(pokračování výkladu kvestie 4, disputace 17, traktátu 3 Izquierdova Pharu scienciarum)
Izquierdo dále uvádí několik pasáží z Aristotela, z nichž scholastičtí autoři „všeobecně vyvozují ... následující dvě definice“ obecniny :
"[D1] Obecnina je jedno, které může být v mnohém. [D2] Obecnina je jedno, které může být vypovídáno o mnohém. První z těchto definic se nazývá esenciální a druhá deskriptivní, protože v přirozenosti obecniny je nejprve moci být v mnohém či mnohému náležet, a pak teprve moci být vypovídáno o mnohém; to první se tedy počítá za esenci obecniny, to druhé za její proprium." PS t3d17n41
Uvedením těchto definic splnil Izquierdo svůj úkol odpovědět na výchozí otázku kvestie. Izquierdo nicméně pokračuje tím, že stručně charakterizuje své pojetí vztahu obecniny k jednotlivinám:
"Obecnina je tedy jedno náležící mnohým tak, že se formálně neboli logicky nachází v jednotlivinách jako totéž, nicméně reálně neboli fyzicky se v nich nalézá jako odlišené a zmnožené. To je zřejmý smysl Aristotelových slov, jasně vyplývající ze zkušenosti" PS t3d17n41 [vlastní kurzíva].
Konkrétněji vzato, vezmeme-li například obecninu živočich:
"[A] Živočich abstrahovaný od člověka a zvířete si v naší mysli nárokuje tentýž objektivní pojem a je tedy signifikován i tímtéž slovem... [B] Přesto se živočich člověka a živočich zvířete, pokud je vezmeme sami o sobě, reálně liší jak od sebe navzájem, tak od živočicha společného. O tom však více později." PS t3d17n41
K tomu, co znamená „formálně neboli logicky se nacházet v jednotlivinách jako totéž, nicméně reálně neboli fyzicky se v nich nalézat odlišeně a zmnoženě“ nám Izquierdo zatím nic neříká, více nám k tomu řekne dále, v kvestii 6, kde se věnuje otázce "Jaký charakter má obecná jednota vytvořená intelektem?".
Žádné komentáře:
Okomentovat