Konference na Strahově - Uwe Meixner, David Oderberg, Robert Pasnau

V pátek 2. července budeme mít následující tři hlavní řečníky:

Uwe Meixner: Od Platóna po Fregeho: Paradigmata Predikace
SHRNUTÍ: "Jedna z věčných filosofických otázek se týká jednoduchých výroků, ve kterých se objekt má (is) tak a tak anebo ve kterých takové a takové objekty jsou tak a tak vztažené: jednoduchých predikativních výroků. Mají tyto výroky ontologickou bázi a pokud ano, jakou? Odpověď na tuto otázku specificky určuje - anebo každobádně vyjadřuje - fundamentální pohled na svět. V průběhu dějin západní filosofie různí filosofové poskytly různé odpovědi na otázku predikace. Tento článek předkládá hlavní vlivné odpovědi: paradigmata a teorie predikace sofistů (a všech pozdějších radikálních relativistů), Platóna, Aristotela, Aristotelsky orientovaných ne-nominalistů, Leibnize a Fregeho. V tomto článku navíc sleduji (do určité míry) nejvlivnější aristotelské (či mereologické) paradigma predikace v její kontinuitě a modifikaci během mnoha staletí jejího užívání. Výsledkem je, podle mého názoru originální, motivačně propojená, panoramatická a přitom analyticky čistá krátká historie nejdůležitejších momentů této nenápadné a přitom stěžejní části filosofie. Článek se ovšem nespokojuje pouze s přijetím historického pohledu na věc, ale vznáší také otázku adekvace. Před Fregem neexistovala filosoficky adekvátní teorie predikace a v tomto článku poukazuji na nedostatky každé z pre-Fregovských teorií predikace výše zmíněných (kromě aspektů, které lze považovat i za přednosti těchto teorií). Frege sice přivedl teorii predikace v 19. století na správnou stopu, ovšem jeho vlastní teorie predikace trpí nedostatky. Tento článek nakonec předkládá teorii predikace, kterou považuji za adekvátní." 

David Oderberg: Esence a vlastnosti
SHRNUTÍ: "Rozlišení mezi esencí objektu a jeho vlastnostmi bylo v současných diskusích o esencialismu zatemněno. Podle Locka jsou vlastnostmi objektu pouze ty, které výlučně "plynou" z jeho esence. Locke zde sledoval aristotelskou teorii (ponecháme-li stranou jeho vlastní skepticismus vůči poznatelnosti esence). Hájím potřebu ostře odlišovat mezi esencí a vlastností: esence musí být daná formou ze které plynou vlastnosti. Poskytnu přesnou definici toho, co technický termín 'plynout' znamená a distinkci aplikuji na různé druhy taxonomických problémů."

Robert Pasnau: Části a celky
SHRNUTÍ: "Scholastičtí filosofové mají co říci mnoho zajímavých věcí o částech a celcích, přičemž většina z toho zatím neupoutala zaslouženou pozornost. V tomto článku se zaměřuji na dvě otázky, které jsou obzvláště významné pro dnešní filosofii. Za prvé je to otázka, zda jsou části dané věci aktuální či zda můžeme také hovořit o potenciálních částech. Za druhé je to otázka, zda je celek jednoduše identický součtu svých částí či zda je to něčím jdoucím za tyto své části."