(pokračování výkladu kvestie 4, disputace 17, traktátu 3 Izquierdova Pharu scienciarum)
Jak jsme již řekli, ve vlastním smyslu slova je obecnina "obecné co do vypovídání/bytí (universale in praedicando/essendo)", což je "objektivní pojem poznaný skrze obecný akt poznání a označený obecným slovem" (conceptus obiectivus per cognitionem universalem cognitus, per vocemque universalem significatus).
Izquierdova zmínka o objektivním pojmu naznačuje, že Izquierdo nezastává radikální stanovisko barokních myslitelů jako jsou Pedro Hurtado de Mendoza(1578–1641), Rodrigo de Arriaga (1592–1667) či Francisco de Oviedo (1602-1651), kteří odmítli postulovat objektivní pojmy, vytvářené objektivní precizí. Co jsou to však objektivní pojmy a co je to objektivní precize? Barokní autoři měly na tyto otázky různé názory, můžeme však říci, že standardně je objektivní pojem chápán jako intelektem pojímaný objekt a kontrastován s formálním pojmem, který je chápán jako akt (=forma) našeho intelektu. Objektivní precize pak znamená pomyslné „odseknutí“ či „vyříznutí“ jedné metafyzické části jednotliviny od její jiné části. Např. člověk či živočich jsou metafyzické části Petra, které náš intelekt dovede pojímat v pomyslném „odseknutí“, tj. v precizi, od Petra, Marie či jiných jednotlivých lidí.
Žádné komentáře:
Okomentovat