kurs Dao De Jingu (již třetí část! viz 31.5.2010). Ing. Milan Kšír měl přednášku "Čína a Tibet na vlastní oči".

Izquierdo o univerzáliích 5

(pokračování výkladu kvestie 4, disputace 17, traktátu 3 Izquierdova Pharu scienciarum)

Izquierdo dále uvádí několik pasáží z Aristotela, z nichž scholastičtí autoři „všeobecně vyvozují ... následující dvě definice“ obecniny  :

"[D1] Obecnina je jedno, které může být v mnohém. [D2] Obecnina je jedno, které může být vypovídáno o mnohém. První z těchto definic se nazývá esenciální a druhá deskriptivní, protože v přirozenosti obecniny je nejprve moci být v mnohém či mnohému náležet, a pak teprve moci být vypovídáno o mnohém; to první se tedy počítá za esenci obecniny, to druhé za její proprium." PS t3d17n41

Uvedením těchto definic splnil Izquierdo svůj úkol odpovědět na výchozí otázku kvestie. Izquierdo nicméně pokračuje tím, že stručně charakterizuje své pojetí vztahu obecniny k jednotlivinám:

"Obecnina je tedy jedno náležící mnohým tak, že se formálně neboli logicky nachází v jednotlivinách jako totéž, nicméně reálně neboli fyzicky se v nich nalézá jako odlišené a zmnožené. To je zřejmý smysl Aristotelových slov, jasně vyplývající ze zkušenosti" PS t3d17n41 [vlastní kurzíva].  
 
Konkrétněji vzato, vezmeme-li například obecninu živočich:

"[A] Živočich abstrahovaný od člověka a zvířete si v naší mysli nárokuje tentýž objektivní pojem a je tedy signifikován i tímtéž slovem... [B] Přesto se živočich člověka a živočich zvířete, pokud je vezmeme sami o sobě, reálně liší jak od sebe navzájem, tak od živočicha společného. O tom však více později." PS t3d17n41 
 
K tomu, co znamená „formálně neboli logicky se nacházet v jednotlivinách jako totéž, nicméně reálně neboli fyzicky se v nich nalézat odlišeně a zmnoženě“ nám Izquierdo zatím nic neříká, více nám k tomu řekne dále, v kvestii 6, kde se věnuje otázce "Jaký charakter má obecná jednota vytvořená intelektem?". 

Izquierdo o univerzáliích 4

(pokračování výkladu kvestie 4, disputace 17, traktátu 3 Izquierdova Pharu scienciarum)

Jak jsme již řekli, ve vlastním smyslu slova je obecnina "obecné co do vypovídání/bytí (universale in praedicando/essendo)", což je "objektivní pojem poznaný skrze obecný akt poznání a označený obecným slovem" (conceptus obiectivus per cognitionem universalem cognitus, per vocemque universalem significatus).

Izquierdova zmínka o objektivním pojmu naznačuje, že Izquierdo nezastává radikální stanovisko barokních myslitelů jako jsou Pedro Hurtado de Mendoza(1578–1641), Rodrigo de Arriaga (1592–1667) či Francisco de Oviedo (1602-1651), kteří odmítli postulovat objektivní pojmy, vytvářené objektivní precizí. Co jsou to však objektivní pojmy a co je to objektivní precize? Barokní autoři měly na tyto otázky různé názory, můžeme však říci, že standardně je objektivní pojem chápán jako intelektem pojímaný objekt a kontrastován s formálním pojmem, který je chápán jako akt (=forma) našeho intelektu. Objektivní precize pak znamená pomyslné „odseknutí“ či „vyříznutí“ jedné metafyzické části jednotliviny od její jiné části. Např. člověk či živočich jsou metafyzické části Petra, které náš intelekt dovede pojímat v pomyslném „odseknutí“, tj. v precizi, od Petra, Marie či jiných jednotlivých lidí.

Izquierdo o univerzáliích 3

Univerzálie probírá Izquierdo v Traktátu 3, Disputaci 17. Samotné slovo je nejprve vyjasněno co do etymologie: unum in multis. Po třech kvestiích týkajících se jednoty a mnohosti se k univerzáliím samotným dostává Izquierdo v kvestii 4. Slovo ‘univerzálie’ (obecnina; lat. universale) se podle Izquierda užívá ve čtyřech významech:

• obecné co do kauzálního působení (universale in causando), např. Bůh, nebesa či planety
• obecné co do označování (universale in significando), tj. slova (vox), např. 'žijící', 'člověk', 'živočich'
• obecné co do zpřítomňování (universale in repraesentando), tj. lidský akt poznání vyjádřený obecnými slovy
• obecné co do vypovídání/bytí (universale in praedicando/essendo), "objektivní pojem poznaný skrze obecný akt poznání a označený obecným slovem"

Univerzálie ve vlastním smyslu slova je pouze universale in praedicando/essendo.

Až potud Izquierdo pouze shrnuje všeobecně přijímaný základ (viz např. Gredt, Základy aristotelsko-tomistické filosofie, s. 77)

Izquierdo o univerzáliích 2

V předmluvě ke svému stěžejnímu dílu Pharus scientiarum zmiňuje Izquierdo mj. Nový organon od F. Bacona. Nahlédneme-li do obsahu tohoto gigantického díla, povšimneme si, že je rozvrženo originálně a zcela „novověce“, tj. epistemologicky:

Tractatus I: De origine et natura intellectionis humanae (Disputatio 1-2)

Tractatus II: De accidentibus intellectionis humanae (Disputatio 3-7)

Tractatus III: De obiecto intellectionis humanae (Disputatio 8-17)

Tractatus IV: De termino, propositione atque argumentatione. ... (Disputatio 18-20)

Tractatus V: De scientia humana ...  (Disputatio 21-22)

Tractatus VI: De instrumentis, regulisque sciendi ... (Disputatio 23-33)

Na první pohled by se tedy zdálo, že Izquierdo patřil k těm scholastikům, kteří podobně jako R. Descartes či J. Caramuel sice ze scholastické kultury vyrůstali, ovšem odmítali tradiční scholastickou autoritu Aristotela a v tomto smyslu již přestali být tradičními scholastickými aristoteliky. Je tomu opravdu tak?
---------
Obsah Suárezovy disputace o univerzáliích: 17.6.2010
Univerzálie ve filosofii hudby: 20.8.2009

Reklama na PKL

Dnes, kromě výuky filosofie a etiky na VOŠP, jsme měli opět pracovní setkání projektu PKL (již dvacáté druhé). Tentokrát jsme se zaměřili na nalezení nějakého výstižného shrnutí našeho programu pro reklamní upoutávku na náměstí v Berouně. Můj pracovní návrh: "Cílem našeho programu je hlubší poznání přírody a kultury a péče o její všestranný rozvoj." K jednotlivým pěticím témat: "poznáním k pravdě, respektem k toleranci, nadějí k optimismu, péčí k lásce, životem ke štěstí" - tyto slogany by měly shrnovat hlavní "ctnosti" jednotlivých tematických celků (viz 16.6.2010).